Re: JAk počítat vnitřní odpor

Neděle Květen 5 12:16:15 CEST 2024

Pb baterie mají nezanedbatelné samovybíjení. Jedna ze strategií, jak se 
s tím poprat, je udržování na stabilním napětí.

Běžné je, že je konstantní, což buď snižuje garantovatelný dostupný 
náboj (např. 13-13,2 V), nebo zkracuje životnost (třeba 13,6), 
nejčastěji obojí.

Lepší je, když se tohle U řídí podle teploty. Jenže to správné U i jeho 
teplotní závislost se u konkrétních aku trochu liší. Takže pro výrobce 
levných UPS, kterej tam hodí baterky, co jsou zrovna nejlevnější, se to 
moc nehodí. Ale u těch staničních je to jiná liga. Tam jsou parametry 
známy, případně jsou prachy na vývoj SW, co si je umí najít. A asi okolo 
toho budou i nějaký patenty.

PH

Dne 05.05.2024 v 10:53 Martin Záruba napsal(a):
>
> Mám to chápat tak, že v závislosti na teplotě se mění napětí na které 
> se baterie nabíjí a pod které se nesmí vybíjet?
>
> Martin Záruba
> Dne 5.5.2024 v 10:08 Jan Kuba napsal(a):
>> Nechtěl jsem to vlákno unést, takže jsem nezasahoval...ale chtěl jsem 
>> napsat totéž, co jste napsal teď vy. V profi praxi u 
>> telekomunikačních staničních baterií (většinou olovo, teď občas už 
>> Li-Ion, LiFePo..) se Ri neměří a ani to většinou management okolo 
>> těch baterií neumožňuje. Co se sleduje je kapacita. Nabíječe jsou 
>> nastavené tak, že jednou za čas udělají zátěžovou zkoušku, odhodí 
>> 230V a měří se kapacita takže se baterka vybíjí do zařízení. Když je 
>> víc než jedna sada je to jednodušší. Když je jen jedna sada, nevybíjí 
>> se úplně ale jen do nějakého koncového napětí. Dá se z toho velmi 
>> dobře poznat úbytek kapacity, protože v tom rectifieru jsou uloženy 
>> předchozí testy a úbytky.
>> Jinak má vypozorováno že některé typy staničních
>> olověných baterií i když mají po x letech ještě např. 80% kapacity, 
>> vnitřní odpor je mnohem vyšší až o řád, než u nových baterií.
>>
>> Co se v profi praxi ale používá je teplotní kompenzace... napětí na 
>> baterii se  hodně přesně upravuje dle její teploty. Tohle jsem nikde 
>> jinde neviděl...
>>
>>
>> neděle 5. května 2024 Martin Záruba <swz na volny.cz> napsal(a):
>>
>>     Asi tyto úvahy měly smysl a přivedly mě vlastně na začátek.....
>>
>>     Proč vlastně měřit vnitřní odpor? No protože mě to zajímá. Jenže
>>     něco jiného je to u akumulátoru v elektromobilu, elektrokolu,
>>     koloběžce a především v dronu. Ve všech těchto případech je
>>     akumulátor (především při vybíjení) zatěžován proudem 5C, možná i
>>     víc. Zde má vnitřní odpor významný vliv na ztráty a tedy i
>>     oteplení. Článek, který bude mít kapacitu, ale velký vnitřní
>>     odpor je nepoužitelný.
>>
>>     U FVE ale jsou články zatěžované mnohem méně. Pokud budeme
>>     předpokládat, že baterie musí vydržet přes noc, než se vybije,
>>     bude obvykle zatěžovací proud do 0.2C. A nabíjecí? Řekněme do
>>     0.5C. Nevím, jak jinde, ale já mám cca 200Ah a nabíjecí proud
>>     málokdy přesáhne 50A. Takže pro FVE je důležitější kapacita.
>>     Článek s výrazně menší kapacitou snižuje kapacitu celé baterie,
>>     protože udělat balancer, který by mu dostatečně pomohl je
>>     problematické.
>>
>>     Takže zajímavé je měřit kapacitu. Ale i to není tak snadné, pokud
>>     nenastane stav, že článek je zcela nabitý nebo zcela vybitý.......
>>
>>     Martin Záruba
>>
>>     Dne 4.5.2024 v 16:29 Petr Labaj napsal(a):
>>>     Já mám to měření vnitřního odporu naplánováno až jako bonus, až
>>>     bude fungovat všechno ostatní.
>>>     Ale měřit to chci po jednotlivých článcích, protože tak to podle
>>>     mě to má i logický smysl.
>>>     Tedy to budou měřit jednotlivé moduly na každém článku.
>>>     Je na nich nízké napětí jen 3.2V a budou mít teoreticky až
>>>     16-bitový převodník.
>>>
>>>     Neměřilo by to furt, ale asi jen na povel, tj. na žádost z centra.
>>>     Pak už je jen třeba zajistit na chvíli nulový odběr (lze snadno
>>>     zajistit, BMS nahlásí měniči zákaz nabíjení i vybíjení).
>>>     Pak nějaké kontinuální nabíjení (jednoduché, dopoledne budou
>>>     baterky po noci prázdné a výkon za slunečného dne bude násobný
>>>     proti okamžité spotřebě domu).
>>>     No a pak kontinuální vybíjení (opět snadné zajistit někdy pozdě
>>>     večer).
>>>
>>>     Snažit se to měřit průběžně by možná taky šlo, ale chtělo by to
>>>     měření omezit na dobu ustáleného toku a jen při napětí článku
>>>     někde uprostřed jeho napěťového rozsahu.
>>>
>>>     Takže realizačně: nejdůležitější je naučit ty moduly
>>>     programování firmware typu OTB (variace na známé OTA, kde tady
>>>     to nebude Over-the-air, nýbrž Over-the-bus). ;-)
>>>     Pak se dá snadno experimentovat a algoritmus doladit za chodu.
>>>
>>>     Poznámka bokem: včera jsem se zúčastnil předváděčky/školení mimo
>>>     jiné na baterky Pylontech. Tedy asi nejznámější a zřejmě
>>>     nejpopulárnější baterky do úložišť FVE.
>>>     A utvrdilo mě to přesvědčení, že je třeba si BMS vyvinout sám,
>>>     protože i známý Pylontech to má udělané mizerně.
>>>
>>>     PL
>>>
>>>     ********************
>>>
>>>     Dne 4.5.2024 v 10:52 Martin Záruba napsal(a):
>>>>     Chtěl bych do programu pro obsluhu BMS udělat výpočet vnitřního
>>>>     odporu. Jenže stále se mi nedaří udělat vhodný algoritmus. Mám
>>>>     vzorky napětí článků a celkový proud baterií (všechny články
>>>>     jsou v sérii). Jenže současně se články nabíjejí nebo vybíjejí
>>>>     podle toho, kterým směrem teče proud. Takže
>>>>
>>>>     Ri = dU / dI dává nesmyslné výsledky, protože dU se pohybuje
>>>>     okolo 10 mV na baterii o napětí 80V. Navíc je třeba vzít v
>>>>     úvahu to nabití a vybití. A pak se mi zdá, že napětí reaguje na
>>>>     protékající proud se zpožděním, ale to se mi zdá skoro nemožné,
>>>>     vzhledem k velikosti proudu (cca 10A)
>>>>
>>>>     Ty vzorky mám po vteřině.
>>>>
>>>>     Máte nějaký nápad, jak na to?
>>
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20240505/4ef75a11/attachment.htm>