Re: JAk počítat vnitřní odpor

Neděle Květen 5 12:40:55 CEST 2024

U těch PB  a teplotní kompenzaci ale o samovybíjení nejde, není to
prioritní. To se stejně v průběhu doby zvětšuje a na konci životnosti je
poměrně velké tím, jak se
na dně hromadí bordel z oloupaných elektrod. Taková baterka když se s ní
cukne je už  nepoužitelná, převoz např. 5 let staré baterie na jiné místo =
smrt.
Je to kvůli jiné konstrukci, narozdíl např. od starovacích baterií.
 Ale zas jsou výrobci těch staničních bat. , kde převoz i staré sady nevadí
a samovybíjení je i po letech minimální.

       Ta kompenzace je u Pb především kvůli plynování.  To napětí se
udržuje na maximální možné výši , ale právě tak, aby baterka ještě
neplynovala.
Ona je sice ventilem řízená, ale plynování zvyšuje tlak, teplotu atd. ale
hlavně zkracuje životnost. Ta v tomhle režimu s teplotní kompenzací je i
10-12 let.
Když to tam není ( jednodušší a starší rectifiery ) tak je životnost klidně
i jen poloviční.

Ono okolo toho olova je vlastně nastavení všech parametrů toho nabíječe
doslova alchymie.  U některých typů Pb  například po připojení zátěže
napětí postupně klesá z oněch 54,5V až na přibližně 50V a
při dalším vybíjení začne opět stoupat.   Nelogicky, avšak díky
různým elektrochemickým procesům uvnitř té baterie se tak děje. Ale ne zas
u všech typů.
Tzv. "horké" baterie (  FHT typy např:
https://www.energom.hu/shop_ordered/57753/pic/Adatlapok/fiamm-fht.pdf    )
 , které mohou být i na  neklimatizovaných  site kde je vysoká provozní
teplota , je to vybíjení zas jiné.
Co baterka, to různé nastavení rectifieru, aby se dalo detekovat , když je
problém, vybití, nabití, pokles kapacity atd.
Dá se říct, že ten nabíječ má uložené "tabulky" které k dané baterii přesně
sedí, a pokud něco nehraje, posílá to alarmy, že je s bat. něco špatně.

Zmiňuji to hlavně ve vztahu k těm domácím úložištím, kde třeba ta teplotní
kompenzace není, nebo lépe řečeno já se s ní ještě nesetkal.  A spousty
dalších věcí, které se v profi praxi používají.

<https://www.avast.com/sig-email?utm_medium=email&utm_source=link&utm_campaign=sig-email&utm_content=webmail>
Neobsahuje
žádné viry.www.avast.com
<https://www.avast.com/sig-email?utm_medium=email&utm_source=link&utm_campaign=sig-email&utm_content=webmail>
<#DAB4FAD8-2DD7-40BB-A1B8-4E2AA1F9FDF2>

ne 5. 5. 2024 v 12:16 odesílatel Pavel Hudeček <edizon na seznam.cz> napsal:

> Pb baterie mají nezanedbatelné samovybíjení. Jedna ze strategií, jak se s
> tím poprat, je udržování na stabilním napětí.
>
> Běžné je, že je konstantní, což buď snižuje garantovatelný dostupný náboj
> (např. 13-13,2 V), nebo zkracuje životnost (třeba 13,6), nejčastěji obojí.
>
> Lepší je, když se tohle U řídí podle teploty. Jenže to správné U i jeho
> teplotní závislost se u konkrétních aku trochu liší. Takže pro výrobce
> levných UPS, kterej tam hodí baterky, co jsou zrovna nejlevnější, se to moc
> nehodí. Ale u těch staničních je to jiná liga. Tam jsou parametry známy,
> případně jsou prachy na vývoj SW, co si je umí najít. A asi okolo toho
> budou i nějaký patenty.
>
> PH
>
> Dne 05.05.2024 v 10:53 Martin Záruba napsal(a):
>
> Mám to chápat tak, že v závislosti na teplotě se mění napětí na které se
> baterie nabíjí a pod které se nesmí vybíjet?
>
> Martin Záruba
>
> Dne 5.5.2024 v 10:08 Jan Kuba napsal(a):
>
> Nechtěl jsem to vlákno unést, takže jsem nezasahoval...ale chtěl jsem
> napsat totéž, co jste napsal teď vy. V profi praxi u  telekomunikačních
> staničních baterií (většinou olovo, teď občas už Li-Ion, LiFePo..) se Ri
> neměří a ani to většinou management okolo těch baterií neumožňuje. Co se
> sleduje je kapacita. Nabíječe jsou nastavené tak, že jednou za čas udělají
> zátěžovou zkoušku, odhodí 230V a měří se kapacita takže se baterka vybíjí
> do zařízení. Když je víc než jedna sada je to jednodušší. Když je jen jedna
> sada, nevybíjí se úplně ale jen do nějakého koncového napětí. Dá se z toho
> velmi dobře poznat úbytek kapacity, protože v tom rectifieru jsou uloženy
> předchozí testy a úbytky.
> Jinak má vypozorováno že některé typy staničních
> olověných baterií i když mají po x letech ještě např. 80% kapacity,
> vnitřní odpor je mnohem vyšší až o řád, než u nových baterií.
>
> Co se v profi praxi ale používá je teplotní kompenzace... napětí na
> baterii se  hodně přesně upravuje dle její teploty. Tohle jsem nikde jinde
> neviděl...
>
>
> neděle 5. května 2024 Martin Záruba <swz na volny.cz> napsal(a):
>
>> Asi tyto úvahy měly smysl a přivedly mě vlastně na začátek.....
>>
>> Proč vlastně měřit vnitřní odpor? No protože mě to zajímá. Jenže něco
>> jiného je to u akumulátoru v elektromobilu, elektrokolu, koloběžce a
>> především v dronu. Ve všech těchto případech je akumulátor (především při
>> vybíjení) zatěžován proudem 5C, možná i víc. Zde má vnitřní odpor významný
>> vliv na ztráty a tedy i oteplení. Článek, který bude mít kapacitu, ale
>> velký vnitřní odpor je nepoužitelný.
>>
>> U FVE ale jsou články zatěžované mnohem méně. Pokud budeme předpokládat,
>> že baterie musí vydržet přes noc, než se vybije, bude obvykle zatěžovací
>> proud do 0.2C. A nabíjecí? Řekněme do 0.5C. Nevím, jak jinde, ale já mám
>> cca 200Ah a nabíjecí proud málokdy přesáhne 50A. Takže pro FVE je
>> důležitější kapacita. Článek s výrazně menší kapacitou snižuje kapacitu
>> celé baterie, protože udělat balancer, který by mu dostatečně pomohl je
>> problematické.
>>
>> Takže zajímavé je měřit kapacitu. Ale i to není tak snadné, pokud
>> nenastane stav, že článek je zcela nabitý nebo zcela vybitý.......
>>
>> Martin Záruba
>>
>> Dne 4.5.2024 v 16:29 Petr Labaj napsal(a):
>>
>> Já mám to měření vnitřního odporu naplánováno až jako bonus, až bude
>> fungovat všechno ostatní.
>> Ale měřit to chci po jednotlivých článcích, protože tak to podle mě to má
>> i logický smysl.
>> Tedy to budou měřit jednotlivé moduly na každém článku.
>> Je na nich nízké napětí jen 3.2V a budou mít teoreticky až 16-bitový
>> převodník.
>>
>> Neměřilo by to furt, ale asi jen na povel, tj. na žádost z centra.
>> Pak už je jen třeba zajistit na chvíli nulový odběr (lze snadno zajistit,
>> BMS nahlásí měniči zákaz nabíjení i vybíjení).
>> Pak nějaké kontinuální nabíjení (jednoduché, dopoledne budou baterky po
>> noci prázdné a výkon za slunečného dne bude násobný proti okamžité spotřebě
>> domu).
>> No a pak kontinuální vybíjení (opět snadné zajistit někdy pozdě večer).
>>
>> Snažit se to měřit průběžně by možná taky šlo, ale chtělo by to měření
>> omezit na dobu ustáleného toku a jen při napětí článku někde uprostřed jeho
>> napěťového  rozsahu.
>>
>> Takže realizačně: nejdůležitější je naučit ty moduly programování
>> firmware typu OTB (variace na známé OTA, kde tady to nebude Over-the-air,
>> nýbrž Over-the-bus). ;-)
>> Pak se dá snadno experimentovat a algoritmus doladit za chodu.
>>
>> Poznámka bokem: včera jsem se zúčastnil předváděčky/školení mimo jiné na
>> baterky Pylontech. Tedy asi nejznámější a zřejmě nejpopulárnější baterky do
>> úložišť FVE.
>> A utvrdilo mě to přesvědčení, že je třeba si BMS vyvinout sám, protože i
>> známý Pylontech to má udělané mizerně.
>>
>> PL
>>
>> ********************
>>
>> Dne 4.5.2024 v 10:52 Martin Záruba napsal(a):
>>
>> Chtěl bych do programu pro obsluhu BMS udělat výpočet vnitřního odporu.
>> Jenže stále se mi nedaří udělat vhodný algoritmus. Mám vzorky napětí článků
>> a celkový proud baterií (všechny články jsou v sérii). Jenže současně se
>> články nabíjejí nebo vybíjejí podle toho, kterým směrem teče proud. Takže
>>
>> Ri = dU / dI dává nesmyslné výsledky, protože dU se pohybuje okolo 10 mV
>> na baterii o napětí 80V. Navíc je třeba vzít v úvahu to nabití a vybití. A
>> pak se mi zdá, že napětí reaguje na protékající proud se zpožděním, ale to
>> se mi zdá skoro nemožné, vzhledem k velikosti proudu (cca 10A)
>>
>> Ty vzorky mám po vteřině.
>>
>> Máte nějaký nápad, jak na to?
>>
>> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20240505/4db033ca/attachment.htm>