<div dir="ltr">U těch PB a teplotní kompenzaci ale o samovybíjení nejde, není to prioritní. To se stejně v průběhu doby zvětšuje a na konci životnosti je poměrně velké tím, jak se <div>na dně hromadí bordel z oloupaných elektrod. Taková baterka když se s ní cukne je už nepoužitelná, převoz např. 5 let staré baterie na jiné místo = smrt.</div><div>Je to kvůli jiné konstrukci, narozdíl např. od starovacích baterií.</div><div> Ale zas jsou výrobci těch staničních bat. , kde převoz i staré sady nevadí a samovybíjení je i po letech minimální. <br><div><br></div><div> Ta kompenzace je u Pb především kvůli plynování. To napětí se udržuje na maximální možné výši , ale právě tak, aby baterka ještě neplynovala. </div><div>Ona je sice ventilem řízená, ale plynování zvyšuje tlak, teplotu atd. ale hlavně zkracuje životnost. Ta v tomhle režimu s teplotní kompenzací je i 10-12 let.</div><div>Když to tam není ( jednodušší a starší rectifiery ) tak je životnost klidně i jen poloviční.</div><div><br></div><div>Ono okolo toho olova je vlastně nastavení všech parametrů toho nabíječe doslova alchymie. U některých typů Pb například po připojení zátěže napětí postupně klesá z oněch 54,5V až na přibližně 50V a </div><div>při dalším vybíjení začne opět stoupat. Nelogicky, avšak díky různým elektrochemickým procesům uvnitř té baterie se tak děje. Ale ne zas u všech typů.</div><div>Tzv. "horké" baterie ( FHT typy např: <a href="https://www.energom.hu/shop_ordered/57753/pic/Adatlapok/fiamm-fht.pdf">https://www.energom.hu/shop_ordered/57753/pic/Adatlapok/fiamm-fht.pdf</a> ) , které mohou být i na neklimatizovaných site kde je vysoká provozní teplota , je to vybíjení zas jiné. </div><div>Co baterka, to různé nastavení rectifieru, aby se dalo detekovat , když je problém, vybití, nabití, pokles kapacity atd.</div><div>Dá se říct, že ten nabíječ má uložené "tabulky" které k dané baterii přesně sedí, a pokud něco nehraje, posílá to alarmy, že je s bat. něco špatně. </div><div><br></div><div>Zmiňuji to hlavně ve vztahu k těm domácím úložištím, kde třeba ta teplotní kompenzace není, nebo lépe řečeno já se s ní ještě nesetkal. A spousty dalších věcí, které se v profi praxi používají.</div><div><br></div></div></div><div id="DAB4FAD8-2DD7-40BB-A1B8-4E2AA1F9FDF2"><br><table style="border-top:1px solid #d3d4de"><tr><td style="width:55px;padding-top:13px"><a href="https://www.avast.com/sig-email?utm_medium=email&utm_source=link&utm_campaign=sig-email&utm_content=webmail" target="_blank"><img src="https://s-install.avcdn.net/ipm/preview/icons/icon-envelope-tick-round-orange-animated-no-repeat-v1.gif" alt="" width="46" height="29" style="width: 46px; height: 29px;"></a></td><td style="width:470px;padding-top:12px;color:#41424e;font-size:13px;font-family:Arial,Helvetica,sans-serif;line-height:18px">Neobsahuje žádné viry.<a href="https://www.avast.com/sig-email?utm_medium=email&utm_source=link&utm_campaign=sig-email&utm_content=webmail" target="_blank" style="color:#4453ea">www.avast.com</a></td></tr></table><a href="#DAB4FAD8-2DD7-40BB-A1B8-4E2AA1F9FDF2" width="1" height="1"></a></div><br><div class="gmail_quote"><div dir="ltr" class="gmail_attr">ne 5. 5. 2024 v 12:16 odesílatel Pavel Hudeček <<a href="mailto:edizon@seznam.cz">edizon@seznam.cz</a>> napsal:<br></div><blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px 0px 0px 0.8ex;border-left:1px solid rgb(204,204,204);padding-left:1ex"><u></u>
<div>
Pb baterie mají nezanedbatelné samovybíjení. Jedna ze strategií, jak
se s tím poprat, je udržování na stabilním napětí.<br>
<br>
Běžné je, že je konstantní, což buď snižuje garantovatelný dostupný
náboj (např. 13-13,2 V), nebo zkracuje životnost (třeba 13,6),
nejčastěji obojí.<br>
<br>
Lepší je, když se tohle U řídí podle teploty. Jenže to správné U i
jeho teplotní závislost se u konkrétních aku trochu liší. Takže pro
výrobce levných UPS, kterej tam hodí baterky, co jsou zrovna
nejlevnější, se to moc nehodí. Ale u těch staničních je to jiná
liga. Tam jsou parametry známy, případně jsou prachy na vývoj SW, co
si je umí najít. A asi okolo toho budou i nějaký patenty.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div>Dne 05.05.2024 v 10:53 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
<p><font face="Arial">Mám to chápat tak, že v závislosti na
teplotě se mění napětí na které se baterie nabíjí a pod které
se nesmí vybíjet?</font><br>
</p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
<div>Dne 5.5.2024 v 10:08 Jan Kuba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
Nechtěl jsem to vlákno unést, takže jsem nezasahoval...ale chtěl
jsem napsat totéž, co jste napsal teď vy. V profi praxi u
telekomunikačních staničních baterií (většinou olovo, teď občas
už Li-Ion, LiFePo..) se Ri neměří a ani to většinou management
okolo těch baterií neumožňuje. Co se sleduje je kapacita.
Nabíječe jsou nastavené tak, že jednou za čas udělají zátěžovou
zkoušku, odhodí 230V a měří se kapacita takže se baterka vybíjí
do zařízení. Když je víc než jedna sada je to jednodušší. Když
je jen jedna sada, nevybíjí se úplně ale jen do nějakého
koncového napětí. Dá se z toho velmi dobře poznat úbytek
kapacity, protože v tom rectifieru jsou uloženy předchozí testy
a úbytky.
<div>Jinak má vypozorováno že některé typy staničních<br>
<div>olověných baterií i když mají po x letech ještě např. 80%
kapacity, vnitřní odpor je mnohem vyšší až o řád, než u
nových baterií. </div>
<div><br>
</div>
<div>Co se v profi praxi ale používá je teplotní kompenzace...
napětí na baterii se hodně přesně upravuje dle její
teploty. Tohle jsem nikde jinde neviděl...</div>
<div><br>
<br>
neděle 5. května 2024 Martin Záruba <<a href="mailto:swz@volny.cz" target="_blank">swz@volny.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px 0px 0px 0.8ex;border-left:1px solid rgb(204,204,204);padding-left:1ex">
<div>
<p><font face="Arial">Asi tyto úvahy měly smysl a
přivedly mě vlastně na začátek.....</font></p>
<p><font face="Arial">Proč vlastně měřit vnitřní odpor?
No protože mě to zajímá. Jenže něco jiného je to u
akumulátoru v elektromobilu, elektrokolu, koloběžce
a především v dronu. Ve všech těchto případech je
akumulátor (především při vybíjení) zatěžován
proudem 5C, možná i víc. Zde má vnitřní odpor
významný vliv na ztráty a tedy i oteplení. Článek,
který bude mít kapacitu, ale velký vnitřní odpor je
nepoužitelný.</font></p>
<p><font face="Arial">U FVE ale jsou články zatěžované
mnohem méně. Pokud budeme předpokládat, že baterie
musí vydržet přes noc, než se vybije, bude obvykle
zatěžovací proud do 0.2C. A nabíjecí? Řekněme do
0.5C. Nevím, jak jinde, ale já mám cca 200Ah a
nabíjecí proud málokdy přesáhne 50A. Takže pro FVE
je důležitější kapacita. Článek s výrazně menší
kapacitou snižuje kapacitu celé baterie, protože
udělat balancer, který by mu dostatečně pomohl je
problematické.</font></p>
<p><font face="Arial">Takže zajímavé je měřit kapacitu.
Ale i to není tak snadné, pokud nenastane stav, že
článek je zcela nabitý nebo zcela vybitý.......<br>
</font></p>
<pre cols="72">Martin Záruba</pre>
<div>Dne 4.5.2024 v 16:29 Petr Labaj napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">Já mám to měření vnitřního
odporu naplánováno až jako bonus, až bude fungovat
všechno ostatní. <br>
Ale měřit to chci po jednotlivých článcích, protože
tak to podle mě to má i logický smysl. <br>
Tedy to budou měřit jednotlivé moduly na každém
článku. <br>
Je na nich nízké napětí jen 3.2V a budou mít
teoreticky až 16-bitový převodník. <br>
<br>
Neměřilo by to furt, ale asi jen na povel, tj. na
žádost z centra. <br>
Pak už je jen třeba zajistit na chvíli nulový odběr
(lze snadno zajistit, BMS nahlásí měniči zákaz
nabíjení i vybíjení). <br>
Pak nějaké kontinuální nabíjení (jednoduché, dopoledne
budou baterky po noci prázdné a výkon za slunečného
dne bude násobný proti okamžité spotřebě domu). <br>
No a pak kontinuální vybíjení (opět snadné zajistit
někdy pozdě večer). <br>
<br>
Snažit se to měřit průběžně by možná taky šlo, ale
chtělo by to měření omezit na dobu ustáleného toku a
jen při napětí článku někde uprostřed jeho napěťového
rozsahu. <br>
<br>
Takže realizačně: nejdůležitější je naučit ty moduly
programování firmware typu OTB (variace na známé OTA,
kde tady to nebude Over-the-air, nýbrž Over-the-bus).
;-) <br>
Pak se dá snadno experimentovat a algoritmus doladit
za chodu. <br>
<br>
Poznámka bokem: včera jsem se zúčastnil
předváděčky/školení mimo jiné na baterky Pylontech.
Tedy asi nejznámější a zřejmě nejpopulárnější baterky
do úložišť FVE. <br>
A utvrdilo mě to přesvědčení, že je třeba si BMS
vyvinout sám, protože i známý Pylontech to má udělané
mizerně. <br>
<br>
PL <br>
<br>
******************** <br>
<br>
Dne 4.5.2024 v 10:52 Martin Záruba napsal(a): <br>
<blockquote type="cite">Chtěl bych do programu pro
obsluhu BMS udělat výpočet vnitřního odporu. Jenže
stále se mi nedaří udělat vhodný algoritmus. Mám
vzorky napětí článků a celkový proud baterií
(všechny články jsou v sérii). Jenže současně se
články nabíjejí nebo vybíjejí podle toho, kterým
směrem teče proud. Takže <br>
<br>
Ri = dU / dI dává nesmyslné výsledky, protože dU se
pohybuje okolo 10 mV na baterii o napětí 80V. Navíc
je třeba vzít v úvahu to nabití a vybití. A pak se
mi zdá, že napětí reaguje na protékající proud se
zpožděním, ale to se mi zdá skoro nemožné, vzhledem
k velikosti proudu (cca 10A) <br>
<br>
Ty vzorky mám po vteřině. <br>
<br>
Máte nějaký nápad, jak na to? <br>
</blockquote>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
</div>
</blockquote>
</blockquote>
</div>
_______________________________________________<br>
HW-list mailing list - sponsored by <a href="http://www.HW.cz" rel="noreferrer" target="_blank">www.HW.cz</a><br>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a><br>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" rel="noreferrer" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a><br>
</blockquote></div>