Re: JAk počítat vnitřní odpor

Neděle Květen 5 10:53:50 CEST 2024

Mám to chápat tak, že v závislosti na teplotě se mění napětí na které se 
baterie nabíjí a pod které se nesmí vybíjet?

Martin Záruba

Dne 5.5.2024 v 10:08 Jan Kuba napsal(a):
> Nechtěl jsem to vlákno unést, takže jsem nezasahoval...ale chtěl jsem 
> napsat totéž, co jste napsal teď vy. V profi praxi u telekomunikačních 
> staničních baterií (většinou olovo, teď občas už Li-Ion, LiFePo..) se 
> Ri neměří a ani to většinou management okolo těch baterií neumožňuje. 
> Co se sleduje je kapacita. Nabíječe jsou nastavené tak, že jednou za 
> čas udělají zátěžovou zkoušku, odhodí 230V a měří se kapacita takže se 
> baterka vybíjí do zařízení. Když je víc než jedna sada je to 
> jednodušší. Když je jen jedna sada, nevybíjí se úplně ale jen do 
> nějakého koncového napětí. Dá se z toho velmi dobře poznat úbytek 
> kapacity, protože v tom rectifieru jsou uloženy předchozí testy a úbytky.
> Jinak má vypozorováno že některé typy staničních
> olověných baterií i když mají po x letech ještě např. 80% kapacity, 
> vnitřní odpor je mnohem vyšší až o řád, než u nových baterií.
>
> Co se v profi praxi ale používá je teplotní kompenzace... napětí na 
> baterii se  hodně přesně upravuje dle její teploty. Tohle jsem nikde 
> jinde neviděl...
>
>
> neděle 5. května 2024 Martin Záruba <swz na volny.cz> napsal(a):
>
>     Asi tyto úvahy měly smysl a přivedly mě vlastně na začátek.....
>
>     Proč vlastně měřit vnitřní odpor? No protože mě to zajímá. Jenže
>     něco jiného je to u akumulátoru v elektromobilu, elektrokolu,
>     koloběžce a především v dronu. Ve všech těchto případech je
>     akumulátor (především při vybíjení) zatěžován proudem 5C, možná i
>     víc. Zde má vnitřní odpor významný vliv na ztráty a tedy i
>     oteplení. Článek, který bude mít kapacitu, ale velký vnitřní odpor
>     je nepoužitelný.
>
>     U FVE ale jsou články zatěžované mnohem méně. Pokud budeme
>     předpokládat, že baterie musí vydržet přes noc, než se vybije,
>     bude obvykle zatěžovací proud do 0.2C. A nabíjecí? Řekněme do
>     0.5C. Nevím, jak jinde, ale já mám cca 200Ah a nabíjecí proud
>     málokdy přesáhne 50A. Takže pro FVE je důležitější kapacita.
>     Článek s výrazně menší kapacitou snižuje kapacitu celé baterie,
>     protože udělat balancer, který by mu dostatečně pomohl je
>     problematické.
>
>     Takže zajímavé je měřit kapacitu. Ale i to není tak snadné, pokud
>     nenastane stav, že článek je zcela nabitý nebo zcela vybitý.......
>
>     Martin Záruba
>
>     Dne 4.5.2024 v 16:29 Petr Labaj napsal(a):
>>     Já mám to měření vnitřního odporu naplánováno až jako bonus, až
>>     bude fungovat všechno ostatní.
>>     Ale měřit to chci po jednotlivých článcích, protože tak to podle
>>     mě to má i logický smysl.
>>     Tedy to budou měřit jednotlivé moduly na každém článku.
>>     Je na nich nízké napětí jen 3.2V a budou mít teoreticky až
>>     16-bitový převodník.
>>
>>     Neměřilo by to furt, ale asi jen na povel, tj. na žádost z centra.
>>     Pak už je jen třeba zajistit na chvíli nulový odběr (lze snadno
>>     zajistit, BMS nahlásí měniči zákaz nabíjení i vybíjení).
>>     Pak nějaké kontinuální nabíjení (jednoduché, dopoledne budou
>>     baterky po noci prázdné a výkon za slunečného dne bude násobný
>>     proti okamžité spotřebě domu).
>>     No a pak kontinuální vybíjení (opět snadné zajistit někdy pozdě
>>     večer).
>>
>>     Snažit se to měřit průběžně by možná taky šlo, ale chtělo by to
>>     měření omezit na dobu ustáleného toku a jen při napětí článku
>>     někde uprostřed jeho napěťového rozsahu.
>>
>>     Takže realizačně: nejdůležitější je naučit ty moduly programování
>>     firmware typu OTB (variace na známé OTA, kde tady to nebude
>>     Over-the-air, nýbrž Over-the-bus). ;-)
>>     Pak se dá snadno experimentovat a algoritmus doladit za chodu.
>>
>>     Poznámka bokem: včera jsem se zúčastnil předváděčky/školení mimo
>>     jiné na baterky Pylontech. Tedy asi nejznámější a zřejmě
>>     nejpopulárnější baterky do úložišť FVE.
>>     A utvrdilo mě to přesvědčení, že je třeba si BMS vyvinout sám,
>>     protože i známý Pylontech to má udělané mizerně.
>>
>>     PL
>>
>>     ********************
>>
>>     Dne 4.5.2024 v 10:52 Martin Záruba napsal(a):
>>>     Chtěl bych do programu pro obsluhu BMS udělat výpočet vnitřního
>>>     odporu. Jenže stále se mi nedaří udělat vhodný algoritmus. Mám
>>>     vzorky napětí článků a celkový proud baterií (všechny články
>>>     jsou v sérii). Jenže současně se články nabíjejí nebo vybíjejí
>>>     podle toho, kterým směrem teče proud. Takže
>>>
>>>     Ri = dU / dI dává nesmyslné výsledky, protože dU se pohybuje
>>>     okolo 10 mV na baterii o napětí 80V. Navíc je třeba vzít v úvahu
>>>     to nabití a vybití. A pak se mi zdá, že napětí reaguje na
>>>     protékající proud se zpožděním, ale to se mi zdá skoro nemožné,
>>>     vzhledem k velikosti proudu (cca 10A)
>>>
>>>     Ty vzorky mám po vteřině.
>>>
>>>     Máte nějaký nápad, jak na to?
>>     _______________________________________________
>>     HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz <http://www.HW.cz>
>>     Hw-list na list.hw.cz
>>     http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>     <http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list>
>
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored bywww.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20240505/d6e4bad5/attachment.htm>