Re: JAk počítat vnitřní odpor

[Jan Kuba]

Nechtěl jsem to vlákno unést, takže jsem nezasahoval...ale chtěl jsem
napsat totéž, co jste napsal teď vy. V profi praxi u  telekomunikačních
staničních baterií (většinou olovo, teď občas už Li-Ion, LiFePo..) se Ri
neměří a ani to většinou management okolo těch baterií neumožňuje. Co se
sleduje je kapacita. Nabíječe jsou nastavené tak, že jednou za čas udělají
zátěžovou zkoušku, odhodí 230V a měří se kapacita takže se baterka vybíjí
do zařízení. Když je víc než jedna sada je to jednodušší. Když je jen jedna
sada, nevybíjí se úplně ale jen do nějakého koncového napětí. Dá se z toho
velmi dobře poznat úbytek kapacity, protože v tom rectifieru jsou uloženy
předchozí testy a úbytky.
Jinak má vypozorováno že některé typy staničních
olověných baterií i když mají po x letech ještě např. 80% kapacity, vnitřní
odpor je mnohem vyšší až o řád, než u nových baterií.

Co se v profi praxi ale používá je teplotní kompenzace... napětí na baterii
se  hodně přesně upravuje dle její teploty. Tohle jsem nikde jinde
neviděl...


neděle 5. května 2024 Martin Záruba <swz na volny.cz> napsal(a):

> Asi tyto úvahy měly smysl a přivedly mě vlastně na začátek.....
>
> Proč vlastně měřit vnitřní odpor? No protože mě to zajímá. Jenže něco
> jiného je to u akumulátoru v elektromobilu, elektrokolu, koloběžce a
> především v dronu. Ve všech těchto případech je akumulátor (především při
> vybíjení) zatěžován proudem 5C, možná i víc. Zde má vnitřní odpor významný
> vliv na ztráty a tedy i oteplení. Článek, který bude mít kapacitu, ale
> velký vnitřní odpor je nepoužitelný.
>
> U FVE ale jsou články zatěžované mnohem méně. Pokud budeme předpokládat,
> že baterie musí vydržet přes noc, než se vybije, bude obvykle zatěžovací
> proud do 0.2C. A nabíjecí? Řekněme do 0.5C. Nevím, jak jinde, ale já mám
> cca 200Ah a nabíjecí proud málokdy přesáhne 50A. Takže pro FVE je
> důležitější kapacita. Článek s výrazně menší kapacitou snižuje kapacitu
> celé baterie, protože udělat balancer, který by mu dostatečně pomohl je
> problematické.
>
> Takže zajímavé je měřit kapacitu. Ale i to není tak snadné, pokud
> nenastane stav, že článek je zcela nabitý nebo zcela vybitý.......
>
> Martin Záruba
>
> Dne 4.5.2024 v 16:29 Petr Labaj napsal(a):
>
> Já mám to měření vnitřního odporu naplánováno až jako bonus, až bude
> fungovat všechno ostatní.
> Ale měřit to chci po jednotlivých článcích, protože tak to podle mě to má
> i logický smysl.
> Tedy to budou měřit jednotlivé moduly na každém článku.
> Je na nich nízké napětí jen 3.2V a budou mít teoreticky až 16-bitový
> převodník.
>
> Neměřilo by to furt, ale asi jen na povel, tj. na žádost z centra.
> Pak už je jen třeba zajistit na chvíli nulový odběr (lze snadno zajistit,
> BMS nahlásí měniči zákaz nabíjení i vybíjení).
> Pak nějaké kontinuální nabíjení (jednoduché, dopoledne budou baterky po
> noci prázdné a výkon za slunečného dne bude násobný proti okamžité spotřebě
> domu).
> No a pak kontinuální vybíjení (opět snadné zajistit někdy pozdě večer).
>
> Snažit se to měřit průběžně by možná taky šlo, ale chtělo by to měření
> omezit na dobu ustáleného toku a jen při napětí článku někde uprostřed jeho
> napěťového  rozsahu.
>
> Takže realizačně: nejdůležitější je naučit ty moduly programování firmware
> typu OTB (variace na známé OTA, kde tady to nebude Over-the-air, nýbrž
> Over-the-bus). ;-)
> Pak se dá snadno experimentovat a algoritmus doladit za chodu.
>
> Poznámka bokem: včera jsem se zúčastnil předváděčky/školení mimo jiné na
> baterky Pylontech. Tedy asi nejznámější a zřejmě nejpopulárnější baterky do
> úložišť FVE.
> A utvrdilo mě to přesvědčení, že je třeba si BMS vyvinout sám, protože i
> známý Pylontech to má udělané mizerně.
>
> PL
>
> ********************
>
> Dne 4.5.2024 v 10:52 Martin Záruba napsal(a):
>
> Chtěl bych do programu pro obsluhu BMS udělat výpočet vnitřního odporu.
> Jenže stále se mi nedaří udělat vhodný algoritmus. Mám vzorky napětí článků
> a celkový proud baterií (všechny články jsou v sérii). Jenže současně se
> články nabíjejí nebo vybíjejí podle toho, kterým směrem teče proud. Takže
>
> Ri = dU / dI dává nesmyslné výsledky, protože dU se pohybuje okolo 10 mV
> na baterii o napětí 80V. Navíc je třeba vzít v úvahu to nabití a vybití. A
> pak se mi zdá, že napětí reaguje na protékající proud se zpožděním, ale to
> se mi zdá skoro nemožné, vzhledem k velikosti proudu (cca 10A)
>
> Ty vzorky mám po vteřině.
>
> Máte nějaký nápad, jak na to?
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>
>
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20240505/206e9167/attachment.htm>