Nechtěl jsem to vlákno unést, takže jsem nezasahoval...ale chtěl jsem napsat totéž, co jste napsal teď vy. V profi praxi u  telekomunikačních staničních baterií (většinou olovo, teď občas už Li-Ion, LiFePo..) se Ri neměří a ani to většinou management okolo těch baterií neumožňuje. Co se sleduje je kapacita. Nabíječe jsou nastavené tak, že jednou za čas udělají zátěžovou zkoušku, odhodí 230V a měří se kapacita takže se baterka vybíjí do zařízení. Když je víc než jedna sada je to jednodušší. Když je jen jedna sada, nevybíjí se úplně ale jen do nějakého koncového napětí. Dá se z toho velmi dobře poznat úbytek kapacity, protože v tom rectifieru jsou uloženy předchozí testy a úbytky. <div>Jinak má vypozorováno že některé typy staničních<br><div>olověných baterií i když mají po x letech ještě např. 80% kapacity, vnitřní odpor je mnohem vyšší až o řád, než u nových baterií. </div><div><br></div><div>Co se v profi praxi ale používá je teplotní kompenzace... napětí na baterii se  hodně přesně upravuje dle její teploty. Tohle jsem nikde jinde neviděl...</div><div><br><br>neděle 5. května 2024 Martin Záruba <<a href="mailto:swz@volny.cz">swz@volny.cz</a>> napsal(a):<br><blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex"><u></u>

  
    
  
  <div>
    <p><font face="Arial">Asi tyto úvahy měly smysl a přivedly mě
        vlastně na začátek.....</font></p>
    <p><font face="Arial">Proč vlastně měřit vnitřní odpor? No protože
        mě to zajímá. Jenže něco jiného je to u akumulátoru v
        elektromobilu, elektrokolu, koloběžce a především v dronu. Ve
        všech těchto případech je akumulátor (především při vybíjení)
        zatěžován proudem 5C, možná i víc. Zde má vnitřní odpor významný
        vliv na ztráty a tedy i oteplení. Článek, který bude mít
        kapacitu, ale velký vnitřní odpor je nepoužitelný.</font></p>
    <p><font face="Arial">U FVE ale jsou články zatěžované mnohem méně.
        Pokud budeme předpokládat, že baterie musí vydržet přes noc, než
        se vybije, bude obvykle zatěžovací proud do 0.2C. A nabíjecí?
        Řekněme do 0.5C. Nevím, jak jinde, ale já mám cca 200Ah a
        nabíjecí proud málokdy přesáhne 50A. Takže pro FVE je
        důležitější kapacita. Článek s výrazně menší kapacitou snižuje
        kapacitu celé baterie, protože udělat balancer, který by mu
        dostatečně pomohl je problematické.</font></p>
    <p><font face="Arial">Takže zajímavé je měřit kapacitu. Ale i to
        není tak snadné, pokud nenastane stav, že článek je zcela nabitý
        nebo zcela vybitý.......<br>
      </font></p>
    <pre cols="72">Martin Záruba</pre>
    <div>Dne 4.5.2024 v 16:29 Petr Labaj
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite">Já mám to
      měření vnitřního odporu naplánováno až jako bonus, až bude
      fungovat všechno ostatní.
      <br>
      Ale měřit to chci po jednotlivých článcích, protože tak to podle
      mě to má i logický smysl.
      <br>
      Tedy to budou měřit jednotlivé moduly na každém článku.
      <br>
      Je na nich nízké napětí jen 3.2V a budou mít teoreticky až
      16-bitový převodník.
      <br>
      <br>
      Neměřilo by to furt, ale asi jen na povel, tj. na žádost z centra.
      <br>
      Pak už je jen třeba zajistit na chvíli nulový odběr (lze snadno
      zajistit, BMS nahlásí měniči zákaz nabíjení i vybíjení).
      <br>
      Pak nějaké kontinuální nabíjení (jednoduché, dopoledne budou
      baterky po noci prázdné a výkon za slunečného dne bude násobný
      proti okamžité spotřebě domu).
      <br>
      No a pak kontinuální vybíjení (opět snadné zajistit někdy pozdě
      večer).
      <br>
      <br>
      Snažit se to měřit průběžně by možná taky šlo, ale chtělo by to
      měření omezit na dobu ustáleného toku a jen při napětí článku
      někde uprostřed jeho napěťového  rozsahu.
      <br>
      <br>
      Takže realizačně: nejdůležitější je naučit ty moduly programování
      firmware typu OTB (variace na známé OTA, kde tady to nebude
      Over-the-air, nýbrž Over-the-bus). ;-)
      <br>
      Pak se dá snadno experimentovat a algoritmus doladit za chodu.
      <br>
      <br>
      Poznámka bokem: včera jsem se zúčastnil předváděčky/školení mimo
      jiné na baterky Pylontech. Tedy asi nejznámější a zřejmě
      nejpopulárnější baterky do úložišť FVE.
      <br>
      A utvrdilo mě to přesvědčení, že je třeba si BMS vyvinout sám,
      protože i známý Pylontech to má udělané mizerně.
      <br>
      <br>
      PL
      <br>
      <br>
      ********************
      <br>
      <br>
      Dne 4.5.2024 v 10:52 Martin Záruba napsal(a):
      <br>
      <blockquote type="cite">Chtěl bych do programu pro obsluhu BMS
        udělat výpočet vnitřního odporu. Jenže stále se mi nedaří udělat
        vhodný algoritmus. Mám vzorky napětí článků a celkový proud
        baterií (všechny články jsou v sérii). Jenže současně se články
        nabíjejí nebo vybíjejí podle toho, kterým směrem teče proud.
        Takže
        <br>
        <br>
        Ri = dU / dI dává nesmyslné výsledky, protože dU se pohybuje
        okolo 10 mV na baterii o napětí 80V. Navíc je třeba vzít v úvahu
        to nabití a vybití. A pak se mi zdá, že napětí reaguje na
        protékající proud se zpožděním, ale to se mi zdá skoro nemožné,
        vzhledem k velikosti proudu (cca 10A)
        <br>
        <br>
        Ty vzorky mám po vteřině.
        <br>
        <br>
        Máte nějaký nápad, jak na to?
        <br>
      </blockquote>
      ______________________________<wbr>_________________
      <br>
      HW-list mailing list  -  sponsored by <a href="http://www.HW.cz" target="_blank">www.HW.cz</a>
      <br>
      <a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a>
      <br>
      <a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/<wbr>listinfo/hw-list</a>
      <br>
    </blockquote>
  </div>

</blockquote></div></div>