<!DOCTYPE html>
<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    Pb baterie mají nezanedbatelné samovybíjení. Jedna ze strategií, jak
    se s tím poprat, je udržování na stabilním napětí.<br>
    <br>
    Běžné je, že je konstantní, což buď snižuje garantovatelný dostupný
    náboj (např. 13-13,2 V), nebo zkracuje životnost (třeba 13,6),
    nejčastěji obojí.<br>
    <br>
    Lepší je, když se tohle U řídí podle teploty. Jenže to správné U i
    jeho teplotní závislost se u konkrétních aku trochu liší. Takže pro
    výrobce levných UPS, kterej tam hodí baterky, co jsou zrovna
    nejlevnější, se to moc nehodí. Ale u těch staničních je to jiná
    liga. Tam jsou parametry známy, případně jsou prachy na vývoj SW, co
    si je umí najít. A asi okolo toho budou i nějaký patenty.<br>
    <br>
    PH<br>
    <br>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 05.05.2024 v 10:53 Martin Záruba
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:d6d0951c-5c5b-4497-9c36-fc1e98df90ec@volny.cz">
      <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
      <p><font face="Arial">Mám to chápat tak, že v závislosti na
          teplotě se mění napětí na které se baterie nabíjí a pod které
          se nesmí vybíjet?</font><br>
      </p>
      <pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
      <div class="moz-cite-prefix">Dne 5.5.2024 v 10:08 Jan Kuba
        napsal(a):<br>
      </div>
      <blockquote type="cite"
cite="mid:CAD8qwRMBXMP33A-fDLuB8vk50YGctrt2f5dYS3c+JCJZU56qEw@mail.gmail.com">
        <meta http-equiv="content-type"
          content="text/html; charset=UTF-8">
        Nechtěl jsem to vlákno unést, takže jsem nezasahoval...ale chtěl
        jsem napsat totéž, co jste napsal teď vy. V profi praxi u 
        telekomunikačních staničních baterií (většinou olovo, teď občas
        už Li-Ion, LiFePo..) se Ri neměří a ani to většinou management
        okolo těch baterií neumožňuje. Co se sleduje je kapacita.
        Nabíječe jsou nastavené tak, že jednou za čas udělají zátěžovou
        zkoušku, odhodí 230V a měří se kapacita takže se baterka vybíjí
        do zařízení. Když je víc než jedna sada je to jednodušší. Když
        je jen jedna sada, nevybíjí se úplně ale jen do nějakého
        koncového napětí. Dá se z toho velmi dobře poznat úbytek
        kapacity, protože v tom rectifieru jsou uloženy předchozí testy
        a úbytky. 
        <div>Jinak má vypozorováno že některé typy staničních<br>
          <div>olověných baterií i když mají po x letech ještě např. 80%
            kapacity, vnitřní odpor je mnohem vyšší až o řád, než u
            nových baterií. </div>
          <div><br>
          </div>
          <div>Co se v profi praxi ale používá je teplotní kompenzace...
            napětí na baterii se  hodně přesně upravuje dle její
            teploty. Tohle jsem nikde jinde neviděl...</div>
          <div><br>
            <br>
            neděle 5. května 2024 Martin Záruba <<a
              href="mailto:swz@volny.cz" moz-do-not-send="true"
              class="moz-txt-link-freetext">swz@volny.cz</a>>
            napsal(a):<br>
            <blockquote class="gmail_quote"
style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
              <div>
                <p><font face="Arial">Asi tyto úvahy měly smysl a
                    přivedly mě vlastně na začátek.....</font></p>
                <p><font face="Arial">Proč vlastně měřit vnitřní odpor?
                    No protože mě to zajímá. Jenže něco jiného je to u
                    akumulátoru v elektromobilu, elektrokolu, koloběžce
                    a především v dronu. Ve všech těchto případech je
                    akumulátor (především při vybíjení) zatěžován
                    proudem 5C, možná i víc. Zde má vnitřní odpor
                    významný vliv na ztráty a tedy i oteplení. Článek,
                    který bude mít kapacitu, ale velký vnitřní odpor je
                    nepoužitelný.</font></p>
                <p><font face="Arial">U FVE ale jsou články zatěžované
                    mnohem méně. Pokud budeme předpokládat, že baterie
                    musí vydržet přes noc, než se vybije, bude obvykle
                    zatěžovací proud do 0.2C. A nabíjecí? Řekněme do
                    0.5C. Nevím, jak jinde, ale já mám cca 200Ah a
                    nabíjecí proud málokdy přesáhne 50A. Takže pro FVE
                    je důležitější kapacita. Článek s výrazně menší
                    kapacitou snižuje kapacitu celé baterie, protože
                    udělat balancer, který by mu dostatečně pomohl je
                    problematické.</font></p>
                <p><font face="Arial">Takže zajímavé je měřit kapacitu.
                    Ale i to není tak snadné, pokud nenastane stav, že
                    článek je zcela nabitý nebo zcela vybitý.......<br>
                  </font></p>
                <pre cols="72">Martin Záruba</pre>
                <div>Dne 4.5.2024 v 16:29 Petr Labaj napsal(a):<br>
                </div>
                <blockquote type="cite">Já mám to měření vnitřního
                  odporu naplánováno až jako bonus, až bude fungovat
                  všechno ostatní. <br>
                  Ale měřit to chci po jednotlivých článcích, protože
                  tak to podle mě to má i logický smysl. <br>
                  Tedy to budou měřit jednotlivé moduly na každém
                  článku. <br>
                  Je na nich nízké napětí jen 3.2V a budou mít
                  teoreticky až 16-bitový převodník. <br>
                  <br>
                  Neměřilo by to furt, ale asi jen na povel, tj. na
                  žádost z centra. <br>
                  Pak už je jen třeba zajistit na chvíli nulový odběr
                  (lze snadno zajistit, BMS nahlásí měniči zákaz
                  nabíjení i vybíjení). <br>
                  Pak nějaké kontinuální nabíjení (jednoduché, dopoledne
                  budou baterky po noci prázdné a výkon za slunečného
                  dne bude násobný proti okamžité spotřebě domu). <br>
                  No a pak kontinuální vybíjení (opět snadné zajistit
                  někdy pozdě večer). <br>
                  <br>
                  Snažit se to měřit průběžně by možná taky šlo, ale
                  chtělo by to měření omezit na dobu ustáleného toku a
                  jen při napětí článku někde uprostřed jeho napěťového 
                  rozsahu. <br>
                  <br>
                  Takže realizačně: nejdůležitější je naučit ty moduly
                  programování firmware typu OTB (variace na známé OTA,
                  kde tady to nebude Over-the-air, nýbrž Over-the-bus).
                  ;-) <br>
                  Pak se dá snadno experimentovat a algoritmus doladit
                  za chodu. <br>
                  <br>
                  Poznámka bokem: včera jsem se zúčastnil
                  předváděčky/školení mimo jiné na baterky Pylontech.
                  Tedy asi nejznámější a zřejmě nejpopulárnější baterky
                  do úložišť FVE. <br>
                  A utvrdilo mě to přesvědčení, že je třeba si BMS
                  vyvinout sám, protože i známý Pylontech to má udělané
                  mizerně. <br>
                  <br>
                  PL <br>
                  <br>
                  ******************** <br>
                  <br>
                  Dne 4.5.2024 v 10:52 Martin Záruba napsal(a): <br>
                  <blockquote type="cite">Chtěl bych do programu pro
                    obsluhu BMS udělat výpočet vnitřního odporu. Jenže
                    stále se mi nedaří udělat vhodný algoritmus. Mám
                    vzorky napětí článků a celkový proud baterií
                    (všechny články jsou v sérii). Jenže současně se
                    články nabíjejí nebo vybíjejí podle toho, kterým
                    směrem teče proud. Takže <br>
                    <br>
                    Ri = dU / dI dává nesmyslné výsledky, protože dU se
                    pohybuje okolo 10 mV na baterii o napětí 80V. Navíc
                    je třeba vzít v úvahu to nabití a vybití. A pak se
                    mi zdá, že napětí reaguje na protékající proud se
                    zpožděním, ale to se mi zdá skoro nemožné, vzhledem
                    k velikosti proudu (cca 10A) <br>
                    <br>
                    Ty vzorky mám po vteřině. <br>
                    <br>
                    Máte nějaký nápad, jak na to? <br>
                  </blockquote>
                </blockquote>
              </div>
            </blockquote>
          </div>
        </div>
      </blockquote>
    </blockquote>
  </body>
</html>