Re: Aktivní balancery v koloběžkách?

Pavel Hudeček edizon na seznam.cz
Sobota Duben 15 21:01:33 CEST 2023


Nakonec jsem přehodnotil tu (ne)bezpečnost, přesně kvůli snadnému 
jištění toho přemosťovače, protože pojistka bude rozpojovat max. 4 V a 
na to skutečně stačí vhodné "pojistkospoje".

Takže nejnebezpečnější je ten transfer přes C, ten jedinej vyžaduje 
všude pojistky jistící na napětí celé baterie, navíc na obou pólech. I 
když to ještě půjde optimalizovat, protože pojistka může být společná 
pro sousední modul.

Zajímalo by mě. jestli je na něj nějkej integráč. Bez integráče mi jeden 
modul vyšel takhle:

SWon ovládá ATtiny814. A taky měří napětí a dělá signál pro násobiče na 
VSW a VswH.
Budou 2 verze desky, s pojistkama a bez a ty se budou střídat, přičemž 
bez je zapojenej do pojistek sousedů.

Ale s těma pojistkama je vopruz. Vypadá to, že jich bude muset bejt víc 
paralelně, 20A/48V automotive se sice dělá, ale je to nasazovací a já 
potřebuju SMD. A to paralelní zapojení bude mít určitě ňáký mouchy.

A pak mám ještě dilema, zda k propojení komunikace použít FPC kablíky a 
konektory, což by z hlediska místa a pracnosti vycházelo nejlíp. Podívám 
se jestli se dělají automotive a tím se to rohodne.
----
Pak je ještě alternativa, udělat ten odpojovač a k němu i vlastní 
nabíječku, s ním kompatibilní.

Má to ale taky svoje ďáblíky:
- přepínání musí bejt bez přerušení výstupu, jinak se to asi nebude 
líbit řídící jednotce
- nutnost relativně rychlého přepínání tam a zpět kvůli rekuperaci

A rekuperace je na týhle koloběžce kupodivu i při tý šílený brzdě. 
Vlastně to funguje tak, že šíleně brzdí s cílem rychle snížit brzdnej 
výkon na přijatelnou hodnotu. Ve finále pak z prudkého kopce jede 12 a 
zdá se, že nabití je blízké teoretické potenciální energii.

PH

Dne 15.04.2023 v 13:38 Jan Kuba napsal(a):
> Jo, to je dobře shrnuté... Každé to řešení něco stojí a to je také 
> problém. Větší cena—menší prodejnost. Určitá možnost je si něco 
> dodělat sám, otázka je, jestli se to v jedokusovém množství vyplatí. U 
> baterek co provozuji jsem to vyřešil konektorem, kde mohu jednou za 
> čas udělat revizi a ručně dobalacovat. Na víc jsem neměl chuť a čas. A 
> jedna z baterek má ony odojovače a přemosťovače. A taky se jí bojím. 
> Ale myslím, že kdyby došlo k nějakému hazardními stavu, že tam odhoří 
> můstky na desce pro ten účel udělané..
>
> pátek 14. dubna 2023 Pavel Hudeček <edizon na seznam.cz> napsal(a):
>
>     Takže ano, zjistil jsem, proč se to tak nedělá:
>     (tedy proč se nedělají aktivní balancery do koloběžek a
>     elektrokol, schopné přenášet plný proud)
>
>     1. Trafo s mnoha vinutími:
>     + Jedno ze 2 docela jednoduchých řešení
>     - Od všech článků musí vést nízkoimpedanční vývody na jedno místo.
>     Problém v dlouhém prostoru.
>
>     2. Step-upy z každého článku ven:
>     + Jediný dlouhý a silný dráty jsou od konců baterky.
>     + Nízkoimpedanční části jsou jen moduly těsně u článků.
>     - Jednoznačně nejsložitější a materiálově nejdražší.
>     - Milion ďáblíků co se skrývaj v detailech, většina popsána v
>     předchozích zprávách. K tomu přibylo, že pokud se použije nahoře
>     P-MOSFET, automotive, do 10 mΩ, od 20 A, od 55 V, do 20 ns
>     rise+fall, tak řešení začíná na 3 ks paralelně.
>
>     3. Přenášení náboje s pomocí velkého kondenzátoru:
>     + Jediný dlouhý a silný dráty jsou od C do všech modulů u článků.
>     + Žádný velký rychlosti.
>     - Na každý článek 4 MOSFETy s dost malým Rds.
>     - Kromě rychlolsti podobně bláznivé nároky na ovládání MOSFETů,
>     jako 2.
>     - Reálně stíhá max. jeden vadný článek. Zvýšení na N znamená počet
>     MOSFETů krát N, nebo N-násobné zvětšení pracovního proudu,
>     dostáváme se tedy do extra nízkoimpedanční oblasti s nehoráznými
>     nároky mj. na ESL cesty k C.
>
>     4. Odpojení a přemostění vybitého/nabitého článku:
>     + Jediný způsob, kde se vůbec neřeší rychlost, ani indukčnosti vedení.
>     + Celkově jednoduché.
>     - Vyžaduje spolupráci s nabíječkou i a hlídačem vybití. Nevadí při
>     implementaci ze strany výrobce zařízení.
>     - Odpojovacím prvkem prochází celý proud, úbytek na něm má vliv na
>     účinnost samotné baterie, i když nevyžaduje intervenci.
>     - Přemosťující prvek je zároveň autodestrukční prvek. Tipuju, že
>     by v návodu bylo přísně zakázáno skladovat kola, koloběžky a
>     baterky doma, nebo by byly 3x dražší.
>     * Možná se toho moc bojím, třeba by stačilo k tomu přemosťujícímu
>     tranzistoru dát pojistku na docela malé napětí, která nemusí mít
>     velkej odpor ani rozměry. A taky implementovat čistě HW blokování
>     aby nešlo přemostit bez odpojení.
>
>     Takže proto se řešení 4 jako jediné reálně používá, ale jen u
>     venku skladovaných, sdílených koloběžek, kde si kupující dokáže
>     spočítat, že se mu vyplatí si připlatit. A mohly by ho mít i
>     elektromobily.
>
>     2 bych stále považoval za reálné postavit, ale ta složitost je
>     odrazující.
>     Je otázka, jak moc 3 dokáže prodloužit životnost baterie, možná to
>     zkusím.
>     Bohužel i 3 je dost potenciálně autodestrukční, nevíc bez možnosti
>     snadno implementovat blokování.
>
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20230415/7959462c/attachment-0001.htm>
------------- další část ---------------
A non-text attachment was scrubbed...
Name: dujgtvrA1xml1vnO.png
Type: image/png
Size: 44441 bytes
Desc: [žádný popis není k dispozici]
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20230415/7959462c/attachment-0001.png>


Další informace o konferenci Hw-list