Re: [trochu OT] 50 narozeniny

Středa Listopad 17 17:27:09 CET 2021

Tak první s čím sem se setkal byl JPR-12, binární programování, výstup na dálnopis a furt řval "co mam delat"

______________________________________________________________
> Od: "Martin Záruba" <swz na volny.cz>
> Komu: hw-list na list.hw.cz
> Datum: 17.11.2021 10:21
> Předmět: Re: [trochu OT] 50 narozeniny
>
Tak to máte pravdu. Já okolo roku 1977 dělal systémového programátora na 
 EC1010. Mělo to dvoubytové instrukce, 64kB feritové operační paměti, 4 
 disky 2,5 MB (opravdu MB a ten duisk měl průměr okolo 30cm) a 4 páskové 
 jednotky o úžasné kapacitě 15MB. Ale mělo to 16 úrovní přerušení. 
 Původní systém byl téměř nepoužitelný a tak jsem nakonec, ač to vypadá, 
 že je to nesmysl, napsal celý systém znovu. A tak to potom mělo tři 
 alfanumerické terminály, na kterých běžel jednoduchý editor, kterým šlo 
 psát program. Ten editor zabíral v paměti 4kB a programový kód byl 
 společný pro všechny terminály, jen data byla samostatná (pochopitelně). 
 Pro tisk se mi podařilo udělat jednoduchou frontu, takže tisk šel 
 nejprve na disk a na vyšší úrovni přerušení běžel program, který to zase 
 četl a posílal tiskárně. Když byla úloha (třeba překlad, mělo to i 
 Fortran a Cobol) připravena, vytvořila se sekvence příkazů (třeba které 
 páskové jednotky to použije, jak se jmenují soubory na discích a.p.) a 
 ta se vložila do vstupní fronty a vše se postupně zpracovvalo na nulté 
 úrovni, tedy s nejnižší prioritou. Tak vlastně běželo několik úloh 
 současně a překvapivě odezva počítače byla zcela vyhovující. Mělo to i 
 děrnou pásku a děrné štítky, ale ty se skoro nepoužívaly.

 Největším problémem bylo, že celý počítač měl zlacené kontakty na 
 deskách, na kterých se tvořila měděnka. Měli jsme technika, kterému jsme 
 říkali "Lihovarník". Když počítač trucoval, vzal hadr, líh a kontakty 
 umyl. Sice vůbec nechápal k čemu která deska byla, ale často to tak opravil.

 Jo jo.......

 Martin Záruba

 Dne 16.11.2021 v 12:22 Miroslav Mraz napsal(a):
 > Po válce je každý generál. Snadno se dneska napíše, že v software byla 
 > "neskutečná chyba", ale podívejte se do těch zdrojáků.
 > https://github.com/chrislgarry/Apollo-11 <https://github.com/chrislgarry/Apollo-11>
 > Na dnešní dobu je to "pár řádek programu", řádově desítky tisíc, nic 
 > moc. Ale když se vrátíte v čase a zkusíte si to na vlastní kůži jak se 
 > v té době ty programy tvořili, je div, že to vůbec něco dělalo.
 > Já si v době dlouhých zimních večerů vždycky najdu pár volných chvil a 
 > zavzpomínám si na staré dobré časy. Začínal jsem jako technik na SMEP, 
 > dneska není problém spustit si emulaci PDP-11 a přenést se do doby 
 > mládí. A když si s tím pak hraju, teprve vidím jak velký pokrok v 
 > oblasti software nastal. Používali jsme tenkrát originální OS RSX-11M 
 > (ukradený z Poldovky, kde měli i originální PDP-11/23+), tak jsem 
 > zkoušel kolik si z toho ještě pamatuji. Skoro nic, ale jde najít na 
 > webu manuály, takže lze udělat refresh mozku.
 > PDP11 se programovalo nejvíc v assembleru a to desetiletí od doby AGC 
 > je znát. Zde je už možné překládat jednotlivé soubory do objektů a ty 
 > pak sestavit v konečný program. AGC zřejmě ještě používá jeden 
 > zdrojový blob, sice rozsekaný, ale stejně je to vlastně spojeno pomocí 
 > jakéhosi include.
 > Pro RSX-11M byl už tenkrát k dispozici i překladač pro FORTRAN, BASIC 
 > (ano, překladač i interpretr), jde najít na webu i původní překladače 
 > pro C, PASCAL a COBOL.
 > Zkoušel jsem napsat nějaký jednoduchý program v C-čku a je to utrpení. 
 > Textové editory EDI a EDT z té doby jsou primitivní, tehdejší standart 
 > C také, kód, který z toho leze je divoký. Efektivita mojí práce v 
 > tomto prostředí by oproti dnešku klesla tak na 1%.
 > Dále pak nemáte k dispozici stromovou strukturu adresářů, která snáze 
 > udrží hierarchickou strukturu projektu. Lidi, kteří v této branži 
 > začínali nelze než obdivovat. Udělali pořádný kus práce, ze které 
 > těžíme dodnes. Nakonec - chybami se člověk učí.
 >
 > Mrazík
 >
 > Dne 16. 11. 21 v 9:15 Pavel Kadečka napsal(a):
 >> út 16. 11. 2021 v 9:03 odesílatel Radek Benedikt <benedikt na lphard.cz 
 >> <mailto:benedikt na lphard.cz>> napsal:
 >>
 >>              A tenhle pocitac tvoril i dějiny programovani, je za nim 
 >> rada
 >>     neskutecnich legendarnich lidi z rady techniku a programatoru. A 
 >> Panu
 >>     Pilotu, bez Armstronga by asi první pristani na Mesici nebylo. V tom
 >>     pocitaci byla neskutecna chyba v uvaze při navrhu software a při
 >>     pristani
 >>     byl k nicemu.
 >>
 >>
 >> Jakože měli z prdele kliku, že Amstrong dokázal přistát ručně? Co by 
 >> asi bylo, kdyby havarovali a jestli by se vůbec lidská noha dotkla 
 >> Měsíce.
 >>
 >> P.K.
 > _______________________________________________
 > HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
 > Hw-list na list.hw.cz
 > http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list <http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list>
 _______________________________________________
 HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
 Hw-list na list.hw.cz
 http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list <http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list>

------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20211117/713f9fa7/attachment.html>