<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;">Tak první s ÄŤím sem se setkal byl JPR-12, binární programování, výstup na dálnopis a furt Ĺ™val "co mam delat"</p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;"> </p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;"> </p>
<p style="padding:0 0 0 0; margin:0 0 0 0;">______________________________________________________________<br />
> Od: "Martin Záruba" <swz@volny.cz><br />
> Komu: hw-list@list.hw.cz<br />
> Datum: 17.11.2021 10:21<br />
> Předmět: Re: [trochu OT] 50 narozeniny<br />
></p>
Tak to máte pravdu. Já okolo roku 1977 dÄ›lal systémového programátora na <br />
EC1010. MÄ›lo to dvoubytové instrukce, 64kB feritové operaÄŤní pamÄ›ti, 4 <br />
disky 2,5 MB (opravdu MB a ten duisk mÄ›l prĹŻmÄ›r okolo 30cm) a 4 páskové <br />
jednotky o úĹľasné kapacitÄ› 15MB. Ale mÄ›lo to 16 úrovní pĹ™erušení. <br />
PĹŻvodní systém byl téměř nepouĹľitelný a tak jsem nakonec, aÄŤ to vypadá, <br />
Ĺľe je to nesmysl, napsal celý systém znovu. A tak to potom mÄ›lo tĹ™i <br />
alfanumerické terminály, na kterých běžel jednoduchý editor, kterým šlo <br />
psát program. Ten editor zabíral v pamÄ›ti 4kB a programový kód byl <br />
spoleÄŤný pro všechny terminály, jen data byla samostatná (pochopitelnÄ›). <br />
Pro tisk se mi podaĹ™ilo udÄ›lat jednoduchou frontu, takĹľe tisk šel <br />
nejprve na disk a na vyšší úrovni pĹ™erušení běžel program, který to zase <br />
ÄŤetl a posílal tiskárnÄ›. KdyĹľ byla úloha (tĹ™eba pĹ™eklad, mÄ›lo to i <br />
Fortran a Cobol) pĹ™ipravena, vytvoĹ™ila se sekvence pĹ™íkazĹŻ (tĹ™eba které <br />
páskové jednotky to pouĹľije, jak se jmenují soubory na discích a.p.) a <br />
ta se vloĹľila do vstupní fronty a vše se postupnÄ› zpracovvalo na nulté <br />
úrovni, tedy s nejniĹľší prioritou. Tak vlastnÄ› běželo nÄ›kolik úloh <br />
souÄŤasnÄ› a pĹ™ekvapivÄ› odezva poÄŤítaÄŤe byla zcela vyhovující. MÄ›lo to i <br />
dÄ›rnou pásku a dÄ›rné štítky, ale ty se skoro nepouĹľívaly.<br />
<br />
NejvÄ›tším problémem bylo, Ĺľe celý poÄŤítaÄŤ mÄ›l zlacené kontakty na <br />
deskách, na kterých se tvoĹ™ila mÄ›dÄ›nka. MÄ›li jsme technika, kterému jsme <br />
Ĺ™íkali "Lihovarník". KdyĹľ poÄŤítaÄŤ trucoval, vzal hadr, líh a kontakty <br />
umyl. Sice vĹŻbec nechápal k ÄŤemu která deska byla, ale ÄŤasto to tak opravil.<br />
<br />
Jo jo.......<br />
<br />
Martin Záruba<br />
<br />
Dne 16.11.2021 v 12:22 Miroslav Mraz napsal(a):<br />
> Po válce je kaĹľdý generál. Snadno se dneska napíše, Ĺľe v software byla <br />
> "neskuteÄŤná chyba", ale podívejte se do tÄ›ch zdrojákĹŻ.<br />
> <a href="https://github.com/chrislgarry/Apollo-11">https://github.com/chrislgarry/Apollo-11</a><br />
> Na dnešní dobu je to "pár Ĺ™ádek programu", Ĺ™ádovÄ› desítky tisíc, nic <br />
> moc. Ale kdyĹľ se vrátíte v ÄŤase a zkusíte si to na vlastní kĹŻĹľi jak se <br />
> v té dobÄ› ty programy tvoĹ™ili, je div, Ĺľe to vĹŻbec nÄ›co dÄ›lalo.<br />
> Já si v dobÄ› dlouhých zimních veÄŤerĹŻ vĹľdycky najdu pár volných chvil a <br />
> zavzpomínám si na staré dobré ÄŤasy. ZaÄŤínal jsem jako technik na SMEP, <br />
> dneska není problém spustit si emulaci PDP-11 a pĹ™enést se do doby <br />
> mládí. A kdyĹľ si s tím pak hraju, teprve vidím jak velký pokrok v <br />
> oblasti software nastal. PouĹľívali jsme tenkrát originální OS RSX-11M <br />
> (ukradený z Poldovky, kde mÄ›li i originální PDP-11/23+), tak jsem <br />
> zkoušel kolik si z toho ještÄ› pamatuji. Skoro nic, ale jde najít na <br />
> webu manuály, takĹľe lze udÄ›lat refresh mozku.<br />
> PDP11 se programovalo nejvíc v assembleru a to desetiletí od doby AGC <br />
> je znát. Zde je uĹľ moĹľné pĹ™ekládat jednotlivé soubory do objektĹŻ a ty <br />
> pak sestavit v koneÄŤný program. AGC zĹ™ejmÄ› ještÄ› pouĹľívá jeden <br />
> zdrojový blob, sice rozsekaný, ale stejnÄ› je to vlastnÄ› spojeno pomocí <br />
> jakéhosi include.<br />
> Pro RSX-11M byl uĹľ tenkrát k dispozici i pĹ™ekladaÄŤ pro FORTRAN, BASIC <br />
> (ano, pĹ™ekladaÄŤ i interpretr), jde najít na webu i pĹŻvodní pĹ™ekladaÄŤe <br />
> pro C, PASCAL a COBOL.<br />
> Zkoušel jsem napsat nÄ›jaký jednoduchý program v C-ÄŤku a je to utrpení. <br />
> Textové editory EDI a EDT z té doby jsou primitivní, tehdejší standart <br />
> C také, kód, který z toho leze je divoký. Efektivita mojí práce v <br />
> tomto prostĹ™edí by oproti dnešku klesla tak na 1%.<br />
> Dále pak nemáte k dispozici stromovou strukturu adresářů, která snáze <br />
> udrĹľí hierarchickou strukturu projektu. Lidi, kteĹ™í v této branĹľi <br />
> zaÄŤínali nelze neĹľ obdivovat. UdÄ›lali poĹ™ádný kus práce, ze které <br />
> těžíme dodnes. Nakonec - chybami se ÄŤlovÄ›k uÄŤí.<br />
><br />
> Mrazík<br />
><br />
> Dne 16. 11. 21 v 9:15 Pavel KadeÄŤka napsal(a):<br />
>> út 16. 11. 2021 v 9:03 odesílatel Radek Benedikt <benedikt@lphard.cz <br />
>> <mailto:benedikt@lphard.cz>> napsal:<br />
>><br />
>> A tenhle pocitac tvoril i dějiny programovani, je za nim <br />
>> rada<br />
>> neskutecnich legendarnich lidi z rady techniku a programatoru. A <br />
>> Panu<br />
>> Pilotu, bez Armstronga by asi první pristani na Mesici nebylo. V tom<br />
>> pocitaci byla neskutecna chyba v uvaze při navrhu software a při<br />
>> pristani<br />
>> byl k nicemu.<br />
>><br />
>><br />
>> JakoĹľe mÄ›li z prdele kliku, Ĺľe Amstrong dokázal pĹ™istát ruÄŤnÄ›? Co by <br />
>> asi bylo, kdyby havarovali a jestli by se vĹŻbec lidská noha dotkla <br />
>> MÄ›síce.<br />
>><br />
>> P.K.<br />
> _______________________________________________<br />
> HW-list mailing list - sponsored by www.HW.cz<br />
> Hw-list@list.hw.cz<br />
> <a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a><br />
_______________________________________________<br />
HW-list mailing list - sponsored by www.HW.cz<br />
Hw-list@list.hw.cz<br />
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a><br />