5VSB zdroj
František Burian
BuFran na seznam.cz
Pátek Leden 5 13:30:26 CET 2018
Dobrý den,
Aha, takže C502 je ten, co definuje dobu vypnutí T2 ! Ten mi unikl. Jinak je
má analýza stejná.
Díky za popostrčení vpřed.
Hlavní dotaz tedy zní - co dělá nasycený transformátor v saturaci (tedy Imag
> Isat jádra) -
přestane přenášet napětí nebo ne ? Podle mě je v tom bodě d_fi = 0 (protože
tok už
nemůže dále růst, je nasycený), a tedy nemůže generovat napětí na cívkách
sekundáru (U=dfi/dt). Je to tak ?
Na odkazy p. Nesvačila se kouknu jak bude čas, vypadá to že je to přesně to
co jsem hledal a nenašel, klíčové slovo k hledání je DCC.
S pozdravem,
František Burian
---------- Původní e-mail ----------
Od: Pavel Hudecek <edizon na seznam.cz>
Komu: HW-news <hw-list na list.hw.cz>
Datum: 5. 1. 2018 11:54:10
Předmět: Re: 5VSB zdroj
"
Jsem línej ty věty analyzovat, tak to zkusím jednoduše vysvětlit, jak si
myslím, že to funguje. A použiju taky nechť:-)
Nechť jsou vinutí T3 orientována tak, aby kladné napětí na hlavním sekundáru
bylo po rozepnutí primáru a na pomocném sekundáru naopak v době, kdy je
primár zapnutý. Pokud je orientace vinutí jiná, funguje to úplně jinak:-)
1. Po zapnutí napájení se přes R501 začne nabíjet C502 a následně otvírat Q
2. Tím se na pomocném sekundáru objeví napětí, které tomu otevírání dále
pomáhá a nastane kladná ZV vedoucí k okamžitému plnému sepnutí.
2. Roste proud, takže roste napětí na R502, až se začne otvírat Q1 a “
užíráním” proudu z báze Q2 vyvolá zahájení jeho vypínání, které je následně
zas dokončeno za přispění pomocného vinutí trafa.
3. Energie akumulovaná v trafu se přenáší na hlavní sekundár a zároveň se C
502 nabíjí, až se dostaneme do stavu podobnému začátku 1 a všechno začne
nanovo.
Tolik základní funkce.
Pak je tam ZV s IC3, která do Q2 přidává další proud a způsobuje, že bude
zahajovat vypínání při nižším proudu.
Nezmíněné součástky jsou “bižuterie”, která je potřeba, aby to v praxi dobře
fungovalo, ale na základní princip vliv nemá.
Za zmínku stojí RDC článek na primáru, který pálí energii z rozptylové
indukčnosti, co se nemůže přenést na sekundár a jinak by ohrožovala Q2,
případně kdyby to Q2 nevadilo, pálil by větší energii, protože z jeho
pohledu je indukované napětí v sérii s napětím ze sítě.
PH
From: František Burian(mailto:BuFran na seznam.cz)
Sent: Friday, January 05, 2018 11:03 AM
To: HW-news(mailto:hw-list na list.hw.cz)
Subject: Re: 5VSB zdroj
Dobrý den,
Díky za odpověď. Principy flyback měničů mi jsou jasné, ale v knihách jsem
se nedočetl
právě ty věty níže, které jsou označeny otazníkem. Už jen ten princip že
transformátor v
saturaci přestane transformovat je poznatek typu jedna paní povídala - a
nevím zdali
platí a můžu se na něj spolehnout.
Činnost měničů s IO je velmi dobře popsaná, mimo jiné i v datasheetech
těch IO, ale takovéto "jedno/dvou tranzistorové" měniče se nedočte. Mám
knihu, teď nevím název, kde sice jsou jednotranzistorové měniče ale není
popsán obvodářsky princip, kniha začíná slovem nechť,
a pro pochopení vyžaduje důkladnou znalost Maxwellových rovnic se všemi
důsledky (tam
jsem se nedostal přes prvních pár stránek) a je spíš orientovaná na výběr
feritu a návrh trafa.
Proto bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil jednoduše - zdali ty věty s
otazníkem jsou pravda,
a pokud ne, proč.
Každopádně díky,
František Burian
---------- Původní e-mail ----------
Od: Jiří Nesvacil <nesvacil na posys.eu>
Komu: hw-list na list.hw.cz
Datum: 4. 1. 2018 17:37:38
Předmět: Re: 5VSB zdroj
"
Najdete si flyback menice. Q1 je jen pro snížení - regulaci, celé to
obstarává Q2 a cívky - trafo.
Jirka
Dne 04.01.2018 v 8:57 František Burian napsal(a):
"Dobrý den,
Koukám, že se tu člověk dozví velmi zajímavé informace o tom jak věci
fungují. Měl bych proto též otázku na objasnění principu činnosti 5VSB
zdroje dle
https://www.imgup.cz/images/2018/01/03/12164184.gif
(https://www.imgup.cz/images/2018/01/03/12164184.gif)
Jestli to dobře chápu, tak moje poznatky co vím vcelku jistě:
* D503, R505, C503 jsou odlehčovací obvody vypínání Q2 - rozfázují proudy a
napětí aby v okamžiku vypnutí nebyl P na Q2
* IC3, R507 se připojí v okamžiku UVýst > práh, stejnosměrný režim
(vpodstatě řízená impedance
* R502, R506, C51 počítám že je nadproudová ochrana, odpojí Q2 v okamžiku
proudu cca 250mA primárem trafa
Co mi není jasné jak to kmitá, tohle je ještě jasné:
* Na počátku Q2 lehce otevřený přes R501
* Na vinutí T3 je napětí, na všech ostatních vinutích se objeví napětí,
sekundár odpojený přes D03/D04
* Přes R504, C502, D502 se "posílí" proud do Q2, ten se sepne úplně
* magnetizační proud roste, T3 se "nabíjí", napětí na R502 lineárně roste
... a nyní mi není jasné kdy se aktivuje Q1, který vypne Q2, v následujících
větách si nejsem jist co platí a co ne
? v okamžiku nabíjení T3 je na všech vinutích napětí dané poměrem závitů
? nárůst magnetizačního proudu nad saturaci jádra vypne napětí na všech
sekundárech (trafo přestane transformovat) tj odpojí se D502,R504 - Q2
napájen jen R501
? nárůst magnetizačního proudu nad saturaci jádra způsobí ztrátu indukčnosti
trafa, tedy začne prudce růst proud přes R502 - sepne Q1 který vypne Q2
? přes D501, ZD1, R508 teče (ihned po zapnutí Q2) proud do báze Q1, práh
sepnutí Q1 od proudu vinutím ovlivňuje zpětná vazba - seplé IC3 - Q1 sepne
dřív
??? zapojení C51 při vypnutí proudu přizavře Q1 protože na R502 klesne
napětí na 0 a tím pádem klesne napětí na bázi Q1 - to mě mate nejvíc
??? co drží seplé Q1 po dobu než je T3 vybitý do zátěže ?
? co definuje kmitočet zdroje ? (C51 se mi zdá malý, jiný časovací prvek
nevidím???)
? Zdroj využívá saturace jádra ?
* T3 se vybíjí do zátěže, funguje regulace TL431 která sníží impedanci R507+
IC3 pokud je Uout > práh
* nižší impedance -> rychleji nabitý kondík -> kratší puls -> méně energie"
"
_______________________________________________
HW-list mailing list - sponsored by www.HW.cz
Hw-list na list.hw.cz
http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
"
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20180105/7b71cfb3/attachment.html>
Další informace o konferenci Hw-list