Re: Nabíjení baterie z gridu

[Vláďa Anděl]

No NiXX mohou být buď NiFe, což se už aspoň 50 let nepoužívá, nebo NiCd. 
Jestli myslíte NiMH, tak ty jsem jako průmyslové neviděl, to je 
záležitost jen těch malých sintrovaných článků. S NiFe se v Raškovicích 
asi před 20 lety experimentovalo, chtěli je používat na nouzové 
osvětlení vozů metra. Ten článek na rozdíl od NiCd začíná plynovat, 
ještě než se plně nabije. Takže pak má i větší samovybíjení. Tehdy 
říkali že když tam je trvalé napájení z troleje (vlastně z té šíny co 
jde vedle kolejí), tak že samovybíjení až tak nevadí a a že ty baterky 
jsou proti NiCd ekologičtější. Měřili pár článků na zkušebně a došli k 
tomu, že je to fakt nepoužitelné. Ty baterky jsou celkem dobře popsané tady
http://www.malavoda.cz/akum_nife_nicd.pdf 
<http://www.malavoda.cz/akum_nife_nicd.pdf>

Průmyslový NiCd, tedy s dírama pro dolívání vody a s kapsovýma 
elektrodama) má sice dlouhou životnost, ale fakt to chce údržbu. 
Elektrolyt časem karbonizuje a to zvětší vnitřní odpor a sníží kapacitu. 
Pak je potřeba ho vyměnit. Starý elektrolyt by se měl (musí se) dávat na 
eko likvidaci, protože obsahuje rozptýlené aktivní hmoty (oxidy kadmia a 
niklu). Vozilo se to do Raškovic, kde na to měli velkou budovu. Tam byly 
odzhora až dolů usazovací nádrže. Teď to nejspíš filtrujou, v té budově 
je už něco jiného. Kal odfiltrovaný z vody spolu s rozemletými starými 
baterkami se vozí do Švédska, kde se kadmium od niklu separuje 
destilací. Chemicky to prý oddělit nejde, ty dva kovy mají příliš 
podobné vlastnosti.

Další problém těch baterek je rekrystalizace aktivních hmot. Jak se u 
sintrovaných NiCd článků mluvilo o paměťovém efektu, je to to samé. Při 
nabíjení vznikají krystaly aktivní hmoty a čím je nabíjecí proud vyšší, 
tím jsou krystaly menší. Takže je větší povrch, menší vnitřní odpor a 
článek snese větší vybíjecí proud. Když se pak nechá článek dlouho 
nabitý, krystaly postupně rostou. Tím se vnitřní odpor zvětšuje a v 
ojedinělých případech krystal proroste skrz separátor. Pak má článek 
velké samovybíjení. Článek je potřeba jednou za čas (nejlépe aspoň 
jednou za 3 měsíce) vybít a nabít. Když to neuděláte, baterka vám bude 
fungovat taky, jen bude mít větší vnitřní odpor. Pro malý vybíjecí proud 
to nevadí. Články na dráze se pravidelně dávají do baterkárny 
naformovat, tedy se 2x až 3x vybijou, nabijou a změří se kapacita. Pokud 
kapacita nevychází, měla by se měřit karbonizace a podle toho případně 
elektrolyt (KOH + trochu hydroxidu lithného) vyměnit. Pak formování a 
měření kapacity zopakovat. Ještě jsem neviděl měřit karbonizaci, 
elektrolyt vyměňují rovnou.

NiCd baterky jsem doma provozoval 10 let, pouze jsem do nich dolíval 
vodu. Pak jsem je na Mypower.cz nabídnul za odvoz. Přijel si pro ně pán 
z HavlBrodu, byl nadšený že je sehnal a říkal, že jich má plnou větší 
místnost. Má ostrovní systém a myslím že říkal, že už má 200 KWh. 
Nějakou údržbu si na těch baterkách dělal sám, má i míchání louhu. 
Takhle bych se tomu fakt věnovat nechtěl.

Anděl

Dne 19.09.2024 v 16:33 Jan 'yanek' Bortl napsal(a):
>
> Když je tu řeč o NiXX baterkách, stále přemýšlím o extenzi kapacity 
> svého primárního uložiště (28kWh), ve formě nějaké dodatečné baterie, 
> ke které by byl připojen nějaký reverzibilní DC/DC měnič právě k té 
> primární - čistě pro možnost využít nějakou vhodnější chemii. Odléval 
> bych si tam přebytečnou energii a zároveň při nedostatku pomalu 
> přeléval do primárního uložiště.
>
> Otázka zní, když si vymyslím takové sekundární uložiště o kapacitě 
> třeba 50kWh, vyplatí se to řešit nějakýma NiXX? Lze tyto baterie nějak 
> rozumně postavit a uprovozovat "na doma"?
>
> Opravdu v současnosti je LiFePO4 optimální ekonomická varianta?
>
>
> Dne 19. 09. 24 v 16:09 Vláďa Anděl napsal(a):
>> Když vidím ty ceny, nechápu, proč dráha pořád používá baterky NiCd, 
>> které vyžadují údržbu, případně v posledních letech přecházejí s 
>> velkými problémy na levnější a bezúdržbové Pb gelovky. I když napadá 
>> mě několik důvodů.
>> 1. NiCd se používalo odjakživa, akorát že někdy před válkou to byly 
>> NiFe a později to začali vylepšovat kadmiem.
>> 2. NiCd sice vyžaduje údržbu (hydroxid chytá vzdušný CO2, mění se na 
>> uhličitan a je ho potřeba pravidelně měnit), ale jinak ta baterka 
>> snese všechno včetně vybití na nulu a nabíjení v mrazu, i když to 
>> nabíjeni v mrazu není účinné. A vydrží 10-20 let. Po těch 20 letech 
>> si to lidi berou domů pro soláry a ono to ještě nějak funguje. Než 
>> jsem si pořídil "dospělou" FVE, měl jsem doma 10 let 100W panel a 
>> baterku 12V 375 Ah. 
>> https://www.vaelektronik.cz/dum/original/ea_baterka.jpg
>> Už pár let dávají na hladinu elektrolytu trošku oleje, přes kterou 
>> tam CO2 nemůže a první výměna elektrolytu se dělá místo po 2 až po 10 
>> letech.
>> 3. Na údržbu NiCd baterek je vybudovaný celý ekosystém. V depech ČD 
>> mají baterkárny s formováním/měřením kapacity, míchání louhu a je 
>> zajištěná recyklace aktivních hmot i elektroltu.
>>
>> Olověné gelovky byl průšvih hlavně ze začátku, než pochopili, že fíra 
>> fakt nemůže mít 24V ledničku připojenou na odbočku ze 120V baterky. 
>> Zrovna tak tam měli na odbočce vysílačku, někde i poziční světla. Ono 
>> by se to nemělo ani u NiCd, ale když se pár článků přebíjelo, občas 
>> se dolily a ta baterka to nějak zvládla. Osvětlovací baterky na 
>> vagónech zůstávaly často vybité, což baterce NiCd nevadilo, ale 
>> gelovka sulfatovala.
>>
>> Pokud baterku LiFePO4 ochrání BMS, nejspíš by se dala použít i na 
>> dráze. Ale asi bude ještě pár let trvat, než na to na dráze přijdou.
>>
>> Anděl
>>
> -- 
> Jan 'yanek' Bortl
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored bywww.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list

------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20240921/729d929d/attachment.htm>