<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
<div class="moz-cite-prefix">No NiXX mohou být buď NiFe, což se už
aspoň 50 let nepoužívá, nebo NiCd. Jestli myslíte NiMH, tak ty
jsem jako průmyslové neviděl, to je záležitost jen těch malých
sintrovaných článků. S NiFe se v Raškovicích asi před 20 lety
experimentovalo, chtěli je používat na nouzové osvětlení vozů
metra. Ten článek na rozdíl od NiCd začíná plynovat, ještě než se
plně nabije. Takže pak má i větší samovybíjení. Tehdy říkali že
když tam je trvalé napájení z troleje (vlastně z té šíny co jde
vedle kolejí), tak že samovybíjení až tak nevadí a a že ty baterky
jsou proti NiCd ekologičtější. Měřili pár článků na zkušebně a
došli k tomu, že je to fakt nepoužitelné. Ty baterky jsou celkem
dobře popsané tady <span class="PbnGhe oJeWuf fb0g6 RZwAyb"><br>
</span></div>
<div class="moz-cite-prefix"><span
class="PbnGhe oJeWuf fb0g6 RZwAyb"><a
class="c1AlVc moz-txt-link-freetext" role="button"
target="_blank"
href="http://www.malavoda.cz/akum_nife_nicd.pdf">http://www.malavoda.cz/akum_nife_nicd.pdf</a></span></div>
<div class="moz-cite-prefix"><br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix">Průmyslový NiCd, tedy s dírama pro
dolívání vody a s kapsovýma elektrodama) má sice dlouhou
životnost, ale fakt to chce údržbu. Elektrolyt časem karbonizuje a
to zvětší vnitřní odpor a sníží kapacitu. Pak je potřeba ho
vyměnit. Starý elektrolyt by se měl (musí se) dávat na eko
likvidaci, protože obsahuje rozptýlené aktivní hmoty (oxidy kadmia
a niklu). Vozilo se to do Raškovic, kde na to měli velkou budovu.
Tam byly odzhora až dolů usazovací nádrže. Teď to nejspíš
filtrujou, v té budově je už něco jiného. Kal odfiltrovaný z vody
spolu s rozemletými starými baterkami se vozí do Švédska, kde se
kadmium od niklu separuje destilací. Chemicky to prý oddělit
nejde, ty dva kovy mají příliš podobné vlastnosti.</div>
<div class="moz-cite-prefix"><br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix">Další problém těch baterek je
rekrystalizace aktivních hmot. Jak se u sintrovaných NiCd článků
mluvilo o paměťovém efektu, je to to samé. Při nabíjení vznikají
krystaly aktivní hmoty a čím je nabíjecí proud vyšší, tím jsou
krystaly menší. Takže je větší povrch, menší vnitřní odpor a
článek snese větší vybíjecí proud. Když se pak nechá článek dlouho
nabitý, krystaly postupně rostou. Tím se vnitřní odpor zvětšuje a
v ojedinělých případech krystal proroste skrz separátor. Pak má
článek velké samovybíjení. Článek je potřeba jednou za čas
(nejlépe aspoň jednou za 3 měsíce) vybít a nabít. Když to
neuděláte, baterka vám bude fungovat taky, jen bude mít větší
vnitřní odpor. Pro malý vybíjecí proud to nevadí. Články na dráze
se pravidelně dávají do baterkárny naformovat, tedy se 2x až 3x
vybijou, nabijou a změří se kapacita. Pokud kapacita nevychází,
měla by se měřit karbonizace a podle toho případně elektrolyt (KOH
+ trochu hydroxidu lithného) vyměnit. Pak formování a měření
kapacity zopakovat. Ještě jsem neviděl měřit karbonizaci,
elektrolyt vyměňují rovnou.<br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix"><br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix">NiCd baterky jsem doma provozoval 10
let, pouze jsem do nich dolíval vodu. Pak jsem je na Mypower.cz
nabídnul za odvoz. Přijel si pro ně pán z HavlBrodu, byl nadšený
že je sehnal a říkal, že jich má plnou větší místnost. Má ostrovní
systém a myslím že říkal, že už má 200 KWh. Nějakou údržbu si na
těch baterkách dělal sám, má i míchání louhu. Takhle bych se tomu
fakt věnovat nechtěl.<br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix"><br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix">Anděl<br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix"><br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 19.09.2024 v 16:33 Jan 'yanek'
Bortl napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:57370eac-e7df-4432-b79d-f202509f28f9@yanek.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
<p>Když je tu řeč o NiXX baterkách, stále přemýšlím o extenzi
kapacity svého primárního uložiště (28kWh), ve formě nějaké
dodatečné baterie, ke které by byl připojen nějaký reverzibilní
DC/DC měnič právě k té primární - čistě pro možnost využít
nějakou vhodnější chemii. Odléval bych si tam přebytečnou
energii a zároveň při nedostatku pomalu přeléval do primárního
uložiště.<br>
</p>
<p>Otázka zní, když si vymyslím takové sekundární uložiště o
kapacitě třeba 50kWh, vyplatí se to řešit nějakýma NiXX? Lze
tyto baterie nějak rozumně postavit a uprovozovat "na doma"?</p>
<p>Opravdu v současnosti je LiFePO4 optimální ekonomická varianta?</p>
<p><br>
</p>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 19. 09. 24 v 16:09 Vláďa Anděl
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:32208f79-d4e7-4098-a049-ec32a610cf43@vaelektronik.cz">
<meta http-equiv="Content-Type"
content="text/html; charset=UTF-8">
<div class="moz-cite-prefix">Když vidím ty ceny, nechápu, proč
dráha pořád používá baterky NiCd, které vyžadují údržbu,
případně v posledních letech přecházejí s velkými problémy na
levnější a bezúdržbové Pb gelovky. I když napadá mě několik
důvodů.</div>
<div class="moz-cite-prefix">1. NiCd se používalo odjakživa,
akorát že někdy před válkou to byly NiFe a později to začali
vylepšovat kadmiem.</div>
<div class="moz-cite-prefix">2. NiCd sice vyžaduje údržbu
(hydroxid chytá vzdušný CO2, mění se na uhličitan a je ho
potřeba pravidelně měnit), ale jinak ta baterka snese všechno
včetně vybití na nulu a nabíjení v mrazu, i když to nabíjeni v
mrazu není účinné. A vydrží 10-20 let. Po těch 20 letech si to
lidi berou domů pro soláry a ono to ještě nějak funguje. Než
jsem si pořídil "dospělou" FVE, měl jsem doma 10 let 100W
panel a baterku 12V 375 Ah. <a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.vaelektronik.cz/dum/original/ea_baterka.jpg"
moz-do-not-send="true">https://www.vaelektronik.cz/dum/original/ea_baterka.jpg</a> </div>
<div class="moz-cite-prefix">Už pár let dávají na hladinu
elektrolytu trošku oleje, přes kterou tam CO2 nemůže a první
výměna elektrolytu se dělá místo po 2 až po 10 letech.<br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix">3. Na údržbu NiCd baterek je
vybudovaný celý ekosystém. V depech ČD mají baterkárny s
formováním/měřením kapacity, míchání louhu a je zajištěná
recyklace aktivních hmot i elektroltu.<br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix"><br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix">Olověné gelovky byl průšvih hlavně
ze začátku, než pochopili, že fíra fakt nemůže mít 24V
ledničku připojenou na odbočku ze 120V baterky. Zrovna tak tam
měli na odbočce vysílačku, někde i poziční světla. Ono by se
to nemělo ani u NiCd, ale když se pár článků přebíjelo, občas
se dolily a ta baterka to nějak zvládla. Osvětlovací baterky
na vagónech zůstávaly často vybité, což baterce NiCd nevadilo,
ale gelovka sulfatovala. <br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix"><br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix">Pokud baterku LiFePO4 ochrání BMS,
nejspíš by se dala použít i na dráze. Ale asi bude ještě pár
let trvat, než na to na dráze přijdou.</div>
<div class="moz-cite-prefix"><br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix">Anděl</div>
<div class="moz-cite-prefix"><br>
</div>
<span style="white-space: pre-wrap"></span><span
style="white-space: pre-wrap">
</span></blockquote>
<pre class="moz-signature" cols="76">--
Jan 'yanek' Bortl</pre>
<br>
<fieldset class="moz-mime-attachment-header"></fieldset>
<pre wrap="" class="moz-quote-pre">_______________________________________________
HW-list mailing list - sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
<p><br>
</p>
</body>
</html>