Re: Nabíjení baterie z gridu

[Petr Labaj]

Měniče pro HV baterky musí umět komunikovat, protože umí do baterky 
poslat 200V, ale taky třeba 800V.
Stejně tak musí umět řídit proud, protože na konci nabíjení, kdy už 
některé články mají sepnutý ten ztrátový balancér, tak tam nemůžou hulit 
celých 30A nabíjecího proudu, ale musí to stáhnout tak, aby to balancér 
zvládal.

Vy to máte omezeno fyzikálně, max. napětím panelů. Taková brzda ale u 
normálních HV baterek nefunguje.

PL

*****************

Dne 18.9.2024 v 21:03 Martin Záruba napsal(a):
>
> Chápu. Mě vůbec nenapadlo, že to musí být takto složitě udělané. Ta 
> moje stavebnice nic z toho nepotřebuje a byl jsem proto v zajetí mé 
> logiky, jak to udělat. Pak asi jedině několik zdrojů v sérii, jako to 
> chci udělat já. Trochu uvažuji o variantě, kterou navrhuje pan Lukeš. 
> Je to beze sporu jednodušší. Ale cca 2x tak drahé.
>
> Martin Záruba
> Dne 18.9.2024 v 17:59 Petr Labaj napsal(a):
>> Asi si nerozumíme.
>>
>> Pokud je měnič připojen ke gridu, tak on je ten, kdo definuje napětí 
>> na drátech od baterky a od panelů.
>> To on vymýšlí, že na panelech nebude 0V;+650V ale bude tam 
>> -380V;+270V. A stejně tak on definuje úroveň, na které plave baterka.
>> Tak já nemůžu vyrobit externí napětí, které bude tvrdě opřené o 0V, a 
>> pustit mu to tam.
>> S tím měnič nepočítá a buď to vzdá a odejde, nebo minimálně bude 
>> silně zblblý.
>>
>> BMS samozřejmě musí mít možnost baterku vypnout.
>> Psal to v jenom z minulých postů, že jsou 3 stupně:
>> 1 - periodická komunikace měnič-BMS po CANbusu, kde BMS úkoluje měnič 
>> jaké má dodávat napětí a proud
>> 2 - pokud by na to měnič nereagoval, BMS potáhne za poplachový drát, 
>> který vypne měnič (vstup dry-contact na měniči)
>> 3 - pokud ani to nezafunguje, stykač natvrdo odepne baterku. IGBT 
>> tranzistor odepne jen (-) pól, stykač oba póly.
>>
>> PL
>>
>> ******************
>>
>> Dne 18.9.2024 v 15:51 Martin Záruba napsal(a):
>>>
>>> S baterkou máte pravdu, alespoň u mě bms odpíná - . Vy si chcete 
>>> dělat bms sám, tak by to asi šlo udělat i tak, že odepne +, ale co 
>>> vadí, jestliže při poruše bms odepne - baterky? Dojde ke stavu, že - 
>>> nebude na N ale bude tam maximálně několik desítek V +. Ale co je 
>>> podstatné, vše ostatní, to znamená střídač i komunikace s okolím 
>>> zůstane tvrdě spojen s N, jen baterka "odpluje" výš. Alespoň tak to 
>>> mám já a nedělá to sebemenší problém. Já myslím, že je to naopak 
>>> dobře, že bms v případě nutnosti odpojí i nabíječku od baterky. 
>>> Nakonec jejím úkolem je chránit baterku. Představte si, že nabíječce 
>>> jakkoli přeskočí a bude stále rvát proud do baterek a články zničí. 
>>> Pokud ale je rozumně udělaná a to může být i zcela jenoduchý 
>>> step-down, jakmile odpojíte zátěž, napětí stoupne jen trochu, ale 
>>> proud ustane. Nakonec i kdyby nastal zkrat na IGBT tranzistoru, bude 
>>> na výstupu nějakých 310V. Pravděpodobně to odepne proudová ochrana 
>>> bms, ale spíš vyhodí jistič z gridu, protože ten proud snadno 
>>> přeroste obvyklý odběr.
>>>
>>> Vy opravdu máte panely tak, že "plují" na polovičním napětí?. Ale 
>>> nakonec ani to by nemělo nijak vadit. Opět - je za bms a jak jsou 
>>> panely je jedno.
>>>
>>> Vadí to v jediné věci: To řešení, které jsem původně chtěl použít, 
>>> t.j. 6 12V zdrojů a každý připojený ke čtveřici článků má dvě vady. 
>>> Jednak je napětí 4 nabitých článků moc vysoké, proto zdrojů bude 7. 
>>> Ale hlavně nešlo by to zapojit až ZA bms. A ta bms je předposlední 
>>> ochrana baterky. Ta poslední je tavná pojistka.
>>>
>>> Martin Záruba
>>> Dne 18.9.2024 v 14:10 Petr Labaj napsal(a):
>>>> Na předpisy samozřejmě kašlu.
>>>> Ale jde o to, že ta baterka nemá (-) pól spojený s N.
>>>> Je to celkem obecný jev, kdy si konstruktéři zjednodušují život a 
>>>> používají měření na low-side.
>>>> Kdežto ta nabíječka by ho spojený měla.
>>>>
>>>> Totéž a ještě hůř u panelů.
>>>> Ty HV panely například 650V (můj případ) nemají 650V proti N, ale 
>>>> je -380V a +270V.
>>>>
>>>> PL
>>>>
>>>> ******************
>>>>
>>>> Dne 18.9.2024 v 14:02 Martin Záruba napsal(a):
>>>>>
>>>>> Jde o to, zda chcete řešit předpis (který ale já moc neovládám) 
>>>>> nebo logiku. Pokud logiku, tak očekávám, že - systému bude spojen 
>>>>> s N. Pak ale to galvanické oddělení pozbývá smyslu. Pokud to tedy 
>>>>> je pevná instalace, ne přes kabel, kde by mohlo dojít k prohození 
>>>>> přívodů, nevidím žádný technický problém. Nakonec třeba takové 
>>>>> tepelné čerpadlo se také nepřipojuje vidlicí a skoro jistě jeho 
>>>>> frekvenční měnič neodděluje kompresor galvanicky od sítě.
>>>>>
>>>>> Martin Záruba
>>>>> Dne 18.9.2024 v 13:39 Petr Labaj napsal(a):
>>>>>> To nabíjení step-downem přímo z usměrněných 230V se nabízí.
>>>>>> Ale je tam problém, že pak není ta nabíječka galvanicky oddělená 
>>>>>> od sítě.
>>>>>> A beztransformátorové měniče (což jsem dneska asi všechny 
>>>>>> kombibedny) to nezvládají.
>>>>>> Takže by se pro nabíjení musela baterka odpojit a nabíjet ji mimo 
>>>>>> FVE.
>>>>>>
>>>>>> Na druhé straně ty kombibedny umí nabíjet baterky z gridu i z panelů.
>>>>>> Takže by bylo asi jednodušší využít vnitřní nabíječku.
>>>>>> Omezení je (pokud by se to nějak neohnulo), že pro nabíjení třeba 
>>>>>> centrálou by to
>>>>>> musela být 3f centrála. Pak by nevadilo galvanické spojení.
>>>>>> Nebo to usměrnit a nějak pustit do vstupu z panelů, ale tady by 
>>>>>> opět byl problém
>>>>>> s chybějícím galvanickým oddělením.
>>>>>>
>>>>>> PL
>>>>>>
>>>>>> *******************
>>>>>>
>>>>>> Dne 18.9.2024 v 8:10 Martin Záruba napsal(a):
>>>>>>>
>>>>>>> Pokud byste použil třeba Plný výkon 75w spínaný napájecí zdroj 
>>>>>>> lrs/ms/s-75-24v/3,2a 12v6,3a 15v5a 36v (ebuy7.com) 
>>>>>>> <https://www.ebuy7.com/cs/full-power-75w-switching-supply-lrs-ms-s-75-24v-3-2a-12v6-3a-15v5a-36v.html> 
>>>>>>> 11 kusů, měl byste 264V za cca 2500 Kč. Ale možná, že vzhledem k 
>>>>>>> tomu, že požadované napětí se téměř shoduje s napětí sítě, bylo 
>>>>>>> by lepší postavit jednoduchý step-down. Účinnost by byla 
>>>>>>> obrovská, zřejmě ztráta by byla prakticky jen 2V na IGBT a 0,5V 
>>>>>>> na usměrňovacích diodách. Na příčné diodě bude ztráta malá, 
>>>>>>> protože střída bude okolo 80%. Pokud byste potřeboval cca 10A, 
>>>>>>> myslím, že by ztráta mohla být pod 30W, takže účinnost okolo 99%.
>>>>>>>
>>>>>>
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20240918/18a95a68/attachment-0001.htm>