<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
Měniče pro HV baterky musí umět komunikovat, protože umí do baterky
poslat 200V, ale taky třeba 800V.<br>
Stejně tak musí umět řídit proud, protože na konci nabíjení, kdy už
některé články mají sepnutý ten ztrátový balancér, tak tam nemůžou
hulit celých 30A nabíjecího proudu, ale musí to stáhnout tak, aby to
balancér zvládal.<br>
<br>
Vy to máte omezeno fyzikálně, max. napětím panelů. Taková brzda ale
u normálních HV baterek nefunguje.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*****************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 18.9.2024 v 21:03 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:104e2ae3-dcfd-4614-b7a3-94012f3c22e1@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Chápu. Mě vůbec nenapadlo, že to musí být
takto složitě udělané. Ta moje stavebnice nic z toho
nepotřebuje a byl jsem proto v zajetí mé logiky, jak to
udělat. Pak asi jedině několik zdrojů v sérii, jako to chci
udělat já. Trochu uvažuji o variantě, kterou navrhuje pan
Lukeš. Je to beze sporu jednodušší. Ale cca 2x tak drahé.</font><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 18.9.2024 v 17:59 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:ef80b3e9-77d5-89e5-85e6-006fe940621f@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
Asi si nerozumíme.<br>
<br>
Pokud je měnič připojen ke gridu, tak on je ten, kdo definuje
napětí na drátech od baterky a od panelů.<br>
To on vymýšlí, že na panelech nebude 0V;+650V ale bude tam
-380V;+270V. A stejně tak on definuje úroveň, na které plave
baterka.<br>
Tak já nemůžu vyrobit externí napětí, které bude tvrdě opřené o
0V, a pustit mu to tam.<br>
S tím měnič nepočítá a buď to vzdá a odejde, nebo minimálně bude
silně zblblý.<br>
<br>
BMS samozřejmě musí mít možnost baterku vypnout.<br>
Psal to v jenom z minulých postů, že jsou 3 stupně:<br>
1 - periodická komunikace měnič-BMS po CANbusu, kde BMS úkoluje
měnič jaké má dodávat napětí a proud<br>
2 - pokud by na to měnič nereagoval, BMS potáhne za poplachový
drát, který vypne měnič (vstup dry-contact na měniči)<br>
3 - pokud ani to nezafunguje, stykač natvrdo odepne baterku.
IGBT tranzistor odepne jen (-) pól, stykač oba póly.<br>
<br>
PL<br>
<br>
******************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 18.9.2024 v 15:51 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:24cf014d-4d20-4879-bb70-2168858f2c2e@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">S baterkou máte pravdu, alespoň u mě bms
odpíná - . Vy si chcete dělat bms sám, tak by to asi šlo
udělat i tak, že odepne +, ale co vadí, jestliže při
poruše bms odepne - baterky? Dojde ke stavu, že - nebude
na N ale bude tam maximálně několik desítek V +. Ale co je
podstatné, vše ostatní, to znamená střídač i komunikace s
okolím zůstane tvrdě spojen s N, jen baterka "odpluje"
výš. Alespoň tak to mám já a nedělá to sebemenší problém.
Já myslím, že je to naopak dobře, že bms v případě
nutnosti odpojí i nabíječku od baterky. Nakonec jejím
úkolem je chránit baterku. Představte si, že nabíječce
jakkoli přeskočí a bude stále rvát proud do baterek a
články zničí. Pokud ale je rozumně udělaná a to může být i
zcela jenoduchý step-down, jakmile odpojíte zátěž, napětí
stoupne jen trochu, ale proud ustane. Nakonec i kdyby
nastal zkrat na IGBT tranzistoru, bude na výstupu nějakých
310V. Pravděpodobně to odepne proudová ochrana bms, ale
spíš vyhodí jistič z gridu, protože ten proud snadno
přeroste obvyklý odběr.</font></p>
<p><font face="Arial">Vy opravdu máte panely tak, že "plují"
na polovičním napětí?. Ale nakonec ani to by nemělo nijak
vadit. Opět - je za bms a jak jsou panely je jedno.</font></p>
<p><font face="Arial">Vadí to v jediné věci: To řešení, které
jsem původně chtěl použít, t.j. 6 12V zdrojů a každý
připojený ke čtveřici článků má dvě vady. Jednak je napětí
4 nabitých článků moc vysoké, proto zdrojů bude 7. Ale
hlavně nešlo by to zapojit až ZA bms. A ta bms je
předposlední ochrana baterky. Ta poslední je tavná
pojistka.<br>
</font></p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 18.9.2024 v 14:10 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:07f4fd21-5e65-7a9d-dd4c-e58aadf3fa4a@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
Na předpisy samozřejmě kašlu.<br>
Ale jde o to, že ta baterka nemá (-) pól spojený s N.<br>
Je to celkem obecný jev, kdy si konstruktéři zjednodušují
život a používají měření na low-side.<br>
Kdežto ta nabíječka by ho spojený měla.<br>
<br>
Totéž a ještě hůř u panelů.<br>
Ty HV panely například 650V (můj případ) nemají 650V proti
N, ale je -380V a +270V.<br>
<br>
PL<br>
<br>
******************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 18.9.2024 v 14:02 Martin
Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:664bd776-da15-4883-8a20-b6d70eeda15e@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Jde o to, zda chcete řešit předpis
(který ale já moc neovládám) nebo logiku. Pokud
logiku, tak očekávám, že - systému bude spojen s N.
Pak ale to galvanické oddělení pozbývá smyslu. Pokud
to tedy je pevná instalace, ne přes kabel, kde by
mohlo dojít k prohození přívodů, nevidím žádný
technický problém. Nakonec třeba takové tepelné
čerpadlo se také nepřipojuje vidlicí a skoro jistě
jeho frekvenční měnič neodděluje kompresor galvanicky
od sítě.</font><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 18.9.2024 v 13:39 Petr
Labaj napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:2a659f6f-e2bf-3859-e8a8-fa27a5282826@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
To nabíjení step-downem přímo z usměrněných 230V se
nabízí.<br>
Ale je tam problém, že pak není ta nabíječka galvanicky
oddělená od sítě.<br>
A beztransformátorové měniče (což jsem dneska asi
všechny kombibedny) to nezvládají.<br>
Takže by se pro nabíjení musela baterka odpojit a
nabíjet ji mimo FVE.<br>
<br>
Na druhé straně ty kombibedny umí nabíjet baterky z
gridu i z panelů.<br>
Takže by bylo asi jednodušší využít vnitřní nabíječku.<br>
Omezení je (pokud by se to nějak neohnulo), že pro
nabíjení třeba centrálou by to<br>
musela být 3f centrála. Pak by nevadilo galvanické
spojení.<br>
Nebo to usměrnit a nějak pustit do vstupu z panelů, ale
tady by opět byl problém<br>
s chybějícím galvanickým oddělením.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*******************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 18.9.2024 v 8:10 Martin
Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:b91d9efa-56ad-497d-959f-0ad4649c6622@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
<p>Pokud byste použil třeba <a
href="https://www.ebuy7.com/cs/full-power-75w-switching-supply-lrs-ms-s-75-24v-3-2a-12v6-3a-15v5a-36v.html"
moz-do-not-send="true">Plný výkon 75w spínaný
napájecí zdroj lrs/ms/s-75-24v/3,2a 12v6,3a 15v5a
36v (ebuy7.com)</a> 11 kusů, měl byste 264V za cca
2500 Kč. Ale možná, že vzhledem k tomu, že
požadované napětí se téměř shoduje s napětí sítě,
bylo by lepší postavit jednoduchý step-down.
Účinnost by byla obrovská, zřejmě ztráta by byla
prakticky jen 2V na IGBT a 0,5V na usměrňovacích
diodách. Na příčné diodě bude ztráta malá, protože
střída bude okolo 80%. Pokud byste potřeboval cca
10A, myslím, že by ztráta mohla být pod 30W, takže
účinnost okolo 99%.</p>
</blockquote>
<br>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
<br>
</body>
</html>