Re: Dřevo? (Kam s vodíkem (Elektromobil vs. auto na vodik))

Úterý Září 10 21:58:28 CEST 2024

Mám přes 20 let tepelné čerpadlo, předtím kondenzační kotel. Soused topí 
dřevem..... druhý soused má novostavbu, elektrickou podlahovku, ale šetří a 
topí dřevem v krbu.
aze

--------------------------------------------------
From: "Petr Labaj" <labaj na volny.cz>
Sent: Tuesday, September 10, 2024 9:21 PM
To: <hw-list na list.hw.cz>
Subject: Re: Dřevo? (Kam s vodíkem (Elektromobil vs. auto na vodik))

> V jednom z předchozích postů jste napsal, že věta z něho je sarkazmus.
> Neplatí to náhodou i pro další věty?
> Argumentovat v debatě o energetice tím, jak je to v obci o 90 číslech se 
> spoustou hektarů lesa, to přece není myšleno vážně, že ne?
>
> K tomu topení dřevem, zejména v různých krbech: bydlím v Brně, celkem v 
> centru, tedy v hustě zalidněné části.
> Topí se tady zřejmě v drtivé většině plynem, někdo možná tepelným 
> čerpadlem.
> Když se nadechnu venku v zimě, tak prostě nepoznám nic. Pohoda, pocitově 
> čistý vzduch.
> Pokud někdo zatopí v krbu nebo v čem dřevem, tak když natáhnu, cítím ten 
> smrad jak doma, jak ještě kilometr daleko.
> A kilometr daleko není jako na vesnici pár domů a pár desítek lidí, ale 
> tady jsou to stovky nebo spíš tisíce lidí, kteří si to budou užívat.
>
> Jsem každodenní cyklista. Po městě se pohybuju prakticky jen na kole, nebo 
> výjimečně MHD. Auto ve městě vytáhnu tak 1-2x do roka, když je třeba 
> nějaký velký transport.
> No a na tom kole mám (bohužel) celkem přehled o smradopoměrech na 
> komunikacích.
> Takže věřím statistikám, které tvrdí, že ve městech je dnes největším 
> zdrojem znečištění vzduchu doprava.
> To k té elektromobilitě.
>
> PL
>
> ******************
>
> Dne 10.9.2024 v 18:01 Stanislav Šmejkal napsal(a):
>> Tak samozřejmě je nejefektivnější nemít žádné odpady a mít pasivní dům. K 
>> tomu ovšem naše civilizace jaksi nedorostla.
>>
>> Zareaguji na jedinou větu:
>> "Dioxiny patří k nejjedovatějším látkám, ještě v koncentracích jedna ku 
>> miliardě jsou nebezpečné pro život."
>>
>> Podle článku 
>> https://biom.cz/cz/odborne-clanky/spalovani-biomasy-a-tvorba-pcdd-f je v 
>> plynných spalinách štěpky 0,001-0,021 ng/m3 PCDD/F, u suchého dřeva 
>> jehličnanů a buku 0,005-0,018 ng/m3 PCDD/F. Při hmotnosti vzduchu 1,25 
>> kg/m3 a maximální udávané hodnotě 0,021 ng/m3 se jedná o 0,0168 ku 
>> miliardě, neboli kouř samotný obsahuje 60x méně dioxinů než ta věta uvádí 
>> jako nebezpečné, u střední hodnoty je to asi 0,009 ku miliardě, tudíž, 
>> cca 110x méně než ta věta uvádí jako nebezpečné.
>>
>> Mimochodem, v Praze na Náměstí republiky je hodnota v běžném vzduchu
>> 0,011 ng/m3 neboli 0,009 ku miliardě.
>> Zdroj: https://arnika.org/toxicke-latky/databaze-latek/dioxiny-pcdd-pcdf
>>
>> Co se týká PCDD/F, je pražské ovzduší srovnatelné s mým kouřem z komína.
>> Jenomže my tu máme v obci 90 nemovitostí na 1223 ha, takže rozptyl je 
>> značný a neovlivňuje nikoho na východ od nás. Tož tak.
>>
>> Standa
>>
>> Dne 10.09.2024 v 16:32 AZe napsal(a):
>>> Studie: Biomasa hrozí dioxiny, 16.12.2002 Vít Smrčka
>>> Pracovníci Ústavu energetiky Vysoké školy chemicko-technologické v 
>>> Praze, vedení docentem Janem Voštou, provedli výzkum, jehož závěry mohou 
>>> pořádně zahýbat provozováním kotelen a s tím souvisejícími druhy 
>>> podnikání v celé Evropě. Závěr zprávy týmu vědců tohoto špičkového 
>>> pracoviště je nekompromisní: Ve spalinách biomasy, to znamená dřeva, 
>>> dřevního odpadu, kůry, obilní a řepkové slámy i dalších rostlin 
>>> využívaných v energetice, jsou dioxiny. V přepočtu na kubík spalin jich 
>>> tam je o řád více, než povoluje evropská norma pro velké spalovny 
>>> komunálního odpadu, jako je například v Praze-Malešicích.
>>> Říci císaři pyšnícímu se krásnými šaty, že je ve skutečnosti nahý, není 
>>> jednoduché. Říci, že produkty biomasy považované v mnohých státech za 
>>> záchranu před ekologickými problémy, jsou také nebezpečné, je snad ještě 
>>> horší.
>>>
>>> Studie: Většina biopaliv má na klima horší dopad než ropa, 27. září 2007
>>> PEKING (ČTK) - Většina plodin pěstovaných v Evropě a v USA k produkci 
>>> údajně čistých biopaliv má ve skutečnosti z hlediska klimatu horší 
>>> účinky než paliva z ropy. Snažit se zabránit oteplování klimatu 
>>> používáním biopaliv je "pošetilý podnik", protože ze "zelených" paliv se 
>>> při spalování uvolňuje velké množství skleníkového plynu oxidu dusného. 
>>> Vyplývá to ze studie vědeckého týmu vedeného laureátem Nobelovy ceny za 
>>> chemii Paulem J. Crutzenem.
>>> Ve spalinách nejsou jen dioxiny. Tým vědců prokázal, že ve spalinách z 
>>> dřevní hmoty a slámy jsou asi dvě stovky látek. Mezi nimi jsou mimo jiné 
>>> polycyklické aromatické uhlovodíky, dále nechvalně známé polychlorované 
>>> bifenyly (PCB) a především dioxiny - to znamená dva typy látek odborně 
>>> nazývané polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a polychlorované 
>>> dibenzofurany (PCDF). "Našli jsme látky jiné, nepříznivé," upozornil 
>>> Vošta na fakt, že dosud se po celé Evropě odborníci soustřeďovali 
>>> především na měření emisí plynů, jako je CO2 nebo oxidy dusíku či síry, 
>>> v nichž biomasa vykazuje příznivé hodnoty.
>>>
>>> Dioxiny patří k nejjedovatějším látkám, ještě v koncentracích jedna ku 
>>> miliardě jsou nebezpečné pro život. Například jsou sedmdesátkrát 
>>> jedovatější než kyanid draselný. Jsou karcinogenní a teratogenní, to 
>>> znamená, že poškozují nenarozený plod. Ukládají se v tucích, organizmem 
>>> jsou vylučovány velice pomalu. V organizmu, kam se dostávají v rámci 
>>> potravinového řetězce, tak může docházet k jejich kumulaci.
>>> aze
>>>
>>> -----Původní zpráva----- From: Pavel Hudeček
>>> Sent: Tuesday, September 10, 2024 4:07 PM
>>> To: hw-list na list.hw.cz
>>> Subject: Re: Dřevo? (Kam s vodíkem (Elektromobil vs. auto na vodik))
>>>
>>> Já bych k tomu poznamenal, že tohle může dělat jen zanedbatelná část
>>> populace, takže je to jedno. Když začne topit dřevem víc lidí, zjistí,
>>> že k tomu potřebují ještě naftu na dopravu a spoustu další režije okolo
>>> (*) a vyjde EROEI<1.
>>>
>>> *Včetně zdravotnictví na zvýšení rakovin, CHOPN a dalších lahůdek v
>>> populaci, nebo že k těm kamnům potřebují filtry jak moderní uhelná
>>> elektrárna, nebo aspoň diesel. To je jako s autama. Dnes je aut tolik,
>>> že kdyby čoudily jak v roce 1980, bude tu na chcípnutí.
>>>
>>> PH
>>>
>>> Dne 10.09.2024 v 15:45 Stanislav Šmejkal napsal(a):
>>>> Dne 10.09.2024 v 12:10 Pavel Kořenský napsal(a):
>>>>> Zdravím,
>>>>>
>>>>> dřevo sice je obnovitelný zdroj, ale mám obavu, že nikoli v reálném 
>>>>> čase.
>>>>> Nemám nic proti topení dřevem (sám na chalupě topím dřevem), ale 
>>>>> neumím si představit, že bych si to dřevo opatřoval ze svého vlastního 
>>>>> pozemku s kusem lesa. Nejsem odborník na lesnictví, takže nebudu 
>>>>> zkoušet spočítat kolik lesa by člověk potřeboval na to, aby mu to 
>>>>> ročně hodilo tolik, kolik spotřebuje na provoz jednoho domu, ale bude 
>>>>> to poměrně dost.
>>>>> Z historie víme, že kvůli používání dřeva se podařilo kompletně 
>>>>> odlesnit oblasti kolem Středozemního moře už ve starověku. A ve 
>>>>> Střední Evropě se to málem podařilo ve středověku (topení dřevem, 
>>>>> výroba dřevěného uhlí pro hutě a výdřevy do dolů).
>>>>> Naposledy tuším Nizozemí zkoušelo před pár lety přejít ve větší míře 
>>>>> na pálení štěpky a skončilo to tak, že tam museli vozit štěpku z 
>>>>> Kanady a Brazílie a ekologové začali ječet, že dochází k masivnímu 
>>>>> odlesňování tam.
>>>>> Takže jakkoli je hezké v zimě poslouchat praskání dřeva v krbu, cesta 
>>>>> vpřed to asi nebude. :)
>>>>
>>>> Dobře, přepošlu vám text, který mám už léta připravený pro "ekology":
>>>>
>>>> Jsem vlastníkem zhruba 0,55 ha lesa. V tom lese mi za 100 let vyroste 
>>>> cca 400 m3 dřeva, takže z vlastních zdrojů mám asi 4 m3 dřeva ročně. V 
>>>> těch 400 m3 je započítaná kulatina, prořezávky a probírky i odpadní 
>>>> dřevní hmota, spálím všechno. Tudíž mám pro potřeby svého domu 4 m3 
>>>> dřeva ročně, což kryje v současné době cca 2/3 jeho spotřeby.
>>>>
>>>> Po kůrovcové kalamitě mám na pozemku dřevo cca na 8-10 let a už v 
>>>> minulé dekádě jsem se měl pustit do prořezávek a probírek na ploše cca 
>>>> 0,2 ha. Mám pocit, že do důchodu budu topit svým vlastním dřevem, které 
>>>> už není nebo nemá být v lese, budu jej těžit průběžně.
>>>>
>>>> Jsem vlastníkem cca 4 ha zemědělské půdy a není problém část této půdy 
>>>> osadit rychle rostoucími dřevinami a spalovat pouze to, co si sám na 
>>>> svých pozemcích v předchozích letech vypěstuji, a to dlouhodobě. Pokud 
>>>> nějaké dřevo z lesa prodám do výroby, o to víc musím sehnat odpadu z 
>>>> okolí. Toho odpadu máme stále nadbytek, nikdo nechce dělat s pilou.
>>>>
>>>> Ty moje lesy nebyly v roce 1829, kdy vznikl stabilní katastr, lesními 
>>>> pozemky, šlo o pastviny. Naše obecní lesy jen od roku 1951 navýšily 
>>>> rozlohu z necelých 78 ha na necelých 108 ha. U nás neodlesňujeme, 
>>>> naopak dřevinami zarůstáme. Dlouhodobě do našich porostů ukládáme víc a 
>>>> víc CO2 a se zvyšujícím se množstvím CO2 v atmosféře a zvyšujícími se 
>>>> teplotami se zrychluje ukládání CO2.
>>>>
>>>> Ten argument, že nemůžeme všichni topit dřevem, je podle mého falešný. 
>>>> Nemůžeme všichni topit dřevem, ale významná část z nás topit dřevem 
>>>> může a topí ekologicky s nulovými emisemi CO2. My máme katastr o výměře 
>>>> 1220 ha a žije nás tam 210. V takovém území to prostě lze.
>>>
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list 