Re: Dřevo? (Kam s vodíkem (Elektromobil vs. auto na vodik))

Úterý Září 10 21:21:37 CEST 2024

V jednom z předchozích postů jste napsal, že věta z něho je sarkazmus.
Neplatí to náhodou i pro další věty?
Argumentovat v debatě o energetice tím, jak je to v obci o 90 číslech se 
spoustou hektarů lesa, to přece není myšleno vážně, že ne?

K tomu topení dřevem, zejména v různých krbech: bydlím v Brně, celkem v 
centru, tedy v hustě zalidněné části.
Topí se tady zřejmě v drtivé většině plynem, někdo možná tepelným čerpadlem.
Když se nadechnu venku v zimě, tak prostě nepoznám nic. Pohoda, pocitově 
čistý vzduch.
Pokud někdo zatopí v krbu nebo v čem dřevem, tak když natáhnu, cítím ten 
smrad jak doma, jak ještě kilometr daleko.
A kilometr daleko není jako na vesnici pár domů a pár desítek lidí, ale 
tady jsou to stovky nebo spíš tisíce lidí, kteří si to budou užívat.

Jsem každodenní cyklista. Po městě se pohybuju prakticky jen na kole, 
nebo výjimečně MHD. Auto ve městě vytáhnu tak 1-2x do roka, když je 
třeba nějaký velký transport.
No a na tom kole mám (bohužel) celkem přehled o smradopoměrech na 
komunikacích.
Takže věřím statistikám, které tvrdí, že ve městech je dnes největším 
zdrojem znečištění vzduchu doprava.
To k té elektromobilitě.

PL

******************

Dne 10.9.2024 v 18:01 Stanislav Šmejkal napsal(a):
> Tak samozřejmě je nejefektivnější nemít žádné odpady a mít pasivní 
> dům. K tomu ovšem naše civilizace jaksi nedorostla.
>
> Zareaguji na jedinou větu:
> "Dioxiny patří k nejjedovatějším látkám, ještě v koncentracích jedna 
> ku miliardě jsou nebezpečné pro život."
>
> Podle článku 
> https://biom.cz/cz/odborne-clanky/spalovani-biomasy-a-tvorba-pcdd-f je 
> v plynných spalinách štěpky 0,001-0,021 ng/m3 PCDD/F, u suchého dřeva 
> jehličnanů a buku 0,005-0,018 ng/m3 PCDD/F. Při hmotnosti vzduchu 1,25 
> kg/m3 a maximální udávané hodnotě 0,021 ng/m3 se jedná o 0,0168 ku 
> miliardě, neboli kouř samotný obsahuje 60x méně dioxinů než ta věta 
> uvádí jako nebezpečné, u střední hodnoty je to asi 0,009 ku miliardě, 
> tudíž, cca 110x méně než ta věta uvádí jako nebezpečné.
>
> Mimochodem, v Praze na Náměstí republiky je hodnota v běžném vzduchu
> 0,011 ng/m3 neboli 0,009 ku miliardě.
> Zdroj: https://arnika.org/toxicke-latky/databaze-latek/dioxiny-pcdd-pcdf
>
> Co se týká PCDD/F, je pražské ovzduší srovnatelné s mým kouřem z komína.
> Jenomže my tu máme v obci 90 nemovitostí na 1223 ha, takže rozptyl je 
> značný a neovlivňuje nikoho na východ od nás. Tož tak.
>
> Standa
>
> Dne 10.09.2024 v 16:32 AZe napsal(a):
>> Studie:  Biomasa hrozí dioxiny, 16.12.2002 Vít Smrčka
>> Pracovníci Ústavu energetiky Vysoké školy chemicko-technologické v 
>> Praze, vedení docentem Janem Voštou, provedli výzkum, jehož závěry 
>> mohou pořádně zahýbat provozováním kotelen a s tím souvisejícími 
>> druhy podnikání v celé Evropě. Závěr zprávy týmu vědců tohoto 
>> špičkového pracoviště je nekompromisní: Ve spalinách biomasy, to 
>> znamená dřeva, dřevního odpadu, kůry, obilní a řepkové slámy i 
>> dalších rostlin využívaných v energetice, jsou dioxiny. V přepočtu na 
>> kubík spalin jich tam je o řád více, než povoluje evropská norma pro 
>> velké spalovny komunálního odpadu, jako je například v Praze-Malešicích.
>> Říci císaři pyšnícímu se krásnými šaty, že je ve skutečnosti nahý, 
>> není jednoduché. Říci, že produkty biomasy považované v mnohých 
>> státech za záchranu před ekologickými problémy, jsou také nebezpečné, 
>> je snad ještě horší.
>>
>> Studie: Většina biopaliv má na klima horší dopad než ropa, 27. září 2007
>> PEKING (ČTK) - Většina plodin pěstovaných v Evropě a v USA k produkci 
>> údajně čistých biopaliv má ve skutečnosti z hlediska klimatu horší 
>> účinky než paliva z ropy. Snažit se zabránit oteplování klimatu 
>> používáním biopaliv je "pošetilý podnik", protože ze "zelených" paliv 
>> se při spalování uvolňuje velké množství skleníkového plynu oxidu 
>> dusného. Vyplývá to ze studie vědeckého týmu vedeného laureátem 
>> Nobelovy ceny za chemii Paulem J. Crutzenem.
>> Ve spalinách nejsou jen dioxiny. Tým vědců prokázal, že ve spalinách 
>> z dřevní hmoty a slámy jsou asi dvě stovky látek. Mezi nimi jsou mimo 
>> jiné polycyklické aromatické uhlovodíky, dále nechvalně známé 
>> polychlorované bifenyly (PCB) a především dioxiny - to znamená dva 
>> typy látek odborně nazývané polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a 
>> polychlorované dibenzofurany (PCDF). "Našli jsme látky jiné, 
>> nepříznivé," upozornil Vošta na fakt, že dosud se po celé Evropě 
>> odborníci soustřeďovali především na měření emisí plynů, jako je CO2 
>> nebo oxidy dusíku či síry, v nichž biomasa vykazuje příznivé hodnoty.
>>
>> Dioxiny patří k nejjedovatějším látkám, ještě v koncentracích jedna 
>> ku miliardě jsou nebezpečné pro život. Například jsou sedmdesátkrát 
>> jedovatější než kyanid draselný. Jsou karcinogenní a teratogenní, to 
>> znamená, že poškozují nenarozený plod. Ukládají se v tucích, 
>> organizmem jsou vylučovány velice pomalu. V organizmu, kam se 
>> dostávají v rámci potravinového řetězce, tak může docházet k jejich 
>> kumulaci.
>> aze
>>
>> -----Původní zpráva----- From: Pavel Hudeček
>> Sent: Tuesday, September 10, 2024 4:07 PM
>> To: hw-list na list.hw.cz
>> Subject: Re: Dřevo? (Kam s vodíkem (Elektromobil vs. auto na vodik))
>>
>> Já bych k tomu poznamenal, že tohle může dělat jen zanedbatelná část
>> populace, takže je to jedno. Když začne topit dřevem víc lidí, zjistí,
>> že k tomu potřebují ještě naftu na dopravu a spoustu další režije okolo
>> (*) a vyjde EROEI<1.
>>
>> *Včetně zdravotnictví na zvýšení rakovin, CHOPN a dalších lahůdek v
>> populaci, nebo že k těm kamnům potřebují filtry jak moderní uhelná
>> elektrárna, nebo aspoň diesel. To je jako s autama. Dnes je aut tolik,
>> že kdyby čoudily jak v roce 1980, bude tu na chcípnutí.
>>
>> PH
>>
>> Dne 10.09.2024 v 15:45 Stanislav Šmejkal napsal(a):
>>> Dne 10.09.2024 v 12:10 Pavel Kořenský napsal(a):
>>>> Zdravím,
>>>>
>>>> dřevo sice je obnovitelný zdroj, ale mám obavu, že nikoli v reálném 
>>>> čase.
>>>> Nemám nic proti topení dřevem (sám na chalupě topím dřevem), ale 
>>>> neumím si představit, že bych si to dřevo opatřoval ze svého 
>>>> vlastního pozemku s kusem lesa. Nejsem odborník na lesnictví, takže 
>>>> nebudu zkoušet spočítat kolik lesa by člověk potřeboval na to, aby 
>>>> mu to ročně hodilo tolik, kolik spotřebuje na provoz jednoho domu, 
>>>> ale bude to poměrně dost.
>>>> Z historie víme, že kvůli používání dřeva se podařilo kompletně 
>>>> odlesnit oblasti kolem Středozemního moře už ve starověku. A ve 
>>>> Střední Evropě se to málem podařilo ve středověku (topení dřevem, 
>>>> výroba dřevěného uhlí pro hutě a výdřevy do dolů).
>>>> Naposledy tuším Nizozemí zkoušelo před pár lety přejít ve větší 
>>>> míře na pálení štěpky a skončilo to tak, že tam museli vozit štěpku 
>>>> z Kanady a Brazílie a ekologové začali ječet, že dochází k 
>>>> masivnímu odlesňování tam.
>>>> Takže jakkoli je hezké v zimě poslouchat praskání dřeva v krbu, 
>>>> cesta vpřed to asi nebude. :)
>>>
>>> Dobře, přepošlu vám text, který mám už léta připravený pro "ekology":
>>>
>>> Jsem vlastníkem zhruba 0,55 ha lesa. V tom lese mi za 100 let 
>>> vyroste cca 400 m3 dřeva, takže z vlastních zdrojů mám asi 4 m3 
>>> dřeva ročně. V těch 400 m3 je započítaná kulatina, prořezávky a 
>>> probírky i odpadní dřevní hmota, spálím všechno. Tudíž mám pro 
>>> potřeby svého domu 4 m3 dřeva ročně, což kryje v současné době cca 
>>> 2/3 jeho spotřeby.
>>>
>>> Po kůrovcové kalamitě mám na pozemku dřevo cca na 8-10 let a už v 
>>> minulé dekádě jsem se měl pustit do prořezávek a probírek na ploše 
>>> cca 0,2 ha. Mám pocit, že do důchodu budu topit svým vlastním 
>>> dřevem, které už není nebo nemá být v lese, budu jej těžit průběžně.
>>>
>>> Jsem vlastníkem cca 4 ha zemědělské půdy a není problém část této 
>>> půdy osadit rychle rostoucími dřevinami a spalovat pouze to, co si 
>>> sám na svých pozemcích v předchozích letech vypěstuji, a to 
>>> dlouhodobě. Pokud nějaké dřevo z lesa prodám do výroby, o to víc 
>>> musím sehnat odpadu z okolí. Toho odpadu máme stále nadbytek, nikdo 
>>> nechce dělat s pilou.
>>>
>>> Ty moje lesy nebyly v roce 1829, kdy vznikl stabilní katastr, 
>>> lesními pozemky, šlo o pastviny. Naše obecní lesy jen od roku 1951 
>>> navýšily rozlohu z necelých 78 ha na necelých 108 ha. U nás 
>>> neodlesňujeme, naopak dřevinami zarůstáme. Dlouhodobě do našich 
>>> porostů ukládáme víc a víc CO2 a se zvyšujícím se množstvím CO2 v 
>>> atmosféře a zvyšujícími se teplotami se zrychluje ukládání CO2.
>>>
>>> Ten argument, že nemůžeme všichni topit dřevem, je podle mého 
>>> falešný. Nemůžeme všichni topit dřevem, ale významná část z nás 
>>> topit dřevem může a topí ekologicky s nulovými emisemi CO2. My máme 
>>> katastr o výměře 1220 ha a žije nás tam 210. V takovém území to 
>>> prostě lze.
>>