Re: Dřevo? (Kam s vodíkem (Elektromobil vs. auto na vodik))

Úterý Září 10 18:01:42 CEST 2024

Tak samozřejmě je nejefektivnější nemít žádné odpady a mít pasivní dům. 
K tomu ovšem naše civilizace jaksi nedorostla.

Zareaguji na jedinou větu:
"Dioxiny patří k nejjedovatějším látkám, ještě v koncentracích jedna ku 
miliardě jsou nebezpečné pro život."

Podle článku 
https://biom.cz/cz/odborne-clanky/spalovani-biomasy-a-tvorba-pcdd-f je v 
plynných spalinách štěpky 0,001-0,021 ng/m3 PCDD/F, u suchého dřeva 
jehličnanů a buku 0,005-0,018 ng/m3 PCDD/F. Při hmotnosti vzduchu 1,25 
kg/m3 a maximální udávané hodnotě 0,021 ng/m3 se jedná o 0,0168 ku 
miliardě, neboli kouř samotný obsahuje 60x méně dioxinů než ta věta 
uvádí jako nebezpečné, u střední hodnoty je to asi 0,009 ku miliardě, 
tudíž, cca 110x méně než ta věta uvádí jako nebezpečné.

Mimochodem, v Praze na Náměstí republiky je hodnota v běžném vzduchu
0,011 ng/m3 neboli 0,009 ku miliardě.
Zdroj: https://arnika.org/toxicke-latky/databaze-latek/dioxiny-pcdd-pcdf

Co se týká PCDD/F, je pražské ovzduší srovnatelné s mým kouřem z komína.
Jenomže my tu máme v obci 90 nemovitostí na 1223 ha, takže rozptyl je 
značný a neovlivňuje nikoho na východ od nás. Tož tak.

Standa

Dne 10.09.2024 v 16:32 AZe napsal(a):
> Studie:  Biomasa hrozí dioxiny, 16.12.2002 Vít Smrčka
> Pracovníci Ústavu energetiky Vysoké školy chemicko-technologické v 
> Praze, vedení docentem Janem Voštou, provedli výzkum, jehož závěry mohou 
> pořádně zahýbat provozováním kotelen a s tím souvisejícími druhy 
> podnikání v celé Evropě. Závěr zprávy týmu vědců tohoto špičkového 
> pracoviště je nekompromisní: Ve spalinách biomasy, to znamená dřeva, 
> dřevního odpadu, kůry, obilní a řepkové slámy i dalších rostlin 
> využívaných v energetice, jsou dioxiny. V přepočtu na kubík spalin jich 
> tam je o řád více, než povoluje evropská norma pro velké spalovny 
> komunálního odpadu, jako je například v Praze-Malešicích.
> Říci císaři pyšnícímu se krásnými šaty, že je ve skutečnosti nahý, není 
> jednoduché. Říci, že produkty biomasy považované v mnohých státech za 
> záchranu před ekologickými problémy, jsou také nebezpečné, je snad ještě 
> horší.
> 
> Studie: Většina biopaliv má na klima horší dopad než ropa, 27. září 2007
> PEKING (ČTK) - Většina plodin pěstovaných v Evropě a v USA k produkci 
> údajně čistých biopaliv má ve skutečnosti z hlediska klimatu horší 
> účinky než paliva z ropy. Snažit se zabránit oteplování klimatu 
> používáním biopaliv je "pošetilý podnik", protože ze "zelených" paliv se 
> při spalování uvolňuje velké množství skleníkového plynu oxidu dusného. 
> Vyplývá to ze studie vědeckého týmu vedeného laureátem Nobelovy ceny za 
> chemii Paulem J. Crutzenem.
> Ve spalinách nejsou jen dioxiny. Tým vědců prokázal, že ve spalinách z 
> dřevní hmoty a slámy jsou asi dvě stovky látek. Mezi nimi jsou mimo jiné 
> polycyklické aromatické uhlovodíky, dále nechvalně známé polychlorované 
> bifenyly (PCB) a především dioxiny - to znamená dva typy látek odborně 
> nazývané polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a polychlorované 
> dibenzofurany (PCDF). "Našli jsme látky jiné, nepříznivé," upozornil 
> Vošta na fakt, že dosud se po celé Evropě odborníci soustřeďovali 
> především na měření emisí plynů, jako je CO2 nebo oxidy dusíku či síry, 
> v nichž biomasa vykazuje příznivé hodnoty.
> 
> Dioxiny patří k nejjedovatějším látkám, ještě v koncentracích jedna ku 
> miliardě jsou nebezpečné pro život. Například jsou sedmdesátkrát 
> jedovatější než kyanid draselný. Jsou karcinogenní a teratogenní, to 
> znamená, že poškozují nenarozený plod. Ukládají se v tucích, organizmem 
> jsou vylučovány velice pomalu. V organizmu, kam se dostávají v rámci 
> potravinového řetězce, tak může docházet k jejich kumulaci.
> aze
> 
> -----Původní zpráva----- From: Pavel Hudeček
> Sent: Tuesday, September 10, 2024 4:07 PM
> To: hw-list na list.hw.cz
> Subject: Re: Dřevo? (Kam s vodíkem (Elektromobil vs. auto na vodik))
> 
> Já bych k tomu poznamenal, že tohle může dělat jen zanedbatelná část
> populace, takže je to jedno. Když začne topit dřevem víc lidí, zjistí,
> že k tomu potřebují ještě naftu na dopravu a spoustu další režije okolo
> (*) a vyjde EROEI<1.
> 
> *Včetně zdravotnictví na zvýšení rakovin, CHOPN a dalších lahůdek v
> populaci, nebo že k těm kamnům potřebují filtry jak moderní uhelná
> elektrárna, nebo aspoň diesel. To je jako s autama. Dnes je aut tolik,
> že kdyby čoudily jak v roce 1980, bude tu na chcípnutí.
> 
> PH
> 
> Dne 10.09.2024 v 15:45 Stanislav Šmejkal napsal(a):
>> Dne 10.09.2024 v 12:10 Pavel Kořenský napsal(a):
>>> Zdravím,
>>>
>>> dřevo sice je obnovitelný zdroj, ale mám obavu, že nikoli v reálném 
>>> čase.
>>> Nemám nic proti topení dřevem (sám na chalupě topím dřevem), ale 
>>> neumím si představit, že bych si to dřevo opatřoval ze svého 
>>> vlastního pozemku s kusem lesa. Nejsem odborník na lesnictví, takže 
>>> nebudu zkoušet spočítat kolik lesa by člověk potřeboval na to, aby mu 
>>> to ročně hodilo tolik, kolik spotřebuje na provoz jednoho domu, ale 
>>> bude to poměrně dost.
>>> Z historie víme, že kvůli používání dřeva se podařilo kompletně 
>>> odlesnit oblasti kolem Středozemního moře už ve starověku. A ve 
>>> Střední Evropě se to málem podařilo ve středověku (topení dřevem, 
>>> výroba dřevěného uhlí pro hutě a výdřevy do dolů).
>>> Naposledy tuším Nizozemí zkoušelo před pár lety přejít ve větší míře 
>>> na pálení štěpky a skončilo to tak, že tam museli vozit štěpku z 
>>> Kanady a Brazílie a ekologové začali ječet, že dochází k masivnímu 
>>> odlesňování tam.
>>> Takže jakkoli je hezké v zimě poslouchat praskání dřeva v krbu, cesta 
>>> vpřed to asi nebude. :)
>>
>> Dobře, přepošlu vám text, který mám už léta připravený pro "ekology":
>>
>> Jsem vlastníkem zhruba 0,55 ha lesa. V tom lese mi za 100 let vyroste 
>> cca 400 m3 dřeva, takže z vlastních zdrojů mám asi 4 m3 dřeva ročně. V 
>> těch 400 m3 je započítaná kulatina, prořezávky a probírky i odpadní 
>> dřevní hmota, spálím všechno. Tudíž mám pro potřeby svého domu 4 m3 
>> dřeva ročně, což kryje v současné době cca 2/3 jeho spotřeby.
>>
>> Po kůrovcové kalamitě mám na pozemku dřevo cca na 8-10 let a už v 
>> minulé dekádě jsem se měl pustit do prořezávek a probírek na ploše cca 
>> 0,2 ha. Mám pocit, že do důchodu budu topit svým vlastním dřevem, 
>> které už není nebo nemá být v lese, budu jej těžit průběžně.
>>
>> Jsem vlastníkem cca 4 ha zemědělské půdy a není problém část této půdy 
>> osadit rychle rostoucími dřevinami a spalovat pouze to, co si sám na 
>> svých pozemcích v předchozích letech vypěstuji, a to dlouhodobě. Pokud 
>> nějaké dřevo z lesa prodám do výroby, o to víc musím sehnat odpadu z 
>> okolí. Toho odpadu máme stále nadbytek, nikdo nechce dělat s pilou.
>>
>> Ty moje lesy nebyly v roce 1829, kdy vznikl stabilní katastr, lesními 
>> pozemky, šlo o pastviny. Naše obecní lesy jen od roku 1951 navýšily 
>> rozlohu z necelých 78 ha na necelých 108 ha. U nás neodlesňujeme, 
>> naopak dřevinami zarůstáme. Dlouhodobě do našich porostů ukládáme víc 
>> a víc CO2 a se zvyšujícím se množstvím CO2 v atmosféře a zvyšujícími 
>> se teplotami se zrychluje ukládání CO2.
>>
>> Ten argument, že nemůžeme všichni topit dřevem, je podle mého falešný. 
>> Nemůžeme všichni topit dřevem, ale významná část z nás topit dřevem 
>> může a topí ekologicky s nulovými emisemi CO2. My máme katastr o 
>> výměře 1220 ha a žije nás tam 210. V takovém území to prostě lze.
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list