Re: Dřevo? (Kam s vodíkem (Elektromobil vs. auto na vodik))
AZe
aze na seznam.cz
Úterý Září 10 16:32:11 CEST 2024
Studie: Biomasa hrozí dioxiny, 16.12.2002 Vít Smrčka
Pracovníci Ústavu energetiky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze,
vedení docentem Janem Voštou, provedli výzkum, jehož závěry mohou pořádně
zahýbat provozováním kotelen a s tím souvisejícími druhy podnikání v celé
Evropě. Závěr zprávy týmu vědců tohoto špičkového pracoviště je
nekompromisní: Ve spalinách biomasy, to znamená dřeva, dřevního odpadu,
kůry, obilní a řepkové slámy i dalších rostlin využívaných v energetice,
jsou dioxiny. V přepočtu na kubík spalin jich tam je o řád více, než
povoluje evropská norma pro velké spalovny komunálního odpadu, jako je
například v Praze-Malešicích.
Říci císaři pyšnícímu se krásnými šaty, že je ve skutečnosti nahý, není
jednoduché. Říci, že produkty biomasy považované v mnohých státech za
záchranu před ekologickými problémy, jsou také nebezpečné, je snad ještě
horší.
Studie: Většina biopaliv má na klima horší dopad než ropa, 27. září 2007
PEKING (ČTK) - Většina plodin pěstovaných v Evropě a v USA k produkci údajně
čistých biopaliv má ve skutečnosti z hlediska klimatu horší účinky než
paliva z ropy. Snažit se zabránit oteplování klimatu používáním biopaliv je
"pošetilý podnik", protože ze "zelených" paliv se při spalování uvolňuje
velké množství skleníkového plynu oxidu dusného. Vyplývá to ze studie
vědeckého týmu vedeného laureátem Nobelovy ceny za chemii Paulem J.
Crutzenem.
Ve spalinách nejsou jen dioxiny. Tým vědců prokázal, že ve spalinách z
dřevní hmoty a slámy jsou asi dvě stovky látek. Mezi nimi jsou mimo jiné
polycyklické aromatické uhlovodíky, dále nechvalně známé polychlorované
bifenyly (PCB) a především dioxiny - to znamená dva typy látek odborně
nazývané polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany
(PCDF). "Našli jsme látky jiné, nepříznivé," upozornil Vošta na fakt, že
dosud se po celé Evropě odborníci soustřeďovali především na měření emisí
plynů, jako je CO2 nebo oxidy dusíku či síry, v nichž biomasa vykazuje
příznivé hodnoty.
Dioxiny patří k nejjedovatějším látkám, ještě v koncentracích jedna ku
miliardě jsou nebezpečné pro život. Například jsou sedmdesátkrát jedovatější
než kyanid draselný. Jsou karcinogenní a teratogenní, to znamená, že
poškozují nenarozený plod. Ukládají se v tucích, organizmem jsou vylučovány
velice pomalu. V organizmu, kam se dostávají v rámci potravinového řetězce,
tak může docházet k jejich kumulaci.
aze
-----Původní zpráva-----
From: Pavel Hudeček
Sent: Tuesday, September 10, 2024 4:07 PM
To: hw-list na list.hw.cz
Subject: Re: Dřevo? (Kam s vodíkem (Elektromobil vs. auto na vodik))
Já bych k tomu poznamenal, že tohle může dělat jen zanedbatelná část
populace, takže je to jedno. Když začne topit dřevem víc lidí, zjistí,
že k tomu potřebují ještě naftu na dopravu a spoustu další režije okolo
(*) a vyjde EROEI<1.
*Včetně zdravotnictví na zvýšení rakovin, CHOPN a dalších lahůdek v
populaci, nebo že k těm kamnům potřebují filtry jak moderní uhelná
elektrárna, nebo aspoň diesel. To je jako s autama. Dnes je aut tolik,
že kdyby čoudily jak v roce 1980, bude tu na chcípnutí.
PH
Dne 10.09.2024 v 15:45 Stanislav Šmejkal napsal(a):
> Dne 10.09.2024 v 12:10 Pavel Kořenský napsal(a):
>> Zdravím,
>>
>> dřevo sice je obnovitelný zdroj, ale mám obavu, že nikoli v reálném čase.
>> Nemám nic proti topení dřevem (sám na chalupě topím dřevem), ale neumím
>> si představit, že bych si to dřevo opatřoval ze svého vlastního pozemku s
>> kusem lesa. Nejsem odborník na lesnictví, takže nebudu zkoušet spočítat
>> kolik lesa by člověk potřeboval na to, aby mu to ročně hodilo tolik,
>> kolik spotřebuje na provoz jednoho domu, ale bude to poměrně dost.
>> Z historie víme, že kvůli používání dřeva se podařilo kompletně odlesnit
>> oblasti kolem Středozemního moře už ve starověku. A ve Střední Evropě se
>> to málem podařilo ve středověku (topení dřevem, výroba dřevěného uhlí pro
>> hutě a výdřevy do dolů).
>> Naposledy tuším Nizozemí zkoušelo před pár lety přejít ve větší míře na
>> pálení štěpky a skončilo to tak, že tam museli vozit štěpku z Kanady a
>> Brazílie a ekologové začali ječet, že dochází k masivnímu odlesňování
>> tam.
>> Takže jakkoli je hezké v zimě poslouchat praskání dřeva v krbu, cesta
>> vpřed to asi nebude. :)
>
> Dobře, přepošlu vám text, který mám už léta připravený pro "ekology":
>
> Jsem vlastníkem zhruba 0,55 ha lesa. V tom lese mi za 100 let vyroste cca
> 400 m3 dřeva, takže z vlastních zdrojů mám asi 4 m3 dřeva ročně. V těch
> 400 m3 je započítaná kulatina, prořezávky a probírky i odpadní dřevní
> hmota, spálím všechno. Tudíž mám pro potřeby svého domu 4 m3 dřeva ročně,
> což kryje v současné době cca 2/3 jeho spotřeby.
>
> Po kůrovcové kalamitě mám na pozemku dřevo cca na 8-10 let a už v minulé
> dekádě jsem se měl pustit do prořezávek a probírek na ploše cca 0,2 ha.
> Mám pocit, že do důchodu budu topit svým vlastním dřevem, které už není
> nebo nemá být v lese, budu jej těžit průběžně.
>
> Jsem vlastníkem cca 4 ha zemědělské půdy a není problém část této půdy
> osadit rychle rostoucími dřevinami a spalovat pouze to, co si sám na svých
> pozemcích v předchozích letech vypěstuji, a to dlouhodobě. Pokud nějaké
> dřevo z lesa prodám do výroby, o to víc musím sehnat odpadu z okolí. Toho
> odpadu máme stále nadbytek, nikdo nechce dělat s pilou.
>
> Ty moje lesy nebyly v roce 1829, kdy vznikl stabilní katastr, lesními
> pozemky, šlo o pastviny. Naše obecní lesy jen od roku 1951 navýšily
> rozlohu z necelých 78 ha na necelých 108 ha. U nás neodlesňujeme, naopak
> dřevinami zarůstáme. Dlouhodobě do našich porostů ukládáme víc a víc CO2 a
> se zvyšujícím se množstvím CO2 v atmosféře a zvyšujícími se teplotami se
> zrychluje ukládání CO2.
>
> Ten argument, že nemůžeme všichni topit dřevem, je podle mého falešný.
> Nemůžeme všichni topit dřevem, ale významná část z nás topit dřevem může a
> topí ekologicky s nulovými emisemi CO2. My máme katastr o výměře 1220 ha a
> žije nás tam 210. V takovém území to prostě lze.
_______________________________________________
HW-list mailing list - sponsored by www.HW.cz
Hw-list na list.hw.cz
http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
Další informace o konferenci Hw-list