Re: Kam s vodíkem (Elektromobil vs. auto na vodík)

Úterý Září 10 10:51:58 CEST 2024

Tak mi odpověděli.
Požadována Ta fólie 1 m^2, 0,07-0,2 mm, 100-300mm široká.
Přišla nabídka na 0,15*7 metrů. Kg za 660 USD, 1,8 kg, 1188 USD, s 
dopravou 86 a "bank charge" 25, celkem 1299.

Otázka je, jaká je mechanická pevnost Ta fólie. Kdyby bylo 0,01 mm, tak 
bude cena pohodová a ještě to bude fungovat 10x rychlejc, případně cena 
ještě klesne, když bude plocha menší. Bank asi zůstane, otázka je, jak 
to bude s dopravou, ta bude majoritní náklad.

A taky je otázka kolik stojí Nb, ten maj taky a je na tohle i výhodnější.

Napíšu jim, že cena se nadřízeným nelíbila a budeme optimalizovat:-)
Alobal má 0,022, tak zkusím 0,025 a kousek 0.01.

PH

Dne 09.09.2024 v 22:26 Pavel Hudeček napsal(a):
> Ta školní verze má účinnost 00nic. Prostě klasika R = ró*l/S. Když je 
> S=1 dm^2 a l=3 mm, vyjde to najednou mnohem líp. A když je plechů 10, 
> 100, ... a každej je z jedný strany katoda a z druhý anoda, je to 
> krásně kompaktní a běhá to na 24, 240, ... V. Jen se pak zas musí 
> pečlivě řešit, aby ionty nemohly chodit zkratkou z první na poslední 
> elektrodu (to se mi úplně nepovedlo, jinak by účinnost byla větší).
>
> Pokud není nouze o místo, tak není důvod tam používat nějaký hitech 
> věci, ale na to se asi pak špatně získávaj granty:-)
>
> Jedinej trochu problém je, že plocha se nedá nahánět do osy Z. Pak už 
> je tam moc bublin. Mám dejme tomu 0,4 kW/litr, to je 0,4 MW/m^3. Ale 
> nejde prostě udělat káď 1x1x1 m, musí bejt větší a uvnitř patra s 
> lavorama, kde je hladina těch 10 cm. A na ty velký výkony musí bejt 
> pod každým lavorem ještě vodní chlazení, prostě se to komplikuje, ale 
> neviděl bych to jako zásadní problém. Tak to nakonec bude mít 10 m^3.
>
> Zkusil jsem vyplnit inquiry na Ta fólii, tak se dozvím jak je to s 
> cenou separátoru a kdyžtak ho zkusím:-)
>
> Podle grafu tady:
> https://www.rebresearch.com/H2perm2.htm
> to cca vychází na 1e-6 mol/(m.sqr(Pa).s) ve studeném stavu
> Při síle 0,1 mm a ploše m^2 máme 1e-2
> a 10 kPa rozdílu udělá 1 mol/s
> 1 mol H2 je 2g, takže 2g/s, což je mnohem víc než mi dá elektrolyzér.
>
> Ještě teda musím zjistit, zda Ta není katalyzátor, co by to hned 
> odpálil:-)
>
> PH
>
> Dne 09.09.2024 v 21:10 Petr Labaj napsal(a):
>> Ony ty průmyslové elektrolyzéry jsou asi něco trochu jiného než naše 
>> školní pokusy, kdy jsme strčili do kádinky se slanou vodou 2 dráty.
>> Pokud si správně pamatuju z přednášky (youtube) nějakého pána, co na 
>> to mají firmu, tak se tam používají elektrody z nanomateriálů. Proto, 
>> aby byl povrch elektrod velmi velký proti celkovému rozměru těch 
>> elektrod. Pak nějaké fajnové membrány, sušák na odstranění vlhkosti atd.
>> Ten H2 z toho leze pod nějakým dost velkým tlakem. Mám pocit že snad 
>> 30 barů nebo tak něco.
>> Každopádně i při hromadné výrobě to vycházelo hodně drahé. Přesná 
>> čísla už si nepamatuju, ale do hlavy jsem si uložil, že ekonomicky by 
>> to pro mě nemělo smysl.
>>
>> Ale pokud byste to své řešení uměl zreplikovat za málo peněz ve 
>> velikostech v jednotkách kW, tak super. Pak už by se nad tím dalo 
>> přemýšlet.
>>
>> PL
>>
>> *****************
>>
>> Dne 9.9.2024 v 20:21 Pavel Hudeček napsal(a):
>>> Mám tu elektrolyzér v ceně asi 500 Kč, účinnost kolem 50 % a příkonu 
>>> do 500 W. Hlavní nákladové položky: Krabička na jídlo a nerezovej 
>>> pekáček. Předpokládám, že nerez plechy vcelku 2x1 m vyjdou na MW-GW 
>>> levněji, obzvlášť pokud se jich koupí hromada. A vlastně stačí obyč. 
>>> Fe, jen do toho nesmí lézt CO2 jako když mě 99,9 % času stojí 
>>> vypnutej. Nádoba bude na vyšší tlak a bezpečnostní předpisy 
>>> náročnější, ale tady zas a^3 zvítězí nad a^2.
>>>
>>> Dělá mi teda H2+O2 protože to tak potřebuju a je to nejjednodušší, 
>>> ale dal by se dovybavit separátorem s kovovými membránami za dalších 
>>> pár set.
>>>
>>> Není mi jasné, proč by, pokud ještě navíc použiju el. se zápornou 
>>> cenou, měl bejt výslednej H2 drahej, obzvlášť když se to udělá na 
>>> 10+ MW.
>>>
>>> PH
>>>
>>>
>>> Dne 09.09.2024 v 19:37 Petr Labaj napsal(a):
>>>> Obecná poznámka: myslím, že u každého nového projektu, určeného na 
>>>> zemní plyn, se dnes musí napsat, že může v budoucnu fungovat i na 
>>>> vodík.
>>>> Je to prostě takové povinné zaklínadlo. Něco jako se dřív muselo na 
>>>> Východě vždy dodat "se Sovětským svazem na věčné časy" nebo na 
>>>> Západě "přejeme si světový mír".
>>>> Myslím, že nikdo reálně s během na vodík nepočítá.
>>>> Používat levný šedý vodík by byl nesmysl. A používat drahý zelený 
>>>> vodík zase ekonomická sebevražda, a navíc ho není dost ani pro 
>>>> průmyslové aplikace natož pro přímé spalování.
>>>>
>>>> PL
>>>>
>>>> ******************
>>>>
>>>> Dne 9.9.2024 v 11:38 Vláďa Anděl napsal(a):
>>>>> Proč vlastně vodíková auta používají palivové články a né 
>>>>> spalovací motor? Prý kvůli účinnosti, ale palivový článek má taky 
>>>>> jen 45% a spalovací motor 35? Předpokládám, že ve spalovacím 
>>>>> motoru vznikají NOx, v palivovém článku nejspíš ne. Ale jak je to 
>>>>> u plynového kotle, nebo u spalovacích turbín v plynových 
>>>>> elektrárnách? Tam snad NOx musejí vznikat taky a čištění spalin 
>>>>> katalyzátorem nejspíš nikdo neřeší. Tady u té elektrárny 
>>>>> https://www.hybrid.cz/u-melnika-spusten-unikatni-hybridni-zdroj-energie-energy-nest/
>>>>> taky snad psali, že může fungovat i na vodík.
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list