Re: Vyrábíme vodík (Kam... (Elektromobil...

Pátek Září 13 15:47:45 CEST 2024

Nb 0,01 x 110x1000 - 68 USD
Ta 0,02 x 100x1000 - 88 USD
Ta 0,01 x 100x1000 - 76 USD

Ty ceny nic moc, ale zkusím to.
Doufám že se mi ty 0,01 nerozpadnou při prvním dotyku:-)

PH

Dne 10.09.2024 v 10:51 Pavel Hudeček napsal(a):
> Tak mi odpověděli.
> Požadována Ta fólie 1 m^2, 0,07-0,2 mm, 100-300mm široká.
> Přišla nabídka na 0,15*7 metrů. Kg za 660 USD, 1,8 kg, 1188 USD, s 
> dopravou 86 a "bank charge" 25, celkem 1299.
>
> Otázka je, jaká je mechanická pevnost Ta fólie. Kdyby bylo 0,01 mm, 
> tak bude cena pohodová a ještě to bude fungovat 10x rychlejc, případně 
> cena ještě klesne, když bude plocha menší. Bank asi zůstane, otázka 
> je, jak to bude s dopravou, ta bude majoritní náklad.
>
> A taky je otázka kolik stojí Nb, ten maj taky a je na tohle i výhodnější.
>
> Napíšu jim, že cena se nadřízeným nelíbila a budeme optimalizovat:-)
> Alobal má 0,022, tak zkusím 0,025 a kousek 0.01.
>
> PH
>
> Dne 09.09.2024 v 22:26 Pavel Hudeček napsal(a):
>> Ta školní verze má účinnost 00nic. Prostě klasika R = ró*l/S. Když je 
>> S=1 dm^2 a l=3 mm, vyjde to najednou mnohem líp. A když je plechů 10, 
>> 100, ... a každej je z jedný strany katoda a z druhý anoda, je to 
>> krásně kompaktní a běhá to na 24, 240, ... V. Jen se pak zas musí 
>> pečlivě řešit, aby ionty nemohly chodit zkratkou z první na poslední 
>> elektrodu (to se mi úplně nepovedlo, jinak by účinnost byla větší).
>>
>> Pokud není nouze o místo, tak není důvod tam používat nějaký hitech 
>> věci, ale na to se asi pak špatně získávaj granty:-)
>>
>> Jedinej trochu problém je, že plocha se nedá nahánět do osy Z. Pak už 
>> je tam moc bublin. Mám dejme tomu 0,4 kW/litr, to je 0,4 MW/m^3. Ale 
>> nejde prostě udělat káď 1x1x1 m, musí bejt větší a uvnitř patra s 
>> lavorama, kde je hladina těch 10 cm. A na ty velký výkony musí bejt 
>> pod každým lavorem ještě vodní chlazení, prostě se to komplikuje, ale 
>> neviděl bych to jako zásadní problém. Tak to nakonec bude mít 10 m^3.
>>
>> Zkusil jsem vyplnit inquiry na Ta fólii, tak se dozvím jak je to s 
>> cenou separátoru a kdyžtak ho zkusím:-)
>>
>> Podle grafu tady:
>> https://www.rebresearch.com/H2perm2.htm
>> to cca vychází na 1e-6 mol/(m.sqr(Pa).s) ve studeném stavu
>> Při síle 0,1 mm a ploše m^2 máme 1e-2
>> a 10 kPa rozdílu udělá 1 mol/s
>> 1 mol H2 je 2g, takže 2g/s, což je mnohem víc než mi dá elektrolyzér.
>>
>> Ještě teda musím zjistit, zda Ta není katalyzátor, co by to hned 
>> odpálil:-)
>>
>> PH
>>
>> Dne 09.09.2024 v 21:10 Petr Labaj napsal(a):
>>> Ony ty průmyslové elektrolyzéry jsou asi něco trochu jiného než naše 
>>> školní pokusy, kdy jsme strčili do kádinky se slanou vodou 2 dráty.
>>> Pokud si správně pamatuju z přednášky (youtube) nějakého pána, co na 
>>> to mají firmu, tak se tam používají elektrody z nanomateriálů. 
>>> Proto, aby byl povrch elektrod velmi velký proti celkovému rozměru 
>>> těch elektrod. Pak nějaké fajnové membrány, sušák na odstranění 
>>> vlhkosti atd.
>>> Ten H2 z toho leze pod nějakým dost velkým tlakem. Mám pocit že snad 
>>> 30 barů nebo tak něco.
>>> Každopádně i při hromadné výrobě to vycházelo hodně drahé. Přesná 
>>> čísla už si nepamatuju, ale do hlavy jsem si uložil, že ekonomicky 
>>> by to pro mě nemělo smysl.
>>>
>>> Ale pokud byste to své řešení uměl zreplikovat za málo peněz ve 
>>> velikostech v jednotkách kW, tak super. Pak už by se nad tím dalo 
>>> přemýšlet.
>>>
>>> PL
>>>
>>> *****************
>>>
>>> Dne 9.9.2024 v 20:21 Pavel Hudeček napsal(a):
>>>> Mám tu elektrolyzér v ceně asi 500 Kč, účinnost kolem 50 % a 
>>>> příkonu do 500 W. Hlavní nákladové položky: Krabička na jídlo a 
>>>> nerezovej pekáček. Předpokládám, že nerez plechy vcelku 2x1 m 
>>>> vyjdou na MW-GW levněji, obzvlášť pokud se jich koupí hromada. A 
>>>> vlastně stačí obyč. Fe, jen do toho nesmí lézt CO2 jako když mě 
>>>> 99,9 % času stojí vypnutej. Nádoba bude na vyšší tlak a 
>>>> bezpečnostní předpisy náročnější, ale tady zas a^3 zvítězí nad a^2.
>>>>
>>>> Dělá mi teda H2+O2 protože to tak potřebuju a je to nejjednodušší, 
>>>> ale dal by se dovybavit separátorem s kovovými membránami za 
>>>> dalších pár set.
>>>>
>>>> Není mi jasné, proč by, pokud ještě navíc použiju el. se zápornou 
>>>> cenou, měl bejt výslednej H2 drahej, obzvlášť když se to udělá na 
>>>> 10+ MW.
>>>>
>>>> PH
>>>>
>>>>
>>>> Dne 09.09.2024 v 19:37 Petr Labaj napsal(a):
>>>>> Obecná poznámka: myslím, že u každého nového projektu, určeného na 
>>>>> zemní plyn, se dnes musí napsat, že může v budoucnu fungovat i na 
>>>>> vodík.
>>>>> Je to prostě takové povinné zaklínadlo. Něco jako se dřív muselo 
>>>>> na Východě vždy dodat "se Sovětským svazem na věčné časy" nebo na 
>>>>> Západě "přejeme si světový mír".
>>>>> Myslím, že nikdo reálně s během na vodík nepočítá.
>>>>> Používat levný šedý vodík by byl nesmysl. A používat drahý zelený 
>>>>> vodík zase ekonomická sebevražda, a navíc ho není dost ani pro 
>>>>> průmyslové aplikace natož pro přímé spalování.
>>>>>
>>>>> PL
>>>>>
>>>>> ******************
>>>>>
>>>>> Dne 9.9.2024 v 11:38 Vláďa Anděl napsal(a):
>>>>>> Proč vlastně vodíková auta používají palivové články a né 
>>>>>> spalovací motor? Prý kvůli účinnosti, ale palivový článek má taky 
>>>>>> jen 45% a spalovací motor 35? Předpokládám, že ve spalovacím 
>>>>>> motoru vznikají NOx, v palivovém článku nejspíš ne. Ale jak je to 
>>>>>> u plynového kotle, nebo u spalovacích turbín v plynových 
>>>>>> elektrárnách? Tam snad NOx musejí vznikat taky a čištění spalin 
>>>>>> katalyzátorem nejspíš nikdo neřeší. Tady u té elektrárny 
>>>>>> https://www.hybrid.cz/u-melnika-spusten-unikatni-hybridni-zdroj-energie-energy-nest/
>>>>>> taky snad psali, že může fungovat i na vodík.