Re: Kam s vodíkem (Elektromobil vs. auto na vodík)

Pavel Hudeček edizon na seznam.cz
Pondělí Září 9 22:26:11 CEST 2024


Ta školní verze má účinnost 00nic. Prostě klasika R = ró*l/S. Když je 
S=1 dm^2 a l=3 mm, vyjde to najednou mnohem líp. A když je plechů 10, 
100, ... a každej je z jedný strany katoda a z druhý anoda, je to krásně 
kompaktní a běhá to na 24, 240, ... V. Jen se pak zas musí pečlivě 
řešit, aby ionty nemohly chodit zkratkou z první na poslední elektrodu 
(to se mi úplně nepovedlo, jinak by účinnost byla větší).

Pokud není nouze o místo, tak není důvod tam používat nějaký hitech 
věci, ale na to se asi pak špatně získávaj granty:-)

Jedinej trochu problém je, že plocha se nedá nahánět do osy Z. Pak už je 
tam moc bublin. Mám dejme tomu 0,4 kW/litr, to je 0,4 MW/m^3. Ale nejde 
prostě udělat káď 1x1x1 m, musí bejt větší a uvnitř patra s lavorama, 
kde je hladina těch 10 cm. A na ty velký výkony musí bejt pod každým 
lavorem ještě vodní chlazení, prostě se to komplikuje, ale neviděl bych 
to jako zásadní problém. Tak to nakonec bude mít 10 m^3.

Zkusil jsem vyplnit inquiry na Ta fólii, tak se dozvím jak je to s cenou 
separátoru a kdyžtak ho zkusím:-)

Podle grafu tady:
https://www.rebresearch.com/H2perm2.htm
to cca vychází na 1e-6 mol/(m.sqr(Pa).s) ve studeném stavu
Při síle 0,1 mm a ploše m^2 máme 1e-2
a 10 kPa rozdílu udělá 1 mol/s
1 mol H2 je 2g, takže 2g/s, což je mnohem víc než mi dá elektrolyzér.

Ještě teda musím zjistit, zda Ta není katalyzátor, co by to hned odpálil:-)

PH

Dne 09.09.2024 v 21:10 Petr Labaj napsal(a):
> Ony ty průmyslové elektrolyzéry jsou asi něco trochu jiného než naše 
> školní pokusy, kdy jsme strčili do kádinky se slanou vodou 2 dráty.
> Pokud si správně pamatuju z přednášky (youtube) nějakého pána, co na 
> to mají firmu, tak se tam používají elektrody z nanomateriálů. Proto, 
> aby byl povrch elektrod velmi velký proti celkovému rozměru těch 
> elektrod. Pak nějaké fajnové membrány, sušák na odstranění vlhkosti atd.
> Ten H2 z toho leze pod nějakým dost velkým tlakem. Mám pocit že snad 
> 30 barů nebo tak něco.
> Každopádně i při hromadné výrobě to vycházelo hodně drahé. Přesná 
> čísla už si nepamatuju, ale do hlavy jsem si uložil, že ekonomicky by 
> to pro mě nemělo smysl.
>
> Ale pokud byste to své řešení uměl zreplikovat za málo peněz ve 
> velikostech v jednotkách kW, tak super. Pak už by se nad tím dalo 
> přemýšlet.
>
> PL
>
> *****************
>
> Dne 9.9.2024 v 20:21 Pavel Hudeček napsal(a):
>> Mám tu elektrolyzér v ceně asi 500 Kč, účinnost kolem 50 % a příkonu 
>> do 500 W. Hlavní nákladové položky: Krabička na jídlo a nerezovej 
>> pekáček. Předpokládám, že nerez plechy vcelku 2x1 m vyjdou na MW-GW 
>> levněji, obzvlášť pokud se jich koupí hromada. A vlastně stačí obyč. 
>> Fe, jen do toho nesmí lézt CO2 jako když mě 99,9 % času stojí 
>> vypnutej. Nádoba bude na vyšší tlak a bezpečnostní předpisy 
>> náročnější, ale tady zas a^3 zvítězí nad a^2.
>>
>> Dělá mi teda H2+O2 protože to tak potřebuju a je to nejjednodušší, 
>> ale dal by se dovybavit separátorem s kovovými membránami za dalších 
>> pár set.
>>
>> Není mi jasné, proč by, pokud ještě navíc použiju el. se zápornou 
>> cenou, měl bejt výslednej H2 drahej, obzvlášť když se to udělá na 10+ 
>> MW.
>>
>> PH
>>
>>
>> Dne 09.09.2024 v 19:37 Petr Labaj napsal(a):
>>> Obecná poznámka: myslím, že u každého nového projektu, určeného na 
>>> zemní plyn, se dnes musí napsat, že může v budoucnu fungovat i na 
>>> vodík.
>>> Je to prostě takové povinné zaklínadlo. Něco jako se dřív muselo na 
>>> Východě vždy dodat "se Sovětským svazem na věčné časy" nebo na 
>>> Západě "přejeme si světový mír".
>>> Myslím, že nikdo reálně s během na vodík nepočítá.
>>> Používat levný šedý vodík by byl nesmysl. A používat drahý zelený 
>>> vodík zase ekonomická sebevražda, a navíc ho není dost ani pro 
>>> průmyslové aplikace natož pro přímé spalování.
>>>
>>> PL
>>>
>>> ******************
>>>
>>> Dne 9.9.2024 v 11:38 Vláďa Anděl napsal(a):
>>>> Proč vlastně vodíková auta používají palivové články a né spalovací 
>>>> motor? Prý kvůli účinnosti, ale palivový článek má taky jen 45% a 
>>>> spalovací motor 35? Předpokládám, že ve spalovacím motoru vznikají 
>>>> NOx, v palivovém článku nejspíš ne. Ale jak je to u plynového 
>>>> kotle, nebo u spalovacích turbín v plynových elektrárnách? Tam snad 
>>>> NOx musejí vznikat taky a čištění spalin katalyzátorem nejspíš 
>>>> nikdo neřeší. Tady u té elektrárny 
>>>> https://www.hybrid.cz/u-melnika-spusten-unikatni-hybridni-zdroj-energie-energy-nest/
>>>> taky snad psali, že může fungovat i na vodík.


Další informace o konferenci Hw-list