41. rocnik ZENIT v elektronike krajske kolo

[Miroslav Mraz]

Je to 3mm velká elektroda proti o hodně větší elektrodě. Nekonečna 
neumím simulovat. Ale situace je ještě horší. Dvourozměrná simulace umí 
spočítat jen odchylku v jednom rozměru. Tedy zahrnuje jen přídavné pole 
na okrajích v jediném rozměru a to na jednotku délky.
Výsledek nepřekvapí - poměr 0.1mm/30mm je 3.3% a to odpovídá nárůstu 
kapacity. Ale je to výsledek na jednotku délky, tedy 1mm. Takže při 3mm 
velikosti elektrody to naroste na 10% a protože čtverec to má z obou 
stran tak to dělá už 20%. Zanedbáme efekty 3.řádu v rozích čtverce.

Téměř stejně to vyjde i analytickým výpočtem. Lze si představit, že 
zbytkové pole je tvořeno 1/4 pole Lecherova vedení, vedeného po obvodu 
elektrod. Pak dostanete celkovou kapacitu C jako
epsilon * (S/d + k*O/2),
kde epsilon je permitivita, S plocha elektrod, d vzdálenost elektrod, k 
bezrozměrná konstanta daná geometrií (cca 1, spíš o něco menší, v zadání 
chybí tloušťka mědi), O obvod elektrod.

Mrazík

On 23. 11. 24 22:56, Jan Waclawek wrote:
> To bol ten "polonekonecny" pripad zo zadania (t.j. jedna "konecne velka"
> elektroda voci "nekonecne velkej" zemi), alebo dve rovnako velke
> elektrody?
> 
> Neviem ci bolo potrebne sa babrat s tym vzduchom, "nahor" t.j. do vzduchu
> by toho elektrickeho pola snad malo byt zanedbatelne, nie?
> 
> Inak 3.5% je prekvapujuco vela, tolko by som pri tom pomere 3mm/0.1mm ozaj
> necakal. Znamena to, ze by sme taketo vypocty mali brat naozaj len ako
> orientacne a necakat viac nez dve platne cislice, ak to nie su fakt velke
> plochy.
> 
> wek
>