LiFePO4 nabijeni
Petr Zapadlo
zapik na email.cz
Čtvrtek Prosinec 5 09:01:30 CET 2024
Zdravím,
ono je to i tím, že použití "kombibedny" je jednoduché a firmy to mohou
sekat jak baťa cvičky. Cokoliv jiného je pro ně komplikace. Zatím mají
zakázek dost na to aby se zabývali něčím ne úplně běžným.
Já po fotovoltaice taky pošvidrávám, nejradši bych si to udělal taky po
svém. Jenže to nechci dělat jako úplný punk - tj minimálně úpravu
elektroměrného rozvaděče bych chtěl nechat udělat někomu, kdo na to má
razítko a dá mi revizi. (Problém je v tom, že původně byli v rozvaděči
dva elektroměry ke dvou bytům a spojení obou částí je provedeno někde v
útrobách zaplombované, takže se nedostanu k tomu společnému uzlu abych
tam nasadil nějaký smartmeter).
Napsal jsem mail 7 místním elektrikářským firmám co potřebuji (tu úpravu
rozvaděče) a výsledek - nezareagoval nikdo. Následně sem jich několik
obvolal, většinou mi řekli, že se někdo ozve a samozřejmě neozval.
Jedna přijela na obhlídku a že pošle nabídku. A nic, tak jsem se
připomínal, za 2 měsíce urgencí, že to dotyčný někde ztratil a přijede
znova. Přijel znova, do týdne slíbil nabídku. A dneska jsou to 4 měsíce
a 10 urgencí a nic.
připadám si jako pitomec.
Oslovil jsem několik místních solárníků, že bych rád elektrárnu, ale že
bych chtěl do toho mluvit a něco udělat z toho sám - konstrukci a panely
na střechu, natahat dráty, mechanické montáže věcí a případně kecat do
volby komponent.
Všichni mě poslali z krátké cesty, buď vše a nebo nic. Když jsem se ptal
jestli by byli ochotni udělat alespoň projekt a udělat mi placené
konzultace - nikoliv. A opět odpověděla mi z několika oslovených pouze
jedna firma.
Takže jsem z toho takový dost rozladěný.
A když už píšu tenhle výlev - neznáte někoho kdo by byl ochoten mi
udělat projekt na fotovoltaiku podle mých přání (třeba 3 nízkonapěťové
stringy a 3 měniče na každou fázi) a ideálně eletrikáře ze střední
moravy, který by se se mnou bavil o úpravě elktroměrného rozvaděče?
Díky
Petr
Dne 05. 12. 24 v 7:38 Martin Záruba napsal(a):
>
> Opravdu nechci, aby to vypadalo tak, že prosazuji moje řešení, ale
> prosím, co Vás tedy vedlo k tomu, použít řešení, které má tolik
> problémů a to jste ještě nezmínil problém optimizérů a bezpečnosti?
>
> Problém obtížného nabíjení považuji za zásadní. Ceny akumulátorů stále
> klesají, takže udělat akumulátor, který vystačí běžnému domu na cca 12
> hodin je zcela reálné. Přibývá hodin se zápornou nebo velmi nízkou
> spotovou cenou. V zimě nabíjet v této době dává smysl. A všechno to
> zabije "kombibedna". Ve vlákně "Nabíječ baterie 80V 5kW" jsem přednesl
> návrh na jednoduchý nabíječ s vysokou účinností a poměrně velmi levný.
> Ale vyžaduje, aby baterie měla uzemněný mínus.
>
> Fakt nechci prudit a omlouvám se. Jen stále nechápu, jakou to
> vysokonapěťové řešení má výhodu.
>
> Martin Záruba
> Dne 5.12.2024 v 0:18 Petr Labaj napsal(a):
>> O PID vím. Ale nevím, jestli je možné, aby proti tomu byly nové
>> panely imunní. A uživatel to asi zjistí až s dost velkým zpožděním.
>> Tak jsem to aspoň trochu zlepšil tím, že jsem u všech stringů udělal
>> záporný pól stringu na přístupnějším místě. Panely mám na střeše tak,
>> že k jedné straně se dostanu snadno, ke druhé velmi obtížně. Tak na
>> tu snadnou stranu jsem dal záporný pól. S tím, že tam případně
>> snadněji vyřeším nebo změřím problém.
>>
>> U měničů s vysokonapěťovými stringy (což jsou dneska snad všechny
>> kombibedny, tedy co, co instalují instalační firmy) nebývá celé
>> napětí stringu proti zemi, ale je položené nějak
>> symetricko-asymetricky proti GND. Nenapadá mě vhodné slovo.
>> Například asi nejnasazovanější měniče Solax to mají v běžném rozsahu
>> napětí posazené tak, že je tam -380V a +zbytek do napětí stringu.
>> Tedy pokud má celý string třeba 600V, tak to bude posazené jako
>> -380V; +220V.
>> Nevím ale, jak je to na okrajích pásma. Pokud je napětí menší než
>> 380V nebo naopak vyšší než 760V.
>> Jiné měniče používají třeba -400V a zbytek.
>>
>> Což se mi vzhledem k PID zdá nepříjemné. Protože pak i při kratších
>> strinzích například kolem 600V je ten záporný pól zbytečně moc záporný.
>>
>> To posazení napětí symetricky znamená, že není možné záporný pól
>> uzemnit.
>> A taky není možné udělat jednoduchý interface pro nabíjení (nebo
>> tester měničů) tak, že by se jednoduše usměrnila síť a pustila
>> dovnitř místo vstupu z panelů.
>> Šlo by to snad z nějaké centrály, která by byla spolehlivě galvanicky
>> oddělená od země. Nebo samozřejmě přes trafo, ale to by při výkonech
>> obvyklých měničů byl slušný macek.
>>
>> PL
>>
>> *****************
>>
>> Dne 4.12.2024 v 19:54 Vláďa Anděl napsal(a):
>>> U současných panelů se uvádí, že by měly být PID rezistentní. Tak
>>> snad. Ale někde psali, že tím trpí panely na záporném konci, když je
>>> tam 800V. Tak mám dva stringy po 350V. Jinak na dráze, kde se bojuje
>>> s bludnými proudy (kolej má vlivem úbytku napětí proti zemi a je
>>> snaha tohle co nejlíp od země izolovat) se stožáry od trakčního
>>> vedení ukolejňují přes průrazky. Je to tohle.
>>> https://www.elzel.cz/wp-content/uploads/2020/01/Pr%C5%AFrazka-HGS-150RW-250-V.pdf
>>> Ty jejich průrazky mají obvykle 250V nebo 500V, něco je o tom tady
>>> https://diskuse.elektrika.cz/index.php?topic=5318.0;wap2
>>> takže bych to viděl uzemnit přes průrazku 500V a dát na konstrukci s
>>> panely nějaké kladné polarizační napětí, co ta průrazka ještě
>>> bezpečně snese. Nebo pak jsou bleskojistky, které zapalují při 2 KW.
>>> Ale jestli to na ty izolace už není moc.
>>>
>>> Anděl
>>>
>>> Dne 02.12.2024 v 15:14 Václav Ovsík napsal(a):
>>>> Díky moc za zkušenosti
>>>>
>>>> On Mon, Dec 02, 2024 at 01:53:40PM +0100, Martin Záruba wrote:
>>>>> …
>>>>> Problém PID (doteď jsem o něm neslyšel) zřejmě vzniká jen u
>>>>> vysokonapěťových
>>>>> instalací. Na mých 80V, kdy jsou jen dva panely ve stringu je zjevně
>>>>> zanedbatelný. Další důvod pro nízkonapěťové řešení.
>>>> Přesně. No já o tom PID taky nic neslyšel, ale nějak jsem se pídil po
>>>> informacích, abych tušil jak bych mohl dát někdy v budoucnu panely
>>>> na střechu.
>>>> Takže jak je to s hromosvodem a uzemněním těch profilů a panelů.
>>>> Někdo tam napsal, že by snad kvůli PID panely neuzemňoval a že to
>>>> některé "profi" firmy neuzemňují. :-D
>>>> Takže takhle jsem se o tom dozvěděl. No neuzemněním se sice ten PID
>>>> může
>>>> malinko zmenšit, ale pak ten rám panelů bude asi podle momentální
>>>> vlhkosti plavat někde mezi zemí a polovinou napětí stringu? Dost
>>>> šílené. Některé lidi to fakt kopalo, tak uzemnění dodatečně
>>>> doplňovali.
>>>>
>>>> On ten PID byl možná problém jenom nějakých starších panelů
>>>> a předpokládám, že nové panely to mají nějak eliminované (snad lepší
>>>> materiál). Ale jsou firmy se prodávají zařízení, které se tomu snaží
>>>> zabránit, případně zpětně panely regenerovat. No, ale proč se tomu
>>>> nevyhnout - jak píšete další výhoda toho nízkého potenciálu.
>>>>
>>>> Jinak stran hromosvodu mě vyšlo, že tam asi profily dám tak, abych byl
>>>> dost daleko od hromosvodu (60cm+) a kdybych později upřednostnil
>>>> velké pokrytí střechy tak doplním po jednom profilu nad a pod ty dvě
>>>> řady a ze dvou řad udělám řady tři. (rozestup profilu polovina délky
>>>> panelu) Pak by se to muselo s hromosvodem spojit. A akceptovat zvýšená
>>>> rizika, že tomu nějaké výboje ublíží.
>>
>> _______________________________________________
>> HW-list mailing list - sponsored by www.HW.cz
>> Hw-list na list.hw.cz
>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list - sponsored bywww.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20241205/d2989f61/attachment.htm>
Další informace o konferenci Hw-list