LiFePO4 nabijeni

Čtvrtek Prosinec 5 07:38:12 CET 2024

Opravdu nechci, aby to vypadalo tak, že prosazuji moje řešení, ale 
prosím, co Vás tedy vedlo k tomu, použít řešení, které má tolik problémů 
a to jste ještě nezmínil problém optimizérů a bezpečnosti?

Problém obtížného nabíjení považuji za zásadní. Ceny akumulátorů stále 
klesají, takže udělat akumulátor, který vystačí běžnému domu na cca 12 
hodin je zcela reálné. Přibývá hodin se zápornou nebo velmi nízkou 
spotovou cenou. V zimě nabíjet v této době dává smysl. A všechno to 
zabije "kombibedna". Ve vlákně "Nabíječ baterie 80V 5kW" jsem přednesl 
návrh na jednoduchý nabíječ s vysokou účinností a poměrně velmi levný. 
Ale vyžaduje, aby baterie měla uzemněný mínus.

Fakt nechci prudit a omlouvám se. Jen stále nechápu, jakou to 
vysokonapěťové řešení má výhodu.

Martin Záruba

Dne 5.12.2024 v 0:18 Petr Labaj napsal(a):
> O PID vím. Ale nevím, jestli je možné, aby proti tomu byly nové panely 
> imunní. A uživatel to asi zjistí až s dost velkým zpožděním.
> Tak jsem to aspoň trochu zlepšil tím, že jsem u všech stringů udělal 
> záporný pól stringu na přístupnějším místě. Panely mám na střeše tak, 
> že k jedné straně se dostanu snadno, ke druhé velmi obtížně. Tak na tu 
> snadnou stranu jsem dal záporný pól. S tím, že tam případně snadněji 
> vyřeším nebo změřím problém.
>
> U měničů s vysokonapěťovými stringy (což jsou dneska snad všechny 
> kombibedny, tedy co, co instalují instalační firmy) nebývá celé napětí 
> stringu proti zemi, ale je položené nějak symetricko-asymetricky proti 
> GND. Nenapadá mě vhodné slovo.
> Například asi nejnasazovanější měniče Solax to mají v běžném rozsahu 
> napětí posazené tak, že je tam -380V a +zbytek do napětí stringu.
> Tedy pokud má celý string třeba 600V, tak to bude posazené jako -380V; 
> +220V.
> Nevím ale, jak je to na okrajích pásma. Pokud je napětí menší než 380V 
> nebo naopak vyšší než 760V.
> Jiné měniče používají třeba -400V a zbytek.
>
> Což se mi vzhledem k PID zdá nepříjemné. Protože pak i při kratších 
> strinzích například kolem 600V je ten záporný pól zbytečně moc záporný.
>
> To posazení napětí symetricky znamená, že není možné záporný pól uzemnit.
> A taky není možné udělat jednoduchý interface pro nabíjení (nebo 
> tester měničů) tak, že by se jednoduše usměrnila síť a pustila dovnitř 
> místo vstupu z panelů.
> Šlo by to snad z nějaké centrály, která by byla spolehlivě galvanicky 
> oddělená od země. Nebo samozřejmě přes trafo, ale to by při výkonech 
> obvyklých měničů byl slušný macek.
>
> PL
>
> *****************
>
> Dne 4.12.2024 v 19:54 Vláďa Anděl napsal(a):
>> U současných panelů se uvádí, že by měly být PID rezistentní. Tak 
>> snad. Ale někde psali, že tím trpí panely na záporném konci, když je 
>> tam 800V. Tak mám dva stringy po 350V. Jinak na dráze, kde se bojuje 
>> s bludnými proudy (kolej má vlivem úbytku napětí proti zemi a je 
>> snaha tohle co nejlíp od země izolovat) se stožáry od trakčního 
>> vedení ukolejňují přes průrazky. Je to tohle.
>> https://www.elzel.cz/wp-content/uploads/2020/01/Pr%C5%AFrazka-HGS-150RW-250-V.pdf 
>> Ty jejich průrazky mají obvykle 250V nebo 500V, něco je o tom tady
>> https://diskuse.elektrika.cz/index.php?topic=5318.0;wap2
>> takže bych to viděl uzemnit přes průrazku 500V a dát na konstrukci s 
>> panely nějaké kladné polarizační napětí, co ta průrazka ještě 
>> bezpečně snese. Nebo pak jsou bleskojistky, které zapalují při 2 KW. 
>> Ale jestli to na ty izolace už není moc.
>>
>> Anděl
>>
>> Dne 02.12.2024 v 15:14 Václav Ovsík napsal(a):
>>> Díky moc za zkušenosti
>>>
>>> On Mon, Dec 02, 2024 at 01:53:40PM +0100, Martin Záruba wrote:
>>>> …
>>>> Problém PID (doteď jsem o něm neslyšel) zřejmě vzniká jen u 
>>>> vysokonapěťových
>>>> instalací. Na mých 80V, kdy jsou jen dva panely ve stringu je zjevně
>>>> zanedbatelný. Další důvod pro nízkonapěťové řešení.
>>> Přesně. No já o tom PID taky nic neslyšel, ale nějak jsem se pídil po
>>> informacích, abych tušil jak bych mohl dát někdy v budoucnu panely 
>>> na střechu.
>>> Takže jak je to s hromosvodem a uzemněním těch profilů a panelů.
>>> Někdo tam napsal, že by snad kvůli PID panely neuzemňoval a že to
>>> některé "profi" firmy neuzemňují. :-D
>>> Takže takhle jsem se o tom dozvěděl. No neuzemněním se sice ten PID 
>>> může
>>> malinko zmenšit, ale pak ten rám panelů bude asi podle momentální
>>> vlhkosti plavat někde mezi zemí a polovinou napětí stringu? Dost
>>> šílené. Některé lidi to fakt kopalo, tak uzemnění dodatečně doplňovali.
>>>
>>> On ten PID byl možná problém jenom nějakých starších panelů
>>> a předpokládám, že nové panely to mají nějak eliminované (snad lepší
>>> materiál). Ale jsou firmy se prodávají zařízení, které se tomu snaží
>>> zabránit, případně zpětně panely regenerovat. No, ale proč se tomu
>>> nevyhnout - jak píšete další výhoda toho nízkého potenciálu.
>>>
>>> Jinak stran hromosvodu mě vyšlo, že tam asi profily dám tak, abych byl
>>> dost daleko od hromosvodu (60cm+) a kdybych později upřednostnil
>>> velké pokrytí střechy tak doplním po jednom profilu nad a pod ty dvě
>>> řady a ze dvou řad udělám řady tři. (rozestup profilu polovina délky
>>> panelu) Pak by se to muselo s hromosvodem spojit. A akceptovat zvýšená
>>> rizika, že tomu nějaké výboje ublíží.
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20241205/a84a1455/attachment.htm>