LiFePO4 nabijeni

[Petr Labaj]

O PID vím. Ale nevím, jestli je možné, aby proti tomu byly nové panely 
imunní. A uživatel to asi zjistí až s dost velkým zpožděním.
Tak jsem to aspoň trochu zlepšil tím, že jsem u všech stringů udělal 
záporný pól stringu na přístupnějším místě. Panely mám na střeše tak, že 
k jedné straně se dostanu snadno, ke druhé velmi obtížně. Tak na tu 
snadnou stranu jsem dal záporný pól. S tím, že tam případně snadněji 
vyřeším nebo změřím problém.

U měničů s vysokonapěťovými stringy (což jsou dneska snad všechny 
kombibedny, tedy co, co instalují instalační firmy) nebývá celé napětí 
stringu proti zemi, ale je položené nějak symetricko-asymetricky proti 
GND. Nenapadá mě vhodné slovo.
Například asi nejnasazovanější měniče Solax to mají v běžném rozsahu 
napětí posazené tak, že je tam -380V a +zbytek do napětí stringu.
Tedy pokud má celý string třeba 600V, tak to bude posazené jako -380V; 
+220V.
Nevím ale, jak je to na okrajích pásma. Pokud je napětí menší než 380V 
nebo naopak vyšší než 760V.
Jiné měniče používají třeba -400V a zbytek.

Což se mi vzhledem k PID zdá nepříjemné. Protože pak i při kratších 
strinzích například kolem 600V je ten záporný pól zbytečně moc záporný.

To posazení napětí symetricky znamená, že není možné záporný pól uzemnit.
A taky není možné udělat jednoduchý interface pro nabíjení (nebo tester 
měničů) tak, že by se jednoduše usměrnila síť a pustila dovnitř místo 
vstupu z panelů.
Šlo by to snad z nějaké centrály, která by byla spolehlivě galvanicky 
oddělená od země. Nebo samozřejmě přes trafo, ale to by při výkonech 
obvyklých měničů byl slušný macek.

PL

*****************

Dne 4.12.2024 v 19:54 Vláďa Anděl napsal(a):
> U současných panelů se uvádí, že by měly být PID rezistentní. Tak 
> snad. Ale někde psali, že tím trpí panely na záporném konci, když je 
> tam 800V. Tak mám dva stringy po 350V. Jinak na dráze, kde se bojuje s 
> bludnými proudy (kolej má vlivem úbytku napětí proti zemi a je snaha 
> tohle co nejlíp od země izolovat) se stožáry od trakčního vedení 
> ukolejňují přes průrazky. Je to tohle.
> https://www.elzel.cz/wp-content/uploads/2020/01/Pr%C5%AFrazka-HGS-150RW-250-V.pdf 
> Ty jejich průrazky mají obvykle 250V nebo 500V, něco je o tom tady
> https://diskuse.elektrika.cz/index.php?topic=5318.0;wap2
> takže bych to viděl uzemnit přes průrazku 500V a dát na konstrukci s 
> panely nějaké kladné polarizační napětí, co ta průrazka ještě bezpečně 
> snese. Nebo pak jsou bleskojistky, které zapalují při 2 KW. Ale jestli 
> to na ty izolace už není moc.
>
> Anděl
>
> Dne 02.12.2024 v 15:14 Václav Ovsík napsal(a):
>> Díky moc za zkušenosti
>>
>> On Mon, Dec 02, 2024 at 01:53:40PM +0100, Martin Záruba wrote:
>>> …
>>> Problém PID (doteď jsem o něm neslyšel) zřejmě vzniká jen u 
>>> vysokonapěťových
>>> instalací. Na mých 80V, kdy jsou jen dva panely ve stringu je zjevně
>>> zanedbatelný. Další důvod pro nízkonapěťové řešení.
>> Přesně. No já o tom PID taky nic neslyšel, ale nějak jsem se pídil po
>> informacích, abych tušil jak bych mohl dát někdy v budoucnu panely na 
>> střechu.
>> Takže jak je to s hromosvodem a uzemněním těch profilů a panelů.
>> Někdo tam napsal, že by snad kvůli PID panely neuzemňoval a že to
>> některé "profi" firmy neuzemňují. :-D
>> Takže takhle jsem se o tom dozvěděl. No neuzemněním se sice ten PID může
>> malinko zmenšit, ale pak ten rám panelů bude asi podle momentální
>> vlhkosti plavat někde mezi zemí a polovinou napětí stringu? Dost
>> šílené. Některé lidi to fakt kopalo, tak uzemnění dodatečně doplňovali.
>>
>> On ten PID byl možná problém jenom nějakých starších panelů
>> a předpokládám, že nové panely to mají nějak eliminované (snad lepší
>> materiál). Ale jsou firmy se prodávají zařízení, které se tomu snaží
>> zabránit, případně zpětně panely regenerovat. No, ale proč se tomu
>> nevyhnout - jak píšete další výhoda toho nízkého potenciálu.
>>
>> Jinak stran hromosvodu mě vyšlo, že tam asi profily dám tak, abych byl
>> dost daleko od hromosvodu (60cm+) a kdybych později upřednostnil
>> velké pokrytí střechy tak doplním po jednom profilu nad a pod ty dvě
>> řady a ze dvou řad udělám řady tři. (rozestup profilu polovina délky
>> panelu) Pak by se to muselo s hromosvodem spojit. A akceptovat zvýšená
>> rizika, že tomu nějaké výboje ublíží.