LiFePO4 nabijeni

[Vláďa Anděl]

U současných panelů se uvádí, že by měly být PID rezistentní. Tak snad. 
Ale někde psali, že tím trpí panely na záporném konci, když je tam 800V. 
Tak mám dva stringy po 350V. Jinak na dráze, kde se bojuje s bludnými 
proudy (kolej má vlivem úbytku napětí proti zemi a je snaha tohle co 
nejlíp od země izolovat) se stožáry od trakčního vedení ukolejňují přes 
průrazky. Je to tohle.
https://www.elzel.cz/wp-content/uploads/2020/01/Pr%C5%AFrazka-HGS-150RW-250-V.pdf 
Ty jejich průrazky mají obvykle 250V nebo 500V, něco je o tom tady
https://diskuse.elektrika.cz/index.php?topic=5318.0;wap2
takže bych to viděl uzemnit přes průrazku 500V a dát na konstrukci s 
panely nějaké kladné polarizační napětí, co ta průrazka ještě bezpečně 
snese. Nebo pak jsou bleskojistky, které zapalují při 2 KW. Ale jestli 
to na ty izolace už není moc.

Anděl

Dne 02.12.2024 v 15:14 Václav Ovsík napsal(a):
> Díky moc za zkušenosti
>
> On Mon, Dec 02, 2024 at 01:53:40PM +0100, Martin Záruba wrote:
>> …
>> Problém PID (doteď jsem o něm neslyšel) zřejmě vzniká jen u vysokonapěťových
>> instalací. Na mých 80V, kdy jsou jen dva panely ve stringu je zjevně
>> zanedbatelný. Další důvod pro nízkonapěťové řešení.
> Přesně. No já o tom PID taky nic neslyšel, ale nějak jsem se pídil po
> informacích, abych tušil jak bych mohl dát někdy v budoucnu panely na střechu.
> Takže jak je to s hromosvodem a uzemněním těch profilů a panelů.
> Někdo tam napsal, že by snad kvůli PID panely neuzemňoval a že to
> některé "profi" firmy neuzemňují. :-D
> Takže takhle jsem se o tom dozvěděl. No neuzemněním se sice ten PID může
> malinko zmenšit, ale pak ten rám panelů bude asi podle momentální
> vlhkosti plavat někde mezi zemí a polovinou napětí stringu? Dost
> šílené. Některé lidi to fakt kopalo, tak uzemnění dodatečně doplňovali.
>
> On ten PID byl možná problém jenom nějakých starších panelů
> a předpokládám, že nové panely to mají nějak eliminované (snad lepší
> materiál). Ale jsou firmy se prodávají zařízení, které se tomu snaží
> zabránit, případně zpětně panely regenerovat. No, ale proč se tomu
> nevyhnout - jak píšete další výhoda toho nízkého potenciálu.
>
> Jinak stran hromosvodu mě vyšlo, že tam asi profily dám tak, abych byl
> dost daleko od hromosvodu (60cm+) a kdybych později upřednostnil
> velké pokrytí střechy tak doplním po jednom profilu nad a pod ty dvě
> řady a ze dvou řad udělám řady tři. (rozestup profilu polovina délky
> panelu) Pak by se to muselo s hromosvodem spojit. A akceptovat zvýšená
> rizika, že tomu nějaké výboje ublíží.
>