<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
<p><font face="Arial">Opravdu nechci, aby to vypadalo tak, že
prosazuji moje řešení, ale prosím, co Vás tedy vedlo k tomu,
použít řešení, které má tolik problémů a to jste ještě nezmínil
problém optimizérů a bezpečnosti?</font></p>
<p><font face="Arial">Problém obtížného nabíjení považuji za
zásadní. Ceny akumulátorů stále klesají, takže udělat
akumulátor, který vystačí běžnému domu na cca 12 hodin je zcela
reálné. Přibývá hodin se zápornou nebo velmi nízkou spotovou
cenou. V zimě nabíjet v této době dává smysl. A všechno to
zabije "kombibedna". Ve vlákně "Nabíječ baterie 80V 5kW" jsem
přednesl návrh na jednoduchý nabíječ s vysokou účinností a
poměrně velmi levný. Ale vyžaduje, aby baterie měla uzemněný
mínus.</font></p>
<p><font face="Arial">Fakt nechci prudit a omlouvám se. Jen stále
nechápu, jakou to vysokonapěťové řešení má výhodu.<br>
</font></p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 5.12.2024 v 0:18 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:e5bacbc5-a1f2-0918-e871-292b59cc5585@volny.cz">O PID
vím. Ale nevím, jestli je možné, aby proti tomu byly nové panely
imunní. A uživatel to asi zjistí až s dost velkým zpožděním.
<br>
Tak jsem to aspoň trochu zlepšil tím, že jsem u všech stringů
udělal záporný pól stringu na přístupnějším místě. Panely mám na
střeše tak, že k jedné straně se dostanu snadno, ke druhé velmi
obtížně. Tak na tu snadnou stranu jsem dal záporný pól. S tím, že
tam případně snadněji vyřeším nebo změřím problém.
<br>
<br>
U měničů s vysokonapěťovými stringy (což jsou dneska snad všechny
kombibedny, tedy co, co instalují instalační firmy) nebývá celé
napětí stringu proti zemi, ale je položené nějak
symetricko-asymetricky proti GND. Nenapadá mě vhodné slovo.
<br>
Například asi nejnasazovanější měniče Solax to mají v běžném
rozsahu napětí posazené tak, že je tam -380V a +zbytek do napětí
stringu.
<br>
Tedy pokud má celý string třeba 600V, tak to bude posazené jako
-380V; +220V.
<br>
Nevím ale, jak je to na okrajích pásma. Pokud je napětí menší než
380V nebo naopak vyšší než 760V.
<br>
Jiné měniče používají třeba -400V a zbytek.
<br>
<br>
Což se mi vzhledem k PID zdá nepříjemné. Protože pak i při
kratších strinzích například kolem 600V je ten záporný pól
zbytečně moc záporný.
<br>
<br>
To posazení napětí symetricky znamená, že není možné záporný pól
uzemnit.
<br>
A taky není možné udělat jednoduchý interface pro nabíjení (nebo
tester měničů) tak, že by se jednoduše usměrnila síť a pustila
dovnitř místo vstupu z panelů.
<br>
Šlo by to snad z nějaké centrály, která by byla spolehlivě
galvanicky oddělená od země. Nebo samozřejmě přes trafo, ale to by
při výkonech obvyklých měničů byl slušný macek.
<br>
<br>
PL
<br>
<br>
*****************
<br>
<br>
Dne 4.12.2024 v 19:54 Vláďa Anděl napsal(a):
<br>
<blockquote type="cite">U současných panelů se uvádí, že by měly
být PID rezistentní. Tak snad. Ale někde psali, že tím trpí
panely na záporném konci, když je tam 800V. Tak mám dva stringy
po 350V. Jinak na dráze, kde se bojuje s bludnými proudy (kolej
má vlivem úbytku napětí proti zemi a je snaha tohle co nejlíp od
země izolovat) se stožáry od trakčního vedení ukolejňují přes
průrazky. Je to tohle.
<br>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="https://www.elzel.cz/wp-content/uploads/2020/01/Pr%C5%AFrazka-HGS-150RW-250-V.pdf">https://www.elzel.cz/wp-content/uploads/2020/01/Pr%C5%AFrazka-HGS-150RW-250-V.pdf</a>
Ty jejich průrazky mají obvykle 250V nebo 500V, něco je o tom
tady
<br>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="https://diskuse.elektrika.cz/index.php?topic=5318.0;wap2">https://diskuse.elektrika.cz/index.php?topic=5318.0;wap2</a>
<br>
takže bych to viděl uzemnit přes průrazku 500V a dát na
konstrukci s panely nějaké kladné polarizační napětí, co ta
průrazka ještě bezpečně snese. Nebo pak jsou bleskojistky, které
zapalují při 2 KW. Ale jestli to na ty izolace už není moc.
<br>
<br>
Anděl
<br>
<br>
Dne 02.12.2024 v 15:14 Václav Ovsík napsal(a):
<br>
<blockquote type="cite">Díky moc za zkušenosti
<br>
<br>
On Mon, Dec 02, 2024 at 01:53:40PM +0100, Martin Záruba wrote:
<br>
<blockquote type="cite">…
<br>
Problém PID (doteď jsem o něm neslyšel) zřejmě vzniká jen u
vysokonapěťových
<br>
instalací. Na mých 80V, kdy jsou jen dva panely ve stringu
je zjevně
<br>
zanedbatelný. Další důvod pro nízkonapěťové řešení.
<br>
</blockquote>
Přesně. No já o tom PID taky nic neslyšel, ale nějak jsem se
pídil po
<br>
informacích, abych tušil jak bych mohl dát někdy v budoucnu
panely na střechu.
<br>
Takže jak je to s hromosvodem a uzemněním těch profilů a
panelů.
<br>
Někdo tam napsal, že by snad kvůli PID panely neuzemňoval a že
to
<br>
některé "profi" firmy neuzemňují. :-D
<br>
Takže takhle jsem se o tom dozvěděl. No neuzemněním se sice
ten PID může
<br>
malinko zmenšit, ale pak ten rám panelů bude asi podle
momentální
<br>
vlhkosti plavat někde mezi zemí a polovinou napětí stringu?
Dost
<br>
šílené. Některé lidi to fakt kopalo, tak uzemnění dodatečně
doplňovali.
<br>
<br>
On ten PID byl možná problém jenom nějakých starších panelů
<br>
a předpokládám, že nové panely to mají nějak eliminované (snad
lepší
<br>
materiál). Ale jsou firmy se prodávají zařízení, které se tomu
snaží
<br>
zabránit, případně zpětně panely regenerovat. No, ale proč se
tomu
<br>
nevyhnout - jak píšete další výhoda toho nízkého potenciálu.
<br>
<br>
Jinak stran hromosvodu mě vyšlo, že tam asi profily dám tak,
abych byl
<br>
dost daleko od hromosvodu (60cm+) a kdybych později
upřednostnil
<br>
velké pokrytí střechy tak doplním po jednom profilu nad a pod
ty dvě
<br>
řady a ze dvou řad udělám řady tři. (rozestup profilu polovina
délky
<br>
panelu) Pak by se to muselo s hromosvodem spojit. A akceptovat
zvýšená
<br>
rizika, že tomu nějaké výboje ublíží.
<br>
</blockquote>
</blockquote>
<br>
_______________________________________________
<br>
HW-list mailing list - sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<br>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<br>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
<br>
</blockquote>
</body>
</html>