Re: Jas LEDky, aneb k do Weberova-Fechnerova zákona?

Pondělí Duben 29 00:27:24 CEST 2024

Takhle nějak to proběhlo v předchozím případě, jen se dvěma obměnami:
1. Místo ampérmetru byl použit ohmmetr - to bylo jasné +, rovnou je znám 
požadovaný R, i když se nikdo z přítomných asi neznal s panem Ohmem:-)
2. LEDky byly 0805 připájené na drátky - bohužel se přitom některé 
trochu připekly, tak výsledek neodpovídal ... proto přišlo na řadu druhé 
kolo

Druhé kolo se jmenuje "o nich bez nich", tedy změnu mám vyřešit já, 
zatímco se LEDky nacházejí daleko:-)

------------
Trochu lépe jsem zformuloval dotaz pro chatGPT a dozvěděl se, že 
následovníkem pánů Weber–Fechner je pan Stevens a jeho
https://en.wikipedia.org/wiki/Stevens%27s_power_law
(česky podle chata "Stevensova-Bartlettova úprava", nenalezeno, na dotaz 
jak je to anglicky, "Stevens power law")

Hlavní myšlenka:
{\displaystyle \psi (I)=kI^{a},}

A k tomu jsou i data.
Ale jak už to tak bývá, tak u zdokonalených věcí přicházejí složitosti, 
třeba víc možností alfy:
Brightness 	0.33 	5° target in dark
Brightness 	0.5 	Point source <https://en.wikipedia.org/wiki/Point_source>
Brightness 	0.5 	Brief flash
Brightness 	1 	Point source briefly flashed
Lightness 	1.2 	Reflectance of gray papers

Ještě mě tam zaujala položka:
Electric shock 	3.5 	Current through fingers

Takže v závislosti na okolnostech je vjem jasu vs výkon:
3. odmocnina, 2. odmocnina, lineární, nebo kousek rychlejší...

Další věc je, že to týpek naměřil před mnoha lety, určitě ne s LEDkama.

Závěr: Odrazivost šedých papírů vynechám, průměr z ostatních je:
2.33/4 = 0.5825, tedy taková slabší 2. odmocnina
1/0,58.. = 1,7167..
když na tohle umocním zadaný poměr, dostanu poměr proudů, 1/ je poměr R
Např. z 0,5 se tak stane 0,304 a R má bejt 3,29x větší.

Tak uvidíme, zda to dopadne líp než předchozí kolo:-)

PH

Dne 28.04.2024 v 23:14 Petr Labaj napsal(a):
> Potřebné ingredience:
> LED, zdroj 5V, potenciometr, ampérmetr, papír, tužka, pozorovatel, 
> točitel.
>
> Točitel pootočí potenciometrem a zeptá se pozorovatele: "Už je to ono?"
> Proces opakuje tak dlouho, až je odpověď "Ano".
> Pak jeden z nich přečte údaj na ampérmetru a ten druhý ho zapíše na papír.
>
> PL
>
> *******************
>
> Dne 28.4.2024 v 19:42 Pavel Hudeček napsal(a):
>> Dostal jsem zadání, změnit hodnoty tak, aby se *vizuální jas* změnil o
>> D1 -50%
>> D2 -40%
>> D4 -10%
>> D5 -50%
>>
>> K tomu znám původní hodnoty R a že je na nich poměrně velká část 
>> napájecího napětí, takže můžu očekávat, že i po změně hodnot bude na 
>> R skoro stejné napětí. Kolik mají LEDky mCd/mA neznámo, natož nějaké 
>> průběhy. Týpek si jich do zásoby koupil hromadu na Ali.
>>
>> Zároveň vím, že hlavní nelinearita v celém řetězci začíná dopadem na 
>> sítnici a končí dojmem pozorovatele. A že má tvar logaritmu o základu 
>> který neznám, alias dekadický logaritmus násobený neznámým koeficientem.
>>
>> Ostatní vlivy, jako nelinearita LEDek, nebo změna úbytku napětí, jsem 
>> se právě z praktických důvodů rozhodl zanedbat, že by to bylo 
>> zbytečně moc vědecké:-)
>>
>> Jediný problém je, že neznám ten koeficient, nebo základ logaritmu:-)
>>
>> PH
>>
>> Dne 28.04.2024 v 15:39 Jan Kuba napsal(a):
>>> Co je to běžný rozsah?  Proud běžnou 20mA LED 10-20 mA? Je třeba se 
>>> bavit konkrétně. V DS u diod bývá uvedená závislost Pout na I.
>>>
>>> https://electronics.stackexchange.com/questions/180666/why-does-the-intensity-of-light-in-leds-not-increase-with-current-after-a-partic
>>>
>>>
>>>  A ano , od 10-20mA je ta závislost skoro lineární.
>>> To lze ale  prohlásit ale o jakékoliv "křivuli" když z ní  vezmeme 5%.
>>>   Podle mě na to jdete zbytečně vědecky. Prostě kouknu do DS a podle 
>>> požadovaného svitu nastavím proud a nebo vezmu konkrétní diodu a tu 
>>> svítivost změřím.   A jak už jsem psal hraje v tom velkou  roli 
>>> právě účinnost té LEDky.
>>>
>>>
>>> neděle 28. dubna 2024 Pavel Hudeček <edizon na seznam.cz> napsal(a):
>>>
>>>     No to je krajní varianta, v běžném rozsahu a když není bílá, tak
>>>     je linearita velmi vysoká. Akorát bílý jí maj horší kvůli
>>>     luminoforu. Ale i vliv luminoforu je zanedbatelnej proti tomu,
>>>     že si to voko to zlogaritmuje:-)
>>>
>>>     Takže linearita LEDky je drobnej detail, kterej je proti "kolik
>>>     je k" zanedbatelnej.
>>>
>>>     PH
>>>
>>>     Dne 28.04.2024 v 12:22 Jan Kuba napsal(a):
>>>>     Už sám o sobě předpoklad lineárního vztahu mezi procházejícím
>>>>     proudem a výstupním světelným výkonem u LED je špatný.  Je
>>>>     třeba vycházet  i z účinnosti, která je právě hodně závislá na
>>>>     procházej tím proudu. Když jsem dělal nějaké pokusy s ultra low
>>>>     power napájením LED , vycházelo lépe LED klíčovat na střídou
>>>>     např.  1:200 než snižovat její pracovní proud.
>>>>
>>>>
>>>>
>>>>     neděle 28. dubna 2024 Pavel Hudeček <edizon na seznam.cz> napsal(a):
>>>>
>>>>         Dobrý den všem,
>>>>
>>>>         mějme LEDku, s technicky vzato lineárním vztahem mezi
>>>>         procházejícím I a výsledným Popt.
>>>>         I je nějaký, výsledný jas se nelíbí a je požadováno ho
>>>>         změnit v nevelkém poměru N.
>>>>
>>>>         Na to je Weberův–Fechnerův zákon
>>>>         https://cs.wikipedia.org/wiki/Weber%C5%AFv%E2%80%93Fechner%C5%AFv_z%C3%A1kon
>>>>         <https://cs.wikipedia.org/wiki/Weber%C5%AFv%E2%80%93Fechner%C5%AFv_z%C3%A1kon>
>>>>
>>>>         Takže potřebuju buď k kterým se log násobí, nebo specifický
>>>>         základ toho log.
>>>>
>>>>         Jenže jsem nikde neviděl materiály, kde by byla hodnota k
>>>>         pro běžné jasy.
>>>>         Maximálně je snadno dohledatelné, jak funguje hvězdná
>>>>         magnituda, tam je log o základu 2,5, ale to je pro úplně
>>>>         jiný druh vnímání.
>>>>
>>>>         Jak řešíte úlohu "zvýšit vizuální jas o 50 %", jestliže
>>>>         nemáte po ruce daný HW a máte jen říct, jaký odpor dát do
>>>>         BOM, třeba místo 680R?
>>>>
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20240429/7c39a580/attachment.htm>