<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
<title>Re: Jas LEDky, aneb k do Weberova-Fechnerova zákona?</title>
</head>
<body>
Takhle nějak to proběhlo v předchozím případě, jen se dvěma
obměnami:<br>
1. Místo ampérmetru byl použit ohmmetr - to bylo jasné +, rovnou je
znám požadovaný R, i když se nikdo z přítomných asi neznal s panem
Ohmem:-)<br>
2. LEDky byly 0805 připájené na drátky - bohužel se přitom některé
trochu připekly, tak výsledek neodpovídal ... proto přišlo na řadu
druhé kolo<br>
<br>
Druhé kolo se jmenuje "o nich bez nich", tedy změnu mám vyřešit já,
zatímco se LEDky nacházejí daleko:-)<br>
<br>
------------<br>
Trochu lépe jsem zformuloval dotaz pro chatGPT a dozvěděl se, že
následovníkem pánů Weber–Fechner je pan Stevens a jeho <br>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Stevens%27s_power_law">https://en.wikipedia.org/wiki/Stevens%27s_power_law</a><br>
(česky podle chata "Stevensova-Bartlettova úprava", nenalezeno, na
dotaz jak je to anglicky, "Stevens power law")<br>
<br>
Hlavní myšlenka:<br>
<img
src="https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/7fa10098e2730e290d0420f0eb22f260646feb31"
class="mwe-math-fallback-image-inline mw-invert"
aria-hidden="true" alt="{\displaystyle \psi (I)=kI^{a},}"
style="border: 0px; vertical-align: -0.838ex; display: inline-block; color: rgb(32, 33, 34); font-family: sans-serif; font-size: 14px; font-style: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: 400; letter-spacing: normal; orphans: 2; text-align: start; text-indent: 0px; text-transform: none; widows: 2; word-spacing: 0px; -webkit-text-stroke-width: 0px; white-space: normal; background-color: rgb(255, 255, 255); text-decoration-thickness: initial; text-decoration-style: initial; text-decoration-color: initial; width: 11.769ex; height: 2.843ex;"><br>
<br>
A k tomu jsou i data.<br>
Ale jak už to tak bývá, tak u zdokonalených věcí přicházejí
složitosti, třeba víc možností alfy:<br>
<table class="wikitable sortable jquery-tablesorter"
style="font-size: 14px; background-color: rgb(248, 249, 250); color: rgb(32, 33, 34); margin: 1em 0px 1em 1em; border: 1px solid rgb(162, 169, 177); border-collapse: collapse; font-family: sans-serif; font-style: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: 400; letter-spacing: normal; orphans: 2; text-align: start; text-transform: none; widows: 2; word-spacing: 0px; -webkit-text-stroke-width: 0px; white-space: normal; text-decoration-thickness: initial; text-decoration-style: initial; text-decoration-color: initial;">
<tbody>
<tr>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">Brightness</td>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">0.33</td>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">5°
target in dark</td>
</tr>
<tr>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">Brightness</td>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">0.5</td>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;"><a
href="https://en.wikipedia.org/wiki/Point_source"
title="Point source"
style="text-decoration: none; color: rgb(51, 102, 204); background: none; overflow-wrap: break-word;">Point
source</a></td>
</tr>
<tr>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">Brightness</td>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">0.5</td>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">Brief
flash</td>
</tr>
<tr>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">Brightness</td>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">1</td>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">Point
source briefly flashed</td>
</tr>
<tr>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">Lightness</td>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">1.2</td>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">Reflectance
of gray papers</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Ještě mě tam zaujala položka:<br>
<table class="wikitable sortable jquery-tablesorter"
style="font-size: 14px; background-color: rgb(248, 249, 250); color: rgb(32, 33, 34); margin: 1em 0px 1em 1em; border: 1px solid rgb(162, 169, 177); border-collapse: collapse; font-family: sans-serif; font-style: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: 400; letter-spacing: normal; orphans: 2; text-align: start; text-transform: none; widows: 2; word-spacing: 0px; -webkit-text-stroke-width: 0px; white-space: normal; text-decoration-thickness: initial; text-decoration-style: initial; text-decoration-color: initial;">
<tbody>
<tr>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">Electric
shock</td>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">3.5</td>
<td
style="border: 1px solid rgb(162, 169, 177); padding: 0.2em 0.4em;">Current
through fingers</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Takže v závislosti na okolnostech je vjem jasu vs výkon:<br>
3. odmocnina, 2. odmocnina, lineární, nebo kousek rychlejší...<br>
<br>
Další věc je, že to týpek naměřil před mnoha lety, určitě ne s
LEDkama.<br>
<br>
Závěr: Odrazivost šedých papírů vynechám, průměr z ostatních je:<br>
2.33/4 = 0.5825, tedy taková slabší 2. odmocnina<br>
1/0,58.. = 1,7167..<br>
když na tohle umocním zadaný poměr, dostanu poměr proudů, 1/ je
poměr R<br>
Např. z 0,5 se tak stane 0,304 a R má bejt 3,29x větší.<br>
<br>
Tak uvidíme, zda to dopadne líp než předchozí kolo:-)<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 28.04.2024 v 23:14 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:027b519a-2d3c-0ffd-3dca-ecce0f320bf0@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
Potřebné ingredience:<br>
LED, zdroj 5V, potenciometr, ampérmetr, papír, tužka, pozorovatel,
točitel.<br>
<br>
Točitel pootočí potenciometrem a zeptá se pozorovatele: "Už je to
ono?"<br>
Proces opakuje tak dlouho, až je odpověď "Ano".<br>
Pak jeden z nich přečte údaj na ampérmetru a ten druhý ho zapíše
na papír.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*******************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 28.4.2024 v 19:42 Pavel Hudeček
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:b0d603bf-45de-4661-bc33-13ab27dd0c57@seznam.cz">
<meta http-equiv="Content-Type"
content="text/html; charset=UTF-8">
Dostal jsem zadání, změnit hodnoty tak, aby se <b>vizuální jas</b>
změnil o<br>
D1 -50%<br>
D2 -40%<br>
D4 -10%<br>
D5 -50%<br>
<br>
K tomu znám původní hodnoty R a že je na nich poměrně velká část
napájecího napětí, takže můžu očekávat, že i po změně hodnot
bude na R skoro stejné napětí. Kolik mají LEDky mCd/mA neznámo,
natož nějaké průběhy. Týpek si jich do zásoby koupil hromadu na
Ali.<br>
<br>
Zároveň vím, že hlavní nelinearita v celém řetězci začíná
dopadem na sítnici a končí dojmem pozorovatele. A že má tvar
logaritmu o základu který neznám, alias dekadický logaritmus
násobený neznámým koeficientem.<br>
<br>
Ostatní vlivy, jako nelinearita LEDek, nebo změna úbytku napětí,
jsem se právě z praktických důvodů rozhodl zanedbat, že by to
bylo zbytečně moc vědecké:-)<br>
<br>
Jediný problém je, že neznám ten koeficient, nebo základ
logaritmu:-)<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 28.04.2024 v 15:39 Jan Kuba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:CAD8qwRMPVC8y85xQ1yuBepTGNkuSdg5NM_m_KupQzUNc68PZig@mail.gmail.com">
<meta http-equiv="content-type"
content="text/html; charset=UTF-8">
Co je to běžný rozsah? Proud běžnou 20mA LED 10-20 mA? Je
třeba se bavit konkrétně. V DS u diod bývá uvedená závislost
Pout na I.
<div><br>
</div>
<div><a
href="https://electronics.stackexchange.com/questions/180666/why-does-the-intensity-of-light-in-leds-not-increase-with-current-after-a-partic"
moz-do-not-send="true" class="moz-txt-link-freetext">https://electronics.stackexchange.com/questions/180666/why-does-the-intensity-of-light-in-leds-not-increase-with-current-after-a-partic</a></div>
<div><br>
</div>
<div><br>
</div>
<div> A ano , od 10-20mA je ta závislost skoro lineární.</div>
<div>To lze ale prohlásit ale o jakékoliv "křivuli" když z
ní vezmeme 5%.</div>
<div> Podle mě na to jdete zbytečně vědecky. Prostě kouknu do
DS a podle požadovaného svitu nastavím proud a nebo vezmu
konkrétní diodu a tu svítivost změřím. A jak už jsem psal
hraje v tom velkou roli právě účinnost té LEDky.</div>
<div><br>
</div>
<div><br>
neděle 28. dubna 2024 Pavel Hudeček <<a
href="mailto:edizon@seznam.cz" target="_blank"
moz-do-not-send="true" class="moz-txt-link-freetext">edizon@seznam.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote"
style="margin:0 0 0
.8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
<div> No to je krajní varianta, v běžném rozsahu a když
není bílá, tak je linearita velmi vysoká. Akorát bílý jí
maj horší kvůli luminoforu. Ale i vliv luminoforu je
zanedbatelnej proti tomu, že si to voko to
zlogaritmuje:-)<br>
<br>
Takže linearita LEDky je drobnej detail, kterej je proti
"kolik je k" zanedbatelnej.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div>Dne 28.04.2024 v 12:22 Jan Kuba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"> Už sám o sobě předpoklad
lineárního vztahu mezi procházejícím proudem a
výstupním světelným výkonem u LED je špatný. Je třeba
vycházet i z účinnosti, která je právě hodně závislá
na procházej tím proudu. Když jsem dělal nějaké pokusy
s ultra low power napájením LED , vycházelo lépe LED
klíčovat na střídou např. 1:200 než snižovat její
pracovní proud.
<div><br>
</div>
<div><br>
<br>
neděle 28. dubna 2024 Pavel Hudeček <<a
href="mailto:edizon@seznam.cz" target="_blank"
moz-do-not-send="true"
class="moz-txt-link-freetext">edizon@seznam.cz</a>>
napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote"
style="margin:0 0 0
.8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">Dobrý
den všem,<br>
<br>
mějme LEDku, s technicky vzato lineárním vztahem
mezi procházejícím I a výsledným Popt.<br>
I je nějaký, výsledný jas se nelíbí a je
požadováno ho změnit v nevelkém poměru N.<br>
<br>
Na to je Weberův–Fechnerův zákon<br>
<a
href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Weber%C5%AFv%E2%80%93Fechner%C5%AFv_z%C3%A1kon"
target="_blank" moz-do-not-send="true">https://cs.wikipedia.org/wiki/<wbr>Weber%C5%AFv%E2%80%93Fechner%C<wbr>5%AFv_z%C3%A1kon</a><br>
<br>
Takže potřebuju buď k kterým se log násobí, nebo
specifický základ toho log.<br>
<br>
Jenže jsem nikde neviděl materiály, kde by byla
hodnota k pro běžné jasy.<br>
Maximálně je snadno dohledatelné, jak funguje
hvězdná magnituda, tam je log o základu 2,5, ale
to je pro úplně jiný druh vnímání.<br>
<br>
Jak řešíte úlohu "zvýšit vizuální jas o 50 %",
jestliže nemáte po ruce daný HW a máte jen říct,
jaký odpor dát do BOM, třeba místo 680R?<br>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
<span style="white-space: pre-wrap">
</span></blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
<br>
</body>
</html>