Re: OT: mladý elektrikář

[Miroslav Mraz]

A není tomu tak už ve stávajícím stavu ? Já sám děti nemám, takže nemohu 
soudit, ale i u nás na vsi lidi, co děti mají říkají, že na Křivoklátě 
je škola náročnější, ale víc se tam naučí, kdežto vedle v Roztokách je 
to o hodně volnější. A asi je to pravda i podle toho, jak nastupují děti 
do autobusu. Zatímco v Křivoklátě tvoří rovnou frontu, v Roztokách je to 
neuspořádaný hluk.
A fungovalo to i za totáče, základka na kterou jsem chodil byla vlastně 
výběrová, sportovní, i když jsem chodil do normální třídy (ke sportu mám 
spíš odpor). I tak nás tělocvik učil profesionální fotbalista 
(https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Ra%C5%A1pli%C4%8Dka) a 
dějepis skutečný historik, vyhozený v r. 1969 z Karlovy univerzity.
Na celé škole se nevyskytoval jediný cikán (Kladno !), ne proto, že by 
byl ředitel rasista, ale protože na škole netrpěl ignoranty a nějak se 
jich uměl zbavit. A cikáni to věděli, takže své děti na tuto školu ani 
nezapisovali.
A i tenkrát šlo přestoupit na jinou školu podle schopností a zájmu. Otec 
mě chtěl dát asi ve 4. třídě na jazykovku, ale mě se tam nechtělo, škola 
se mi líbila, měl jsem tam kamarády. Učitelka mu to nakonec vymluvila a 
tak mě místo na letní školu poslali na 3 měsíce do Švýcarska abych se 
naučil německy.
Mně to připadá, že dnes jsou nejzodpovědnějšími občany ČR Vietnamci, ti 
se snaží většinou zajistit svým potomkům kvalitní vzdělání a se školským 
systémem  nevedou válku bez vítězů jako mnoho rodilých Čechů. A funguje to.

Mrazík


On 30. 01. 23 22:43, Aleš Procháska wrote:
> A přesně tohle by řešil ten můj návrh mít školu nepovinnou (ale stále by byla k dispozici státní, bezplatná škola (nebo i soukromá, pokud by jí státní dotace stačila)). Každý rodič by si vybral školu podle svého, někdo kdo má rád dril a pravidla a chce to tak předat i svým dětem by si vybral jednu školu, někdo, kdo se jen hrozí při pomyšlení, že by jeho děti měly chodit do školy stejného typu jakou musel navštěvovat on sám, by si vybral tu progresivní. Všichni by byli spokojení, život dětí stejně determinují jejich rodiče, tak by to přinejmenším nemohlo být horší.
> 
> Aleš Procháska
>