OT: Roboty

Vláďa Anděl vaelektronik na vaelektronik.cz
Čtvrtek Leden 26 14:47:46 CET 2023


Zmínka o robotizaci lakoven ve mě vyvolala vzpomínku, jak jsme dělali 
stříkacího robota do lakovny v ŽOS Trnava. Dělal jsem v ÚVARu (ústav 
vývoje a racionalizace železničního opravárenství), kde se dělaly 
jednoúčelové věci, co se nedaly někde koupit hotové.

Vývoj začal v roce 1988 a předávalo se to v roce 1990, když se v 
parlamentu hádali o pomlčku. Byl to portál s asi trojnásobnou roztečí 
kolejnic, než jsou na dráze a ten portál jezdil v lakovně po délce 
vagónu. Řízené to bylo 8 bitovým SAPI1, na který bylo navěšeno několik 
jednočipů 8035. Portál měl po každé straně jednu stříkací pistoli a 
jednu nad střechou. Veškerý pohon byl hydraulikou, aby to vyhovělo pro SNV.

Vývoj byl náročný, ale za 2 roky jsme to dostali do stavu, že jsme s tím 
stříkali vagóny. Ale proč to nakonec nefungovalo - nemohlo fungovat. 
Celou akci platilo generální ředitelství ČD, aby měli čárku, že vzniklo 
další robotizované pracoviště. V ŽOS nám vyhradili v lakovně místo, ať 
si hrajeme, ale v podstatě o to zájem neměli. Jenže když se to mělo 
předat, zhrozili se. A tak prý současná barva nemá ty parametry co měla 
v době, kdy se to zadávalo. Jednalo se o vysokotlaké stříkání bez 
vzduchu. Prý by se mohly stříkací trysky ucpávat (takový problém jsme 
nezaznamenali). Pak složitá údržba - no byl to prototyp a mělo to svoje 
mouchy. Jejich elektrikáři tak akorát vyměňovali žárovky. Ale největší 
problém toho zařízení byl úplně jiný. V té lakovně dělali dva cikáni. 
Jednoho by museli propustit, což by v Trnavě vedlo k povstání. Toho 
druhého by museli naučit spouštět to z počítače. Taky neřešitelný problém.

Takže nám vyhradili místo na druhém konci ŽOSky, abychom tam toho robota 
přestěhovali a předvedli 14 dní bezporuchového provozu - najednou jim to 
v lakovně vadilo. Mezi tím GŘ v Nymburce končilo a nikoho tam 
nezajímalo, že platili nějakého robota v Trnavě. Tak se robot v tichosti 
zlikvidoval a nikomu to v účetnictví nechybělo.

Ale byly tam i skutečné problémy, třeba že z jihlavské hydrauliky při 
stříkání na střechu vagónu kapal olej. Jenže když tam byli schopni 
nastříkat i vagón, který měl na střeše sníh, nejspíš se to až zas tak 
důsledně nebralo. Ale na celé té akci jsme se toho dost naučili a jako 
bonus, nemuseli jsme řešit záruční opravy :-) On stejně hned potom 
končil ÚVAR a přešli jsme do soukroma.

Anděl

Dne 26.1.2023 v 13:44 Petr Labaj napsal(a):
> Díky laskavosti pan Pouchy jsem se zúčastnil konference Roboty 2023.
> Ještě jednou děkuji za vstupenku. :-)
> Bylo to přes konferenci, tak sem napíšu aspoň heslovitě pár poznatků a 
> trendů, jak jsem je pochytal.
>
> Robotizace je velké téma a velká věc. Bohužel ale asi víc jinde než u nás.
> Šíleně se rozjela třeba v Číně. Byly tam nějaké grafy podle zemí. Za 
> rok 2018 to bylo takové ještě normální, i když Čína byla nejvýš. Ale 
> za rok 2022 už bylo třeba skoro použít jiné měřítko toho grafu, jinak 
> by sloupeček Číny vylezl mimo obrazovku.
> Hodně se robotizace rozjela taky například v Polsku.
> Tradičně je hodně robotizovaní Jižní Korea. A samozřejmě Japonsko, 
> USA, Německo.
>
> Poprvé někdy od roku 2021 není počet robotů nejvyšší v automotive. 
> Předtím suverénně automotiv vedl, dneska už je víc robotů ve výrobě 
> elektroniky a elektrotechniky.
>
> Firmy prý očekávají v důsledku nejisté budoucnosti spíš vzestup než 
> pokles robotizace. Protože když bude krize a bude třeba omezovat 
> výrobu, tak prostě robota vypnou. Ale vyházet lidi je složitější. 
> Takže od robotizace si slibují vyšší pružnost.
>
> U velkých firem (jmenovitě například Škodovka, ale je to tak prý 
> celkem obecně) mají kritérium, že robota nasadí tam, kde náklady 
> nepřesáhnou 2-leté náklady na zaměstnance, kterého nahradí.
> Byli tam i nějací panelisti z akademické sféry a ti se přimlouvali za 
> to, aby to kritérium zvedli třeba na 2.5 nebo 3 roky, místo přesunu 
> dané práce do levnějších zemí.
>
> K technickým trendům - čeká se a už i je velký nástup neuronových sítí 
> a umělé inteligence.
> A velká snaha zjednodušit programování robotů, s tím, jak hloupne 
> průměrná nově nastupující populace.
>
> Každá firma se chlubí kolaborativní roboty. Ale když pak člověk mluví 
> s robotiky, kteří to nasazují, tak už tím tak nadšení nejsou. Že 
> stejně jsou pak ti kolaboranti často nasazeni v nekolaborativní 
> aplikaci. Takže zákazníci si je často kupují spíš proto, že u 
> kolaborantů se obecně zavedlo snazší programování.
>
> Když nějaká firma dostane zakázku robotizovat nějaké pracoviště, tak 
> prý prakticky nikdy nejsou schopni od zákazníka dostat rozumný popis 
> jeho procesů. Že všelijaká ta ISO jsou jenom popsaný papír, aby se vlk 
> nažral, ale v praxi to k ničemu není.
> Tak si ti robotici vezmou kameru a chodí několik dní po provoze a točí 
> si, co a jak se tam dělá.
> Zákazník si většinou na začátku přeje, aby se robotem nahradil daný 
> proces 1:1 s tím, jak to bylo předtím s lidmi. Takže je často dost boj 
> ho přesvědčit, že pokud to má k něčemu být, je lepší ty procesy 
> přizpůsobit.
>
> Životnost průmyslového robota je prý 20-25 let. To je tedy slušné.
>
> Dost se tam objevovalo doplnění robota 7. osou. Tedy posazení robota 
> na nějakou kolejničku, takže je v omezeném prostoru pohyblivý. To tam 
> myslím dřív tak často vidět nebylo.
>
> Pak tam byly různé případové studie. Tak stručně několik z nich.
>
> Plzeňský prazdroj má kompletně robotizované automatické sklady. Bylo 
> zajímavé vidět obrovské skladovací prostory, po kterých jezdí 
> robotické vysokozdvižné vozíky a ukládají palety do výšky mnoho metrů.
>
> ALPS razí metodu "linka jednoho operátora". Je to nějaké pracoviště, 
> kde je 1 člověk a třeba 1-2 roboti. O práci se dělí. Robot něco udělá, 
> předá to tomu člověku, ten tam něco udělá a zase to vrátí robotovi 
> atd. Gripy si dělají sami podle svých vlastních potřeb (ale to tak 
> dneska myslím dělá víc firem, včetně dokonce nějakých tištěných na 3D 
> tiskárně).
>
> Líbilo se mi nasazení v malém v nějaké firmě, kterou tam nazývali 
> Chudý valášek. Ta firma tam nebyla, to o ní mluvil nějaký dodavatel 
> robotů. Zvažovali prý nasazení robota, ale nabídka od robotizující 
> firmy byla příliš vysoká. Tak si nějakého robota koupili a udělali si 
> to sami. Robot tam maže máslem nějaké koláče. A návratnost snad 
> dosáhli 6 měsíců.
>
> Dost se na této konferenci mluvilo o nasazení robota k broušení. Možná 
> to byla náhoda, ale zdá se mi, že dřív to tak nebylo. O nějakém 
> robotickém svařování už se nemluví, to se bere jako samozřejmost. Tady 
> ukazovali třeba broušení svárů.
> Nějaká jiná firma prezentovala broušení karbonových střech pro 
> sporťáky Porsche. Tam jsou asi nároky na kvalitu povrchu opravdu vysoké.
>
> Nějaká mladá kočka založila s kámoši firmu Robotwin a dělají 
> robotizování lakoven. Vyšlo to z její diplomky. Chlubili se, že jinak 
> než jejich přístupem by to lakovat nešlo. To se mi moc nezdá, protože 
> jsem viděl videa mnoha robotických lakoven, a podle mě tam dělali 
> složitější operace. No ale budiž, jsou mladí a plní ideálů.
> Udělali to tak, že dali nějaké senzory na stříkací pistoli a poslali 
> reálného lakýrníka nastříkat daný díl. Jeho pohyby skenovali a pak to 
> nechali přehrát robota.
>
> Cognex tam prezentoval své chytré kamery. To sice není přímo robot, 
> ale asi se to pro robotizaci hodí. Mají přímo v kamerách neuronku a 
> jsou schopni dělat detekci na principu AI. Ukazoval tam třeba jak 
> kontrolují, jestli jsou dobře udělané sváry na nějakých dětských 
> plínkách.  A to je pokaždé ta plínka z výroby jinak pomačkaná.
>
> Jedna firma tam mluvila i o softwarových robotech. Je to sice něco 
> úplně jiného, ale nakonec proč ne. Prý je několik velkých programů pro 
> generování softwarových robotů. Prý se s tím je schopný naučit dělat i 
> kuchař po rekvalifikaci a začít tvořit SW roboty. Tak až naši žádost 
> zamítne nějaký SW robot, tak to možná toho robota programoval ten kuchař.
>
> Fanuc ukazoval robota na třídicí lince v nějaké spalovně. Vyhazoval z 
> jedoucího pásu plasty a další věci.
>
> Zajímavá přednáška byla o třídicí lince Zásilkovny (Packeta). 
> Mimochodem prý měli mezi roky 2018-2022 nárůst o 800%.
> Ta třídicí linka je velká plocha, po které jezdí 43 robotických 
> vozíků. Dookola jsou pracoviště lidí. Ta plocha je pokryta čtverci cca 
> 80x80cm, v jejichž osách je magnetický proužek a uprostřed je RFID 
> chip. Ty vozíky jsou hloupé. Umí jen sledovat magnetickou čáru podle 
> pokynu centrálního řízení. Vozíky o sobě navzájem neví a klidně by do 
> jiného vozíku nebo člověka narazily. Ty RFID chipy tam jsou jen proto, 
> když by vozík zabloudil nebo vykolejil, tak aby se vědělo kde je. Když 
> se něco takového stane, tak se linka kompletně zastaví a jde to řešit 
> člověk. Obecně se nesnaží lidi eliminovat.
> Ty vozíky prý mají docela dobré baterky. Na 2 hodiny provozu se prý 
> nabijí za 10 minut, a životnost baterek by měla být 15 000 cyklů.
>
> Zajímavý projekt ukazoval Siemens. Ale úplně jsem ho nepochopil.
> Siemens roboty nedělá. Chtěli prý sice někoho výrobce koupit, ale 
> nedopadlo to. Ale udělali nějaký systém programování robotů na vyšší 
> úrovni. Kdy by se robotická aplikace programovala v tom systému 
> Siemens, a ten by pak řídil konkrétního robota už jeho specifickým 
> způsobem. Takže by vytvořili nějakou vysokoúrovňovou programovací 
> platformu, která by byla nezávislá na konkrétních výrobcích robotů.
> Navíc to nějak propojili se systémem 3D simulací Omnivers od Nvidie. A 
> tím dosáhli toho, že můžou roboty s AI cvičit ve virtuálním prostředí.
> Takže když chtějí ukázat té AI jak vypadá dobrý a špatný kus, tak 
> nemusí mít ty kusy reálné, ale nasimulují si je v tom Omnivers a můžou 
> tak cvičit AI na velmi širokém množství vzorků, což by reálně 
> nezvládli. Prý když ji nacvičí jen takhle simulovaně, tak pak je shoda 
> v reálném prostředí 90%.
> Nevím. Buď je to úžasný systém, který převálcuje všechno ostatní, nebo 
> je to ptákovina.
>
> PL
>
> ***********************
>
>>>     Dne 7.12.2022 v 11:46 Pavel Poucha napsal(a):
>>>>     Zdravím,
>>>>
>>>>     23.-25. ledna se bude konat zajímavá konference ROBOTY (
>>>>     https://www.konference-roboty.cz/ ). Pokud by měl někdo zájem,
>>>>     mohu zajistit pro jednoho účastníka volný vstup (možná pro 2)
>>>>
>>>>     S pozdravem
>>>>     ing. Pavel Poucha
>>>>     jednatel
>>>>     pavel.poucha na papouch.com
>>>>     Tel. +420 777 232 485
>>>>
>>>>     Papouch s.r.o. - vývoj
>>>>     Papouch store s.r.o. - obchod
>>>>     Papouch production s.r.o. - výroba
>>>>     Workmonitor s.r.o. - monitorování výroby
>>>>
>>>>     Máte-li chuť, navštivte naše stránky http://www.papouch.com/
>>>
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored bywww.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list

------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20230126/819a5e2f/attachment-0001.htm>


Další informace o konferenci Hw-list