Re: Čím spínat (a bezpečně) rozpínat stejnosměrnou indukční zátěž 300V DC 8A

[Pavel Hudeček]

Záleží na tom, kolik je na to rozpojení času. Když dáte jen samotnou 
antiparalelní diodu dimenzovanou na těch 100 A s chladičem o kapacitě ne 
těch 100 J, tak to bude stačit. Jen bude asi trvat 10+ sekund, než proud 
klesne třeba pod 1 A.

Jinak na 100 A/2 kV buď IGBT (levnější, dostupnější, ale víc topí), nebo 
SiC MOSFET.

PH

Dne 01.02.2023 v 9:12 Vláďa Anděl napsal(a):
> Řeším podobný problém, jenže ta energie je tam řádově větší. Tlumivka 
> 16,5 mH, proud do 100A a max. napětí se tam vyskytuje okolo 200V. Je 
> to tlumivka, co odděluje obvod polarizované drenáže, aby neovlivňovala 
> drážní zabezpečovací obvody. Normálně se to odpíná jednou za čas, když 
> je potřeba, pojistkovým odpínačem a to ještě pokud možno, když tam 
> proud neteče (teče tam dost nepravidelně). Jenže máme jeden případ, 
> kdy to odpínání stykačem je potřeba. Projektant tam namaloval DC 
> stykač se zhášecí komorou na 3 KV, co se s tím spíná topení ve 
> vagónech. Jenže ten není na odpínání tak velké indukčnosti - někam je 
> potřeba tu energii z tlumivky umořit. Už jsem psal dotaz do Hakela, 
> jestli na takhle velkou energii (cca 100 Ws) mají nějaký varistor, co 
> by to omezil nějde na 2 KV. Po týdnu mi napsali, že je to složité a 
> budou to ještě řešit a od té doby se neozvali. Takže nejspíš nemají 
> :-( Když jsem počítal ochranný obvod typu dioda, kondenzátor a odpor, 
> ten kondenzátor by byl obrovský. Pak úspěšně používám řešení dioda, 
> podstatně menší kondenzátor a odpor s vysokou impulzní zatižitelností, 
> který se připne jen když je na kondenzátoru vyšší napětí než nastavené 
> a s nějakou hysterezí to zase odepne. Párkrát si to zakmitne a odpor 
> energii zlikviduje. Jenže tohle používám při 200V. MOSFET na alespoň 
> 100A a 2 KV si nedovedu představit, možná nějaký SiC. Věděl by někdo, 
> co tam dát?
>
> Anděl
>
> Dne 01.02.2023 v 0:21 Pavel Hudeček napsal(a):
>> Ona to za přítomnosti tý diody není žádná špička, jen prostě proud 
>> pokračuje jako předtím a pak pomalu zanikne. Jenže to pokračování se 
>> děje právě jen ve smyčce uzavřené diodou. Pokud ale dioda dělí smyčku 
>> na dvě části, tak ta druhá část svojí indukčností vyrábí zákmity 
>> patřičné výše a frekvenčního rozsahu.
>>
>> Po rozepnutí té konfigurace s diodou na konci vedení tak z EMC 
>> hlediska vznikne totéž, jako kdyby vedení bylo na konci zkratováno, 
>> původně jím procházel stejný proud a pak byl rozepnut oním spínacím 
>> prvkem. Vedení se tedy chová jako čtvrtvlnný rezonátor a vyrobí 
>> krásný zákmit, včetně pár dalších, vyšších frekvencí, pro které je 
>> délka lichým násobkem čtvrtvlny.
>> Teoreticky, když vedení "zvoní" jsště v době, kdy DC proud diodou už 
>> zaniká, vzniknou případně jetě různé součty a rozdíly těch frekvencí. 
>> Ale to je málo pravděpodobné.
>> Reálnější je situace, že energie uložená v indukčnosti vedení bude 
>> sama ohrožovat spínací prvek, pokud nemá dostatečně vysokou hodnotu 
>> Avalanche energy.
>>
>> PH
>>
>> Dne 31.01.2023 v 23:40 Petr Labaj napsal(a):
>>> To prosím vychází z čeho?
>>> Já jsem se vždy freewheeling diodu snažil umístit co nejblíž cívky, 
>>> aby ta opačná špice neběhala po třeba 10m drátě, ale vyřádila se 
>>> přímo u odpínané cívky.
>>> A Vy to doporučujete přesně naopak.
>>>
>>> Díky.
>>> PL
>>>
>>> ******************
>>>
>>> Dne 31.1.2023 v 12:50 Pavel Hudeček napsal(a):
>>>> Poznámky:
>>>> - Dioda a další věci co jsou kvůli vypínání, se pokud možno 
>>>> umísťují těsně ke spínacímu prvku, ne třeba k motoru na konci 10 m 
>>>> dlouhého kabelu:-)