Re: Aktivní balancery v koloběžkách?

Pavel Hudeček edizon na seznam.cz
Neděle Duben 16 18:46:19 CEST 2023


Momentálně je řeč o transformování v propustném režimu. Tam je 
akumulovaná energie pouze nutné zlo. (A taky se to nehodí do koloběžky, 
je to jen odbočka od původního tématu)
Podstata je, že se udělá trafo s tolika vinutími, kolik je článků, třeba 
10, nebo víc. V jeden okamžik se všechny vinutí zapnou a prochází 
proudy, jako kdyby bylo všecho paralelně. Je to úžasně jednoduchý a 
krásně to funguje, prodávaj to na Ali, ..., dokud není požadován výkon 
větší než hranice, kdy velikost trafa neumožní správné nasycení za 
rozumné frekvence. Pak nastanou problémy tady popisované, vedoucí na 
trafo jak kráva.

Kondenzátory:
Při přenosu vznikne ztráta E = Q*dU a protože dU je malé k U, tak to 
nevadí. Když ale dojde na větší proudy, tak T=RC při třeba 20F a 50 mΩ 
vede na v podstatě kontinuální proud. Hlavní problém je, že když ten 
proud má bejt třeba 20 A tak při 50 mΩ to prostě moc nefunguje, rozdíl 
by byl 1 V. Zdrojem toho velkýho R je, že je potřeba obousměrné spínače 
na obou pólech. A v obou krocích přenosu, takže 8*Rds.
Indukčnost:
Použití L k akumulaci má velké výhody, ale jednoduše jde realizovat jen 
mezi sousedními články, říká se tomu posměšně kyblíková brigáda. 
Nereálné je použití v konfiguraci jako s C, protože ty 4 MOSFETy je 
vůbec problém řídit, natož rychle. Reálný je přenos z jakéhokoli článku 
na svorky celé baterie, jde to i z více ks najednou, to jsem chtěl 
udělat, o tom je většina tohoto vlákna. Jenže na 20A je moc ďáblíků  
vdetailech.

Ve finále tohle vlákno obsahuje odpověď na otázku, proč se do koloběžek 
nedávají pořádné aktivní balancery a ta odpověď není "aby zlý výrobce 
vydělal na nových baterkách" :-)

PH

Dne 16.04.2023 v 17:59 Miroslav Mraz napsal(a):
> Já tohle vlákno nesleduji celé, balancovat asi hned tak nebudu, ale 
> měl bych k tomu pár rýpavých poznámek. Moc nerozumím tomu přelévat 
> energii pomocí kondenzátorů. Články jsou zdroj napětí a to poměrně 
> dost tvrdý. Kondenzátor taky. To se moc nepáruje. Spíš bych jako 
> akumulátor energie použil indukčnost, to je zdroj proudu, bude se to 
> líp snášet.
> Jenže akumulovat energii do feritového toroidu moc nejde. Kdysi kolega 
> dělal něco podobného, měl celou krabici různých feritů z Prametu a 
> hlavně různých tvarů. Já jsem mu na to udělal zkoušečku, která 
> zobrazovala hysterezní křivku na osciloskopu. Tím jsme zjistili, že 
> pokud do cívky chceme dostat nějakou energii, bez vzduchové mezery to 
> v podstatě nejde. Ono je to ve své podstatě logické - použitelná 
> objemová hustota energie je 1/2*B*H v bodě, kde se hysterezní křivka 
> láme.
> A v té vzduchové mezeře je B zhruba stejné jako jinde v magnetickém 
> obvodu, ale H je tam mu_r (relativní permeabilita) krát větší. Takže 
> se v ní uloží podstatná část té energie, i když je relativně malá 
> (mu_r je u feritu cca 2000). Na té hysterezní křivce bylo krásně 
> vidět, jak to H_max ujede doprava, když se zvětší mezera. Závěr z toho 
> byl, že feritový toroid z jakéhokoli materiálu je pro účel akumulace 
> energie blbost.
> Železo-prachová jádra mají tuto mezeru z principu, takže by mohla být 
> lepší. Sice můžete použít něco hotového, ale optimalizovat akumulační 
> indukčnost na minimální velikost a rozumnou účinnost bude vyžadovat 
> dost měření a výpočtů. A nakoupit celý sortiment jader.
>
> Mrazík
>
> On 16. 04. 23 16:58, pavel PP wrote:
>> Já použil trafa Wurth Elektronik 750312504
>>
>> https://cz.mouser.com/ProductDetail/710-750312504


Další informace o konferenci Hw-list