Re: Velikost solárních panelů

Pondělí Září 5 17:09:45 CEST 2022

Druhý vrt jsme uvažovali, ještě než se zdražily energie. Je otázka, kam 
až by se vrtař dovrtal. Říkal že dělal vrt na protějším kopci a někde 
pod 140 m byl štěrk a sesýpalo se to, měl problém se do zadané hloubky 
dovrtat.

Pokud se v létě klimatizuje barák, nedělá se to přes tepelné čerpadlo, 
ale topný okruh se přes výměník ochlazuje vodou z vrtu. U radiátorů 
(které má přítelkyně) hodně problematické, s podlahovkou to funguje líp. 
Ale klimatizovat nepotřebujeme.

Ohledně zateplení - dokázal bych si představit částečně to zateplit 
svépomocí a neřešit při tom detaily, které zedník navrhoval předělat. 
Třeba betonové stříšky nade dveřma (hlavní vchod a vchod ze zahrady), 
uřezat zídky navazující na barák, zrušit vedle vchodových dveří 10 cm 
příčku z luxferů a udělat přede dveřma novou. Je otázka, jestli studená 
místa na zdi nebodou vlhnout a chytat plísně, no snad né. Zateplit 
západní a východní stěnu (západní zcela bez oken, na východní je malé 
okno na záchod a do koupelny) je taky jedna varianta. Polystyrén nalepit 
svépomocí a nechat si na to udělat fasádu.

Teď budeme zateplovat plochou střechu a i tohle zedník napočítal na 500 
000 Kč. Ale pak se díval, co je uvnitř a asi to dokážeme aspoň rozebrat 
sami a bude to levnější. Měla tam být podle projektu jedna vrstva 
plynosilikátových tvárnic a na tom škvárobeton do spádu. Což by bylo 
odvážet spoustu materiálu. Místo toho tam je poházených několik vrstev 1 
cm polystyrénu a na tom dřevěná konstrukce do spádu potažená asfaltovou 
lepenkou. Takže lepenku ztrháme, prkna rozřežeme a polystyrén odvezeme 
do sběrného dvora. Příjde tam 30 cm polystyrén, na něj polystyrén do 
spádu a fólie. Prý by to mělo být "věčné". To zateplení nejen zmenší 
ztráty, ale dělala se tam vlhká místa na stropě a to by se tím mělo taky 
vyřešit.

Ohledně dohřívání vrtu - počítám s tím, že účinnost ukládání tepla bude 
mizerná a bude to fungovat jen nahoře, dole cca pod 80-100 m to teplo 
odnese voda. Ale trochu to pomůže, trochu (asi 30%) pomůže zateplení 
střechy a dohromady by to mělo dlouhodobě fungovat. Je to natolik levné, 
že to stojí za pokus.

Anděl

Dne 05.09.2022 v 15:29 ajtservis napsal(a):
> k tomhle bych mel postreh, napad, uvahu. celkem se divim, ze se 
> nekombinuji zdroje te primarni energie. proc bych placal energii z 
> vrtu, pokud jsou venku teploty nad nulou a muzu v pohode pouzivat 
> nejaky, relativne levny, venkovni nadzemni vymenik ? vrt pouzit jen 
> kdyz opravdu mrzne a z TC by byl s venkovnim vymenikem primotop. 
> samozrejme tahle kombinace je mozna pro vetsinu provozovatelu zbytecna 
> a neekonomicka, protoze vrt maji predimenzovany, ale pokud bych mel 
> tento problem, tak to stoji za zvazeni ?
> tomik.
>
> Dne 05.09.2022 v 15:13 Stanislav Šmejkal napsal(a):
>> Už jsem měl příspěvek dvakrát rozepsaný, dvakrát jsem jej smazal, ale 
>> nakonec mi to nedalo a napíšu to potřetí.
>>
>> Fyzika je neúprosná a vedení tepla materiálem prostě funguje tak, že 
>> z léta na zimu si prostě v zemním kolektoru moc tepla neschováte. 
>> Metrová kamenná zeď je kupodivu výpočtově velmi podobná metr 
>> hlubokému plošnému kolektoru.
>>
>> Ano, pokud v létě budete klimatizovat nebo jinak ochlazovat tepelným 
>> čerpadlem obytný prostor, dává smysl využít principu tepelného 
>> čerpadla a ohřívat přitom vrt. To je hluboko, vrt se zregeneruje a 
>> náklady na elektřinu a opotřebení stroje budou podobné jako u 
>> klasické klimatizace. Velmi podobně to bude asi fungovat u zemního 
>> kolektoru. Púrostě když už ta klimatizace běží, je jedno, jestli 
>> ohřeve vzduch nebo vrt.
>>
>> Pokud ovšem chcete využít letní energii "zdarma" a jen tak si 
>> přihřívat zemní kolektor, bude to podle mého odhadu silně 
>> neekonomické, protože ta energie nikdy nebude zdarma, budou tam fixní 
>> náklady na ty kolektory, variabilní náklady na údržbu a očistu a 
>> skoro dvojnásobné náklady na opotřebení a tedy životnosti stroje 
>> oproti pouze zimnímu provozu.
>>
>> To už se podle mého názoru vyplatí investovat do lepšího a hlubšího 
>> vrtu. Vaše modelová situace, kdy vrchních 70 metrů vrtu nefunguje, mě 
>> vede k myšlence prostě vyvrtat vrt například 150 metrů hluboký, 
>> abyste měl místo 30 aktivních metrů 80 aktivních metrů. Jasně, je to 
>> o několik desítek tisíc dražší, je nutné sehnat povolení, ale určitě 
>> to vyjde výhodněji než dělat rovnák na ohejbák a dotápět krátký vrt.
>>
>> Stejně tak není možné, abyste neměl volbu mezi nezatepleným barákem a 
>> zateplením za milion. Pokud dobře, ale opravdu dobře, zateplíte 
>> vodorovné konstrukce, případně kontrukce svislé bez oken, typicky 
>> severní štítová stěna u bytovky, vyjde to finančně o mnoho lépe a 
>> výsledek bude citelný. Ještě lepší bude ovšem změna chování. Příbuzná 
>> žije v nově zateplené bytovce a očekává výraznou úsporu na energiích. 
>> Jenomže je zvyklá spát v létě v zimě u ventilačky. Už to ani 
>> nezkouším vysvětlovat. Stejně jako se nepokouším vysvětlovat, že v 
>> rozumně zatepleném baráku nemá smysl řešit denní teplotní režimy, 
>> když v zimě (byli jsme na horách) za 24 hodin klesne teplota o cca 
>> 1,5 st.C. Časová konstanta rozumně zatepleného prostoru je delší než 
>> denní regulace, pokud do toho nikdo neháže vidle otevřenými dveřmi, 
>> ventilačkami a jinými dírami do systému.
>>
>> Standa
>>
>> Dne 5.9.2022 v 14:25 Vláďa Anděl napsal(a):
>>> I takové zásobníky tepla se dělají, jen to musí býr obrovské (takže 
>>> drahé) a mám dojem, že se to dělá jen když někdo někomu zadotuje 
>>> příslušný výzkum...
>>> Ale na principu akumulace tepla z léta na zimu fungují plošné zemní 
>>> kolektory k TČ.
>> _______________________________________________
>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>> Hw-list na list.hw.cz
>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>