Kviz na stredu: meranie analyzatorom spektra

[Petr Labaj]

Ale to jistě. Samozřejmě že v podobném případě vyzve toho, s kým nemá 
problém, aby chvíli mlčel.
A že má vysílačka PTT je samozřejmé. Jde ale o to, co se děje v době kdy 
je PTT stisknuto, ale mluvčí je zticha.

PL

********************

Dne 23.3.2022 v 17:05 Tomáš Hamouz napsal(a):
> Význam je hlavně v tom, že řídící na daném kmitočtu (věž) slyší že
> "tam ještě někdo je" a ukočíruje si provoz tak, aby mu dal slovo. A
> všimne si ho i při hustém provozu. Určitě se nesnaží rozumět více
> lidem najednou ;-)
>
> K těm 100% - při provozu na jednom kmitočtu je nutné vysílač úplně
> vypínat, přesněji, zapínat jen když potřebuje mluvit. Jinak by stačil
> šum z vysílače aby totálně zahlušil přijímač.
> Obsluha na to má buď tlačítko PTT (Push To Talk), případně vystém VOX
> (Voice Operated Transmitter), kdy při promluvení sepne vysílání a s
> nějakou prodlevou zase vypne. Pro moderní systém, kdy se anténa
> přepíná elektronicky, může být přepínací doba opravdu minimální a
> může to vypadat jako by vysílač běžel pořád (u modulací s potlačenou
> nosnou).
>
> Tomáš
>
>
>> Myslím, že těch scénářů, kdy se to hodí, může být víc.
>> Bude to podobný rozdíl jako když spolu lidi mluví v jedné místnosti, a
>> když spolu mluví po telefonu.
>> V té místnosti podvědomě slyším i ostatní (i když mluvím), lidi si můžou
>> skákat do řeči atd.
>> Tady je asi priorita slyšet všechny, i když třeba ne nádherně čistě, než
>> někoho slyšet parádně ale někoho vůbec.
>> Tou 100% modulací jsem myslel, že když nevytvářím zvuk, tak je nosná
>> potlačená na nulu.
>> Asi nepoužívám správnou terminologii, ale snad je poznat, co mám na mysli.
>> Jako v té místnosti - když zrovna nemluvím (a to i mezi slovy), tak
>> nevytvářím žádný zvuk (žádnou nosnou).
>> Na rozdíl od situace, kdy bych v pauzách mezi slovy dělal hmmmmm...
>> PL
>> ********************
>> Dne 23.3.2022 v 16:33 Tomáš Hamouz napsal(a):
>>> Na kanále je standardně klid, dokud nezačne někdo vysílat.
>>>
>>> Co myslíte tou 100% nodulací? U AM to znamená hloubku modulace nosné a
>>> je samozřejmě snaha se co nejvíce této hodnotě přiblížit (ale
>>> nepřemodulovat).
>>>
>>> Tím že se jedná o dusimplexni provoz na jednom kanále, tak samozřejmě
>>> když vysílám nemohu nikoho slyšet, ale při příjmu mohu slyšet všechny
>>> ostatní najednou.
>>>
>>> Tomáš
>>>
>>>
>>>> Jak už tady zaznělo, na AM můžu slyšet i když někdo jiný mluví.
>>>> To je u leteckého provozu, kde se může pokoušet komunikovat někdo kdo má
>>>> nějakou závadu, podstatné.
>>>> Navíc piloti podvědomě poslouchají i další provoz, což někdy může být
>>>> varováním před mimořádnou událostí.
>>>> Třeba pokud slyším někoho mluvit když mluvím já, tak je asi něco špatně.
>>>> Právě proto si nejsem jistý, jestli zde na AM jede nosná i bez provozu.
>>>> Jestli to nemá 100% modulaci.
>>>> PL
>>>> ********************
>>>> Dne 23.3.2022 v 14:55 Jan Kuba napsal(a):
>>>>> Ne, AM má bez modulace stále nosnou, třeba jen 30 procent, ale má.
>>>>> Alespoň AM na středních vlnach a AIR..
>>>>> AM bez nosné se říká DSB...
>>>>> Mimochodem víte někdo hlavní důvod proč se stále v letecké komunikaci
>>>>> používá am modulace?
>>>>>
>>>>> středa 23. března 2022 Petr Labaj <labaj na volny.cz> napsal(a):
>>>>>
>>>>>       Pokud po přistání ještě řeknou něco jako "tak jsme tu", tak se dá
>>>>>       klidová frekvence změřit.
>>>>>       Letecká komunikace myslím používá AM, mimo okamžik vysílání tam
>>>>>       asi žádná nosná neběží.
>>>>>
>>>>>       PL
>>>>>
>>>>>       *********************
>>>>>
>>>>>       Dne 23.3.2022 v 13:45 Pavel Hudeček napsal(a):
>>>>>
>>>>>           Identifikovat peak od letadla a zjistit o kolik se liší od
>>>>>           klidové hodnoty, pak výpočet podle relativistického Dopplera.
>>>>>
>>>>>           Což by hezky fungovalo u signálu primárního radaru, pokud
>>>>>           chytneme zdrojový i odražený, ale 118 MHz, to bude palubní
>>>>>           radiostanice a u tý teda fakt nevím, jak zjistit skutečnou
>>>>>           původní frekvenci s dostatečnou přesnotí.
>>>>>
>>>>>           Nebo, možná porovnat přímý signál s odraženým od vhodného
>>>>>           statického objektu, který je od letadla opačným směrem než
>>>>>           přijímač?
>>>>>
>>>>>           PH
>>>>>
>>>>>           Dne 23.03.2022 v 13:16 Daniel Valuch napsal(a):
>>>>>
>>>>>
>>>>>               Zdravim osadenstvo,
>>>>>
>>>>>               robim pravidelne skolenie na temu Zaklady merani vo
>>>>>               vysokofrekvencnych systemoch. Jedna z tem je pouzivanie
>>>>>               analyzatora spektra. Vcera som mal velmi dobru skupinu,
>>>>>               takze sme mohli urobit aj velmi pokrocile cvicenie:
>>>>>               /Pomocou analyzatora spektra odmerajte rychlost lietadla
>>>>>               pristavajuceho na letisku v Zeneve/.
>>>>>
>>>>>               V prilohe (dufam, ze prejde), zaznam obrazovky spektraku
>>>>>               FSW-26 s datami, ktore su k tomu potrebne. Kvizova otazka
>>>>>               - ako? :-)
>>>>>
>>>>>               b.
>>>>>