Re: OT: Cestování vlakem v polsku - odcestováno

Petr Zapadlo zapik na email.cz
Neděle Červenec 17 22:18:12 CEST 2022


Zdravím,

oživím staré téma s reportem jak to dopadlo, neboť cestu jsme už 
absolvovali. Jeli jsme z Gliwic do Gizycka a o týden později zpět (cca 
700km). Vyšlo to na jeden přestup v Poznani.

jízdenky jsem zakoupil přes portál https://www.intercity.pl/pl/

prodávají se 6 týdnů před dnem odjezdu vlaku vždy od 0:30, pro jistotu 
jsem si přivstal abych měl jistotu - ale jak jsem dodatečně zkoušel, 
daly se jízdenky koupit i pár dní před odjezdem vlaku, takže totálně 
narváno nebylo.

Jízdenka pro jednoho stála jedním směrem 92PLN, hodnotím to jako velmi 
dobrou cenu, na cestu zpět jsem chytnul nějakou slevu za 84PLN. 
Potřebovali jsme 2 jízdenky po 4 osobách - jelo nás 8 a na jednu 
jízdenku  se dá zkoupit jen 6 osob. Portál automaticky přiřadí sedadla 
bez možnosti uživatelského výběru, což je na 2 souběžné jízdenky 
problém, pokud chcete sedět nějak pohromadě. Společně s vyloženě 
retardovaným číslováním sedadel v kupé, nebo velkoprostoru je prakticky 
nemožné zajistit sezení hned vedle sebe. To byla ale jediná vada na 
kráse. Sice jsou polské rychlíky povinně místenkové, ale je v tom značný 
bordel - kdykoliv jsme vlezli do vagonu, tak na našich místech někdo 
seděl, ale dal se celkem ochotně vyhodit, přičemž běžně stáli lidi i na 
chodbičkách, takže se dá jet i bez místenky, ale to jsem nijak 
nezjišťoval. Průvodčí místenka naprosto nezajímá - pokud má člověk 
platnou jízdenku, může klidně sedět jako moucha na stropě a nikdo se nad 
tím nepozastaví.

Celkově byli vagony v IC rychlících velmi pohodlné - skoro bych řekl tak 
o generaci lepší než naše. Ty vlaky co jsme jimi  jeli, tak neměli wifi, 
resp Poznaň - Gizycko snad ano (říkaly děcka, já to nezkoušel), ale 
nedalo se k ní připojit.  Polský mobilní signál často nebyl, když se 
neprojíždělo obydleným územím, takže na práci to moc není, ale nám to 
nevadilo. Ve vlaku TLK z Poznaně do Gliwic byly kupé po 4 místech vedle 
sebe, ale vlak byl poloprázdný, takže taky pohoda. Cestou tam jsme měli 
z Gliwic do Poznaně malé zpoždění (10minut) ale jak mě ujistila 
průvodčí, tak prý na nás vlak do Gizycka počká. (počkal, protože v trase 
Wroclaw - Poznaň jeli za sebou :-)). Celkově pohled na odjezdovou ceduli 
jak v Gliwicích, tak v Poznani byl podstatně radostnější než u nás (znám 
Olomouc, Přerov, Praha), kdy v současné době prakticky více jak polovina 
vlaků co jsou na ceduli má zpoždění >10minut a vyjímky nejsou trojmístná 
čísla. Nevím, jestli to nebyla náhoda, ale tak jsem to viděl.

Zpoždění se dá sledovat dobře https://portalpasazera.pl/ (existuje i 
aplikace pro android, ale má menší možnosti než web zobrazený na 
mobilu), po zadání čísla vlaku vpravo nahoře  vidíte jak na tom je a 
jsou tam i prognozy jak se bude zpoždění vyvíjet. U všech vlaků se nám 
stalo, že jsme třeba měli 5 minut někde v průběhu trasy, ale  později to 
vlak dohnal.

Celkově to hodnotím velmi pozitivně a za mě nejlepší cesta na Mazury co 
jsem kdy absolvoval.  Netřeba se toho bát.


Technické postřehy:

Ani jeden z vlaků a nikde (měl jsem puštěný GPS tracker) nepřekročil 
120km/h (palubní systém ukazoval rychlost 122km/h), nevím jestli to není 
současná polská maximálka, všude byly plakáty jak do roku 2030 budou 
tratě rekonstruovány na 160-250km/h a týkalo se  to nějaké vyšší desítky 
měst v polsku. Ale i tak byla cesta velmi příjemná, všude se stálo jen 
opravdu chviličku, max 2-3minuty než se poskládáli lidi ven a dovnitř.  
Na české rychlíky to stálo častěji, ale s opravdu krátkou dobou stání to 
nějak nevadilo.

Tratě jsou v polsku velmi rovné, nějakej oblouk aby člověk lupou 
pohledal, pocitově kvalita svršku na úrovni našich koridů. Nástupiště 
opravené skoro všude a s nimi i základní infrastruktura (přístřešky, 
podchody). Ovšem původní staniční budovy hlavně v malých stanicích byly 
před rozsypáním.  Rekonstrukce kolejišŤ byla často vidět tak nějak 
odfláknutá - často viditelné staré části kolejišť a zhlaví nikam 
nenapojené, případně se značkou o nesjízdnosti.  Vyjímka nebyla koleje 
vycházející z náspu (původně byl svršek asi níže) a končící v "ničem". U 
nás je podobný obrázek vyjímečný.

V severních částech jsem běžně viděl elektrifikovanou trať (i 
dvoukolejnou) a stanice řízená mechanickými návěstidly pomocí lanovodů. 
Sever je zřejmě trochu jako popelka, trolejový systém (sloupy a pod) 
nese známky značného stáří.

Do Olzstyna nás vezla EU07, která byla prakticky na všech osobních 
vlacích, ten design je takovej jakejsi neotesanej (pro mě), ale funguje 
jim to zřejmě skvěle. (viz zpoždění).  Z Olzstyna až do Gizycka nás vezl 
nějaký diesel (podle designu asi Siemens) a  i na trati, která 
přípomínala naše minulé století na vedlejších tratích (jednokolejka, 
mechanické řízení ve stanicích) ale držela traťovou rychlost kolem 
90km/h. Svršek byl výrazně horšího stavu, šroubované styky kolejnic 
vydávali charakteristické klapání co už mladí zapomněli :-). Ale ta 
devadesátka tam byla.  I na místních osobních vlacích jezdili nějaké 
moderní motorové  dvoudílné soupravy (možná s vloženým motorovým dílem 
mezi dvě skříně).

Gizycko je da fakto skanzen - sice je krásně opravená nádražní budova, 
ale opět mechanika na ovládání výhybek a ramenových návěstidel. K tomu 
odstavné koleje s množstvím vagonů předělaných na možné bydlení - 
evidentně se nepočítá, že by někdy někam jeli - odpady novodurovým 
potrubím jdoucí z vagonu do země, připojená elektrika ze sloupu a 
podobně.  Pro mě zvláštní obrázek, tohle jsem v česku nikde neviděl.  
Gizycko je koncová stanice - původně dál pokračovaly 2 tratě, ale jsou 
zrušené.  Nicméně šel jsem za stanici až kam jsem měl čas (podle mapy.cz 
už tam neměly být koleje), ale trať tam byla a byla pojížděná, protože 
hlavy byly lesklé. Kolem trati husté keře. V jednom jsem vyrušil losí 
rodinu - samici se dvěma mláďaty. Docela jsme se vzájemně lekli. Losi 
byli na prostředí železnice zvyklí - překračovali lanovodové dráty jak 
baletky :-).

Na nákladních vlacích jsem často viděl Sergeje, to mě překvapilo hodně, 
jejich dvoudobé diesely jsem měl jako etalon neúspornosti a 
antiekologie.  Jestli u nich proběhla nějaká rekonstrukce nevím, čísla 
jsem nezachytil.  Ale kouřilo jim to taky slušně.


Zajímavé jak platí: "jiný kraj, jiný mrav", ale pro mě mají PKP rozhodně 
své kouzlo - dovezli nás velmi spolehlivě a pohodlně tam kam jsme chtěli.

Petr








Dne 25. 03. 22 v 17:18 Petr Zapadlo napsal(a):
> Zdravím,
>
> dovolím si páteční OT:
>
> nezná někdo reálie cestování vlakem v polsku?
>
> Plánuji s děckama vyrazit v létě na Mazury jachtit a tentokráte jsem 
> sám nad 18 + 7 dorostenců a tudíž s autem je problém, že takové 
> nemáme. Tak jsem si říkal, že by to možná šlo vlakem. Ale ztrácím se v 
> dopravních společnostech v polsku a vůbec v reáliích tamního 
> železničního cestování.
>
> Budu konkrétní, český idos.cz mi našel celkem ideální spoj se startem 
> v Gliwicích a  jedním přestupem v Poznani, cíl Gizycko. Vlak TLK, 
> následně IC.  Když se podobný vlak pokouším najít na polských 
> portálech dopravců (co jsem tak odhadem našel sám) intercity.pl, 
> rozklad-pkp.pl, https://www.europodroze.pl/
>
> Tak dostávám hodně rozporuplné výsledky, to že nemůžu najít ten spoj 
> co idos, bych ještě chápal, ale ty portály si navzájem dost protiřečí. 
> A o tom, že by tam reálně šli koupit lístky,  tak to teda taky ne.  Je 
> fakt že se dívám na spoje v červenci. Teda ty portály si protiřečí i 
> spojů v dubnu :-).
>
> I zobrazované ceny jízdenek jsou někdy jak tahané z paty ( ta samá 
> trasa jedním vlakem 52zl a druhým 160zl a podobně). Neposkytl by někdo 
> rady jak zajistit jízdenky, kdy je na to vhodná doba (jak dlouho 
> dopředu se dají koupit), lze koupit nějaké obousměrné se slevou, nebo 
> existují nějaké síťové pro nás použitelné a podobně.
>
> Zkoušel jsem to přes ČD, ty by byly ochotné mi prodat jízdenky na ten 
> spoj z idosu, ale cena je astronomická.
>
> Díky za tipy.
>
> Petr
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list


Další informace o konferenci Hw-list