Re: OT: Regulace vytápění bytu plynovým kotlem.

Čtvrtek Červenec 14 17:08:06 CEST 2022

já jsem velký hříšník :-) za 5 let provozu TČ jsem se ještě nedostal k 
tomu, abych zprovoznil termostat. Mám dobře izolovaný barák a dobře 
dimenzovanou podlahovku, topím jen na nastavenou teplotu vody (okolo 30 
stupňů) a jen když se venku výrazně změní teplota (nebo doma cítím že 
chci přidat nebo ubrat), o nějaký ten stupeň tomu přidám, nebo uberu. 
Protože je relativně malý rozdíl mezi teplotou vody a teplotou 
interiéru, do jisté míry se to reguluje samo. Venkovní čidlo mám 
zapojené a ekvitermní regulace by mi kompenzovala právě ty změny 
venkovní teploty, jen se mi nechtělo přemýšlet o nastavení těch konstant 
:-)
Proč jsem ekvitermní regulaci původně nechtěl a při stavbě jsem tahal po 
celém baráku dráty - takový modelový příklad. Sedím v obyváku, který je 
na jih. Obyvák se bude zbytečně přehřívat a pokud zasáhnu do regulace 
TČ, jinde bude zima. Proto jsem chtěl termostatama řídit ventily pro 
jednotlivé místnosti a signál, že někde je potřeba přitopit, se mi 
odevšud bude sčítat. Ten pak bude řídit TČ. Jenže obzvlášť u TČ je 
nevhodné během dne měnit teploty, protože pro nárůst teploty interiéru 
musím zvednout teplotu vody, tím klesne topný faktor (zejména u 
radiátorů dost podstatně, ono se to nevyplatí ani u podlahovky) a sice 
ušetřím trochu tepla, ale při tom mi stoupne spotřeba el. energie.
Nejspíš je dobrá kombinace obojího. Ekvitermika aby dělala nějaké 
základní nastavení, které zajistí sice horší přesnost nastavení teploty, 
ale velice dobrou stabilitu. Zpětnovazební regulace, kde je problém to 
zpoždění, pak už dokoriguje jen ten rozdíl, na to pak stačí menší 
zesílení, tedy menší problémy se stabilitou regulace.

Anděl

Dne 14.7.2022 v 16:06 Dodo Racek napsal(a):
> Pisem o vlastnostiach ( dobrych aj zlych) a o technickych zakladoch, a 
> ekvitermiku NEpokladam to za jedine mozne, alebo jedine spravne riesenie.
> Je najvyhodnejsia pri podlahovom kureni, pouzitelna pri radiatoroch.
> Ak uz existuju radiatory s hlavicami a regulacia kotla PID, tak je 
> zbytocne to prerabat na ekvitermiku.
> V mnohych pripadoch odporucim nieco ine, ci uz kvoli objektu a sytemu 
> kurenia, alebo kvoli zvykom, ci specifickym poziadavkam obyvatelov.
>
> "Priklady zo zivota", ktore pisal pan Labaj su dost pritiahnute za 
> vlasy. V 1. pripade, ked pride domov, tak je sam zdrojom tepla s 
> vykonom 200W a tak vyhrieva izbu, ze je vhodne ubrat na kureni.
> V 3. pripade, ked pridu kamarati, ( tak ti su asi snehuliaci ), nie su 
> zdrojom tepla kazdy po 200W, ale musi prikurit aby bolo teplejsie...
> Pokladam to za silene, nedomyslene priklady, preto som sa k detauilom 
> v nich povodne nevyjadroval.
> Dospely clovek sa v rieseni kurenia a klimatizacie poklada za 
> priemerny zdroj tepla cca 150-200W.
> Podobne sa technika na pracovnom mieste rata ako zdroj tepla priemerne 
> cca 150-250W.
>
> Ak su na dome velkostne "normalne" okna, tak slnko v zime ziadny velky 
> rozdiel nespravi.
> Nemylte si to so skusenostami, ked svieti cez to iste okno v lete a v 
> miestnosti urobi 45 stupnov ako v sklenniku. Pomer medzi energiou zo 
> slnka v lete a v zime je cca 11:1.
> Takze 500W/m^2 v zime cez okno, ako pisal napr. pan Labaj v modelovom 
> priklade 2 je v CZ/SK rozpravkova fikcia. Rocny priemer v nasich 
> podmiekenkach je 1000W/m^2 (kolma plocha k ziareniu).
> Rozratajte si to v priebehu roka cca v tvare sinusovky s pomerom 
> amplitudy medzi max v lete a min v zime 11:1 + urobte korekciu na 
> plochu podla ulhu okna voci slnecnemu ziareniu a budeme sa bavit o 
> faktoch.
> Vysledok si porovnajte napr. so 100W ziarovkou v izbe. O kolko stupnov 
> sa vam v minulosti zohriala izba, ked ste v nej mali 3 hodiny zapnutu 
> ziarovku ? Riesili ste uberanie kurenia, ked ste zapli svetla ?
> Alebo si povieme, ze cez zimu slnko cez okno bude dodavat 3000W/m^2 a 
> zbytocne sa bavime o kureni, vyriesili sme energeticku krizu. To, ze 
> je to nerealne,  je nepodstatny fakt.
> Zbytocne si vybijame energiu na malo vplyvnych veciach ( a ja si 
> zbytocne vybijam energiu na vysvetlovani ).
> Ak ma niekto namiesto okna presklennu stenu, ktora ma vacsie straty 
> ako murovana, zateplena s oknom, tak slnko pri svieteni spravi vasci 
> rozdiel.
> Ale ked nesvieti, tak su vacsie straty.
> Zahrnte do svojich uvach priebeh celej vykurovacej sezony, nie iba 
> vybrany kratky cas "ked svieti do okna slnko".
> V zimnom obdobi je den kratsi ako noc, slnko je nad obzorom menej ako 
> 12 hodin.
> Co myslite, pocas vykurovacieho obdobia za 1 den (24 hodin), coho je 
> viacej - tepelnych ziskov, ked svieti slnko priamo do okna, alebo 
> strat, ked slnko do okna nesvieti ?
> S tym napr. ekvitermika, ani ina regulacia  nema nic spolocne - su to 
> iba fyzikalne fakty s ktorymi sa akakolvek regulacia musi (mala by sa) 
> vysporiadat.
>
> Povodna ekvitermicka regulacia na svoju regulaciu nepouzivala nameranu 
> izbovu teplotu.
> A ak ste uz poculi o ekvitermickej regulacii so zohladnenim izbovej 
> teploty, tak urcite viete,
> ze ak svieti slnko do izby s regulatorom a meranim izbovej teploty a 
> teplota v izbe rastie, tak aj ekvitermika obmedzi kurenie ( v celom 
> dome ).
> Teda nieviete, lebo pisete, ze ...kuri ako by bol mraz....
>
> A z hladiska kvantity energie:
> Uvarenie vecere v priebehu hodiny (napr. 2 horaky/platnicky po 2-2.5 
> kW) doda do kuchyne viacej tepla, ako zimne slnko cez okno za cely 
> slnecny zimny den.
> A napriek tomu nemate v kuchyni 40 stupnov a prehriatu miestnost, aj 
> ked tam nemate ziadnu hlavicu a nevypli ste kurenie v kuchyni. Vzduch 
> v dome prudi a roznasa teplo.
>
> Testove otazky (pre vsetkych) :
> Kolko interierovych dveri mate doma a kolko je v tejto chvili 
> NEzatvorenych ?
> Hybe sa vzduch medzi miestnostami s rozdielnou teplotou ?
> Zapalte si cajove sviecky, dajte ich do skary poodchylenych dveri na 
> zem a sledujte plamen. Hori rovno, alebo sa vychyluje ? Preco? 
> Indikuje prudenie vzduchu ?
>
> Straty domu su sustavne aj ked sa vetra kazdy den 5x po napr. 5 min.
> Ak je spravanie sa obyvatelov priblizne rovnake, tak regulacia neriesi 
> napr. vetranie ako novy stav, ale ako celkovo priemerne vyssie straty 
> objektu.
> A regualcia ( hlavice, PID, ekvitermika ) s tym dokaze ratat a regulovat.
>
> Samozrejme su rozdiely
> Ak zabudnete otvorene okno rano, a vratite sa domov  vecer:
> - pri ekvitermike budete mat v miestnosti zimu a v celom dome 
> chladnejsie a bude trvat dlhsie, kym sa to znovu vyrovna ( aj niekolko 
> dni )
> - pri PID to bude pravdepodobne najlepsie z hladiska teploty, ale z 
> hladiska penazi za kurenie asi najhorsie.
> - pri hlaviciach budete mat v miestnosti mozno rovnaku zimu ako pri 
> ekvitermike ( podla spravania sa hlavice pri detekcii otvorenia okna - 
> ci sa zavrie nadlho, alebo na obmedzeny cas - napr 10 min a potom sa 
> otovri ), ale v ostatnych izbach sa to az tak neprejavi.
>
> Ekvitermika je najcitlivejsia regulacia na nevhodne zasahy a 
> najzlozitejsia na jemne doladenie nastavenia.
> Pre tych, co si potrebuju pre dobry pocit min. 4x denne "niecim 
> regulacne zakrutit" je vyslovene nevhodna.
>
> Dodo
>
>
>
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list