Re: OT: Regulace vytápění bytu plynovým kotlem.

d.petr d.petr na post.cz
Pátek Červenec 15 12:35:16 CEST 2022


To jste nemusel tak rozsáhle ...
Nebudu se dál rozepisovat o podrobnostech, abych Vás nenutil reagovat. Ale je jasné, že bychom se
nakonec asi na něčem shodli.


> A ak ste uz poculi o ekvitermickej regulacii so zohladnenim izbovej teploty, ...

No a to je ono. Ekvitermní regulace (obecně) funguje dobře až tehdy, když se doplní čidlem vevnitř.
Můžem si to vysvětlit tak, že topení pak vlastně ovládá ten vnitřní termostat a ekvitermní část je jen
podpůrná, ale to by se Vám možná nelíbilo, tak - jako bych tuto větu nenapsal.
Přiznám se: taky doma částečně emuluju ekvitermu, asi 3-4krát za sezónu pohnu s maximální teplotou
kotle, je to tak lepší.

Takže shodnem se v tom, že (dokud máme tak neschopné zdroje tepla, jako máme) nejlepší je spojit
ekvitermní a termostatové (vnitřní) řízení.
Neshodnem se zřejmě v tom, který způsob regulace lze dostatečně dobře provozovat samostatně. Podle mě
řídit termostatem jen podle vnitřní teploty dostatečně dobře lze, zatímco jen ekvitermem to jde
(obecně) o poznání hůř.

P.


Dodo Racek napsal(a) dne 14. 07. 22 v 15:06:
> Pisem o vlastnostiach ( dobrych aj zlych) a o technickych zakladoch, a ekvitermiku NEpokladam to za
> jedine mozne, alebo jedine spravne riesenie.
> Je najvyhodnejsia pri podlahovom kureni, pouzitelna pri radiatoroch.
> Ak uz existuju radiatory s hlavicami a regulacia kotla PID, tak je zbytocne to prerabat na ekvitermiku.
> V mnohych pripadoch odporucim nieco ine, ci uz kvoli objektu a sytemu kurenia, alebo kvoli zvykom, ci
> specifickym poziadavkam obyvatelov.
> 
> "Priklady zo zivota", ktore pisal pan Labaj su dost pritiahnute za vlasy. V 1. pripade, ked pride
> domov, tak je sam zdrojom tepla s vykonom 200W a tak vyhrieva izbu, ze je vhodne ubrat na kureni.
> V 3. pripade, ked pridu kamarati, ( tak ti su asi snehuliaci ), nie su zdrojom tepla kazdy po 200W,
> ale musi prikurit aby bolo teplejsie...
> Pokladam to za silene, nedomyslene priklady, preto som sa k detauilom v nich povodne nevyjadroval.
> Dospely clovek sa v rieseni kurenia a klimatizacie poklada za priemerny zdroj tepla cca 150-200W.
> Podobne sa technika na pracovnom mieste rata ako zdroj tepla priemerne cca 150-250W.
> 
> Ak su na dome velkostne "normalne" okna, tak slnko v zime ziadny velky rozdiel nespravi.
> Nemylte si to so skusenostami, ked svieti cez to iste okno v lete a v miestnosti urobi 45 stupnov ako
> v sklenniku. Pomer medzi energiou zo slnka v lete a v zime je cca 11:1.
> Takze 500W/m^2 v zime cez okno, ako pisal napr. pan Labaj v modelovom priklade 2 je v CZ/SK
> rozpravkova fikcia. Rocny priemer v nasich podmiekenkach je 1000W/m^2 (kolma plocha k ziareniu).
> Rozratajte si to v priebehu roka cca v tvare sinusovky s pomerom amplitudy medzi max v lete a min v
> zime 11:1 + urobte korekciu na plochu podla ulhu okna voci slnecnemu ziareniu a budeme sa bavit o faktoch.
> Vysledok si porovnajte napr. so 100W ziarovkou v izbe. O kolko stupnov sa vam v minulosti zohriala
> izba, ked ste v nej mali 3 hodiny zapnutu ziarovku ? Riesili ste uberanie kurenia, ked ste zapli svetla ?
> Alebo si povieme, ze cez zimu slnko cez okno bude dodavat 3000W/m^2 a zbytocne sa bavime o kureni,
> vyriesili sme energeticku krizu. To, ze je to nerealne,  je nepodstatny fakt.
> Zbytocne si vybijame energiu na malo vplyvnych veciach ( a ja si zbytocne vybijam energiu na
> vysvetlovani ).
> Ak ma niekto namiesto okna presklennu stenu, ktora ma vacsie straty ako murovana, zateplena s oknom,
> tak slnko pri svieteni spravi vasci rozdiel.
> Ale ked nesvieti, tak su vacsie straty.
> Zahrnte do svojich uvach priebeh celej vykurovacej sezony, nie iba vybrany kratky cas "ked svieti do
> okna slnko".
> V zimnom obdobi je den kratsi ako noc, slnko je nad obzorom menej ako 12 hodin.
> Co myslite, pocas vykurovacieho obdobia za 1 den (24 hodin), coho je viacej - tepelnych ziskov, ked
> svieti slnko priamo do okna, alebo strat, ked slnko do okna nesvieti ?
> S tym napr. ekvitermika, ani ina regulacia  nema nic spolocne - su to iba fyzikalne fakty s ktorymi sa
> akakolvek regulacia musi (mala by sa) vysporiadat.
> 
> Povodna ekvitermicka regulacia na svoju regulaciu nepouzivala nameranu izbovu teplotu.
> A ak ste uz poculi o ekvitermickej regulacii so zohladnenim izbovej teploty, tak urcite viete,
> ze ak svieti slnko do izby s regulatorom a meranim izbovej teploty a teplota v izbe rastie, tak aj
> ekvitermika obmedzi kurenie ( v celom dome ).
> Teda nieviete, lebo pisete, ze ...kuri ako by bol mraz....
> 
> A z hladiska kvantity energie:
> Uvarenie vecere v priebehu hodiny (napr. 2 horaky/platnicky po 2-2.5 kW) doda do kuchyne viacej tepla,
> ako zimne slnko cez okno za cely slnecny zimny den.
> A napriek tomu nemate v kuchyni 40 stupnov a prehriatu miestnost, aj ked tam nemate ziadnu hlavicu a
> nevypli ste kurenie v kuchyni. Vzduch v dome prudi a roznasa teplo.
> 
> Testove otazky (pre vsetkych) :
> Kolko interierovych dveri mate doma a kolko je v tejto chvili NEzatvorenych ?
> Hybe sa vzduch medzi miestnostami s rozdielnou teplotou ?
> Zapalte si cajove sviecky, dajte ich do skary poodchylenych dveri na zem a sledujte plamen. Hori
> rovno, alebo sa vychyluje ? Preco? Indikuje prudenie vzduchu ?
> 
> Straty domu su sustavne aj ked sa vetra kazdy den 5x po napr. 5 min.
> Ak je spravanie sa obyvatelov priblizne rovnake, tak regulacia neriesi napr. vetranie ako novy stav,
> ale ako celkovo priemerne vyssie straty objektu.
> A regualcia ( hlavice, PID, ekvitermika ) s tym dokaze ratat a regulovat.
> 
> Samozrejme su rozdiely
> Ak zabudnete otvorene okno rano, a vratite sa domov  vecer:
> - pri ekvitermike budete mat v miestnosti zimu a v celom dome chladnejsie a bude trvat dlhsie, kym sa
> to znovu vyrovna ( aj niekolko dni )
> - pri PID to bude pravdepodobne najlepsie z hladiska teploty, ale z hladiska penazi za kurenie asi
> najhorsie.
> - pri hlaviciach budete mat v miestnosti mozno rovnaku zimu ako pri ekvitermike ( podla spravania sa
> hlavice pri detekcii otvorenia okna - ci sa zavrie nadlho, alebo na obmedzeny cas - napr 10 min a
> potom sa otovri ), ale v ostatnych izbach sa to az tak neprejavi.
> 
> Ekvitermika je najcitlivejsia regulacia na nevhodne zasahy a najzlozitejsia na jemne doladenie nastavenia.
> Pre tych, co si potrebuju pre dobry pocit min. 4x denne "niecim regulacne zakrutit" je vyslovene nevhodna.
> 
> Dodo
> 
> 
> 
> 
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
> 



Další informace o konferenci Hw-list