Re: Titanová (věčná) anoda

Vláďa Anděl vaelektronik na vaelektronik.cz
Sobota Červenec 24 10:03:50 CEST 2021


No nevím toho nejvíc. Je mi divné, že ta anoda neubývá. Vím jen něco 
ohledně katodických ochran, kterými se chrání železné trubky v zemi. Buď 
se používají galvanické anody ( slitina hořčíku, hliníku a snad i 
sodíku), které dávají něco přes 1V a nepotřebují napájení, nebo železné 
(taky se úměrně prošlému náboji rozpouštějí) s napájením ze zdroje. Taky 
jsem zaslech něco o anodách, které se údajně nerozpouštějí. Ale 
materiály, nebo jak v tom ta elektrochemie funguje, nevím. U těch trubek 
to funguje tak, že anoda má třeba 200 kg a je umístěná ve vrtu. 
Životnost obvykle 10-20 let. Zdroje pro katodovou ochranu, které chrání 
cca 6 km trubky, mají max. napětí 30-40V, max. proud 20-40A, ale v 
provozu tam často teče proud jen do 10A. To napětí zdroje je pak na 
odporu zeminy, na trubce se udržuje proti zemi (proti referenční 
elektrotě Cu/CuSO4) asi -1 až -1,5V. Potenciál se nastavuje tak, aby 
trubka byla dostatečně chráněna i v kritickém místě, uprostřed mezi 
sousedníma katodovkama.

Ohledně anody v bojleru jsem se chtěl zeptat. Mám bojler Tatramat a 
elektroda je tam přes odpor. Neví někdo, jaký tam má téct proud když je 
elektroda v pořádku a jaký pokles proudu indikuje, že je sežraná? Vím, 
že to záleží na složení vody, ale aspoň orientačně řádově.

Anděl

Dne 24.7.2021 v 6:11 Jan Půhoný napsal(a):
> Nejvíce o anodové nebo katodové ochraně zde ví jistě pan Anděl. Já to 
> měnil, protože voda z našeho vrtu s Mg anodou nějakým způsobem 
> reagovala a voda pak zapáchala. Když jsem ji vyndávával byla už pěkně 
> sežraná a šeredně olezlá. Od té doby co tam je ta elektronická voda 
> nesmrdí.
>
> JP



Další informace o konferenci Hw-list