Re: Přesnost rezistoru

Úterý Prosinec 14 21:51:46 CET 2021

Tak asi je technika trochu jinde, než když jsem byl na průmce (70-75). 
Tehdy nám říkali, že ta výroba odporů je "bezodpadová". Nanese se uhlík 
tak, jak se podaří a pak se to třídí podle hodnot z řady a pro vyšší 
hodnoty se vybrušuje spirála. Ale ty odpory měly 5, 10 a tuším že i 20% 
a tam ty hodnoty v řadě na sebe navazovaly. Takže pokud se to dělalo 
takhle, to rozdělení bylo skutečně obdélníkové. Pokud se to dneska dělá 
tak, že se napařuje vrstva o které se ví, jak je tlustá (třeba na jednom 
kusu se průběžně měří odpor) a je dané, že teď se dělá třeba 1K5, pak to 
rozdělení bude gausovské.

Ale z trochu jiného oboru... jistý výrobce baterek měl problém, že aby 
ty nejhorší články měly kapacitu 100%, ty nejlepší měly i 120%. Ujal se 
toho člověk, který byl sice levý na praktické činnosti, ale jako čerstvý 
absolvent školy něco věděl o matice. Chodil po provozu, převažoval 
aktivní hmoty (ty jsou na článku nejdražší) a říkal, co je potřeba 
změnit, aby se gausova křivka zúžila a posadila přesně tam, kam je 
potřeba. A byly tam i jiné úpravy článku, třeba aby se snížil vnitřní 
odpor. Výsledek byl, že ušetřili na výrobních nákladech a při tom se 
počet nevyhovujících článků radikálně snížil.

Anděl

Dne 14.12.2021 v 19:28 Miroslav Mraz napsal(a):
> Sice trochu chápu, že ze všeho se dá udělat věda, třeba ten parametr 
> sigma ve vzorečku pro normální rozdělení, který má fyzikální rozměr 
> dané veličiny někdo přímo nazývá rozptyl, někdo pod pojmem rozptyl 
> míní jeho kvadrát, jiní jeho dvojnásobek, takže nějaká normalizace je 
> opravdu nutná.
> Co mi hlava nebere je, proč by měly mít hodnoty odporů v pásku 
> obdélníkové rozdělení. Nakonec i vy sám jste je měřil a v
> https://list.hw.cz/pipermail/hw-list/2021-December/544820.html
> přímo píšete, že tam ta gaussovka je. Tak jak to je ?
>
> Mrazík
>
> Dne 14. 12. 21 v 16:52 František Burian napsal(a):
>> No já se přiznávám dobrovolně, statistika mi nikdy nešla, když jsem 
>> měl házet kostkama,
>> tak jsem je raději vzteky zahodil ... A teď na univerzitě toho docela 
>> lituju, protože robotika
>> je hodně o pravděpodobnosti ...
>>
>> Zjednodušeně jak jsem to pochopil:
>>
>> Ten princip uvedený v normě říká předpis, jak se šíří chyba v nějakém 
>> (obecně nelineárním)
>> obvodu pokud známe vstupní chybu (nejistotu). Jenže absolutní chyba 
>> není pro popis vhodná
>> protože může nabývat kladných i záporných hodnot a to by se tam 
>> poodečítalo a výsledná
>> chyba by mohla být o hodně menší než chyba jednotlivých komponent a 
>> spousta lidí by
>> přišla o práci.
>>
>> Proto se nepoužvá směrodatná odchylka (+-ohmy) ale rozptyl (+ohmy^2), 
>> což je vždy kladná
>> hodnota (zajišťuje to že se vždy chyby posčítají). Rozptyl je krásná 
>> hodnota se kterou se velmi
>> dobře počítá ale je to míra popisu normálního rozdělení, takže pro 
>> jiné veličiny než normálně
>> rozdělené se blbě hledá (to byl právě ten dotaz, s řešením nalezeným 
>> v normě od ČNI)
>>
>> Popis toho jak obvod vyjádřit najdete třeba tady (já z toho chápu a 
>> dokážu odvodit + použít jen
>> Alternative form):
>>
>> https://en.wikipedia.org/wiki/Delta_method
>>
>> Příklad:
>>
>> Mějme dva sériově zapojené R, oba 100ohmů +-1% (tj +-1Ohm) otázka zní 
>> jaká je výsledná
>> přesnost tohoto zapojení ?
>>
>> R  = R1 + R2 = f(R1,R2)
>>
>> dR = J dR12 (zderivovan predchozi radek, J je jakobian)
>>
>> dR^2 = J^2 dR12^2 (pro nezavisle dR) = [1 1] * [dR1^2 dR2^2]'
>>
>> dR^2 = dR1^2 + dR2^2
>>
>> tedy stejných odporů:
>>
>> dR = sqrt(2) dR1
>>
>> přesnost těchto odporů bude +-1.41 ohmu (tj cca 0.7%)
>>
>> POZOR na tretim radku bylo provedeno zjednoduseni ze ty odpory JSOU 
>> NEZAVISLE tedy
>> vyrobene v jinych fabrikach, z jineho kotouce, v jiny den atd. Pak je 
>> skutecne vysledna presnost pri
>> kombinaci vyssi nez ta z jednotlivych komponent. Realne osazene 
>> odpory jsou z jednoho kotouce vedle
>> sebe pravdepodobne zavisle, zalezi na tom jak dobre byly "promichany" 
>> pred napaskovanim, tj je
>> potreba pouzit vzorec z Alternative Form z wiki odkazu vyse a 
>> absolutni chyba vysledku bude nakonec
>> 2ohmy (1%) kvuli Cov(R1,R2) > 0
>>
>> Realne vsak je Cov(R1,R2) mensi nez 1 a tudiz skutecne ke zpresneni 
>> dochazi. Idealne, pokud jsou to
>> jine odpory (ruzne hodnoty) z jinych kotoucu, tam muze dojit k 
>> vyraznemu zpresneni az na 1/sqrt(N)
>> kde N je pocet odporu v siti, mozna by balu mohl neco taky poodhalit 
>> u zpetne vazby toho 1V zdroje :-)
>>
>> Dalsi korelovany vstup je teplota (ty odpory jsou korelovane s TC) 
>> ikdyz Daniel zde tvrdil neco jineho
>> (a budu si muset nastudovat proc to tak je ale momentalne je to pod 
>> mym rozlisenim -> kun to pozral)
>>
>> Tahle metoda je obecna, a nemusi pracovat jen s odpory (lze tam mit 
>> napriklat 1LSB skok ADC
>> prevodniku a tak pocitat chybu mereneho odporu Rx se zapocitanim 
>> vsech parazitnich a obvodovych
>> velicin.)
>>
>> Vse se pocita dobre pokud je to normalne rozdelene, jenze zrovna 
>> potvory jako ADC, odpurek apod
>> jsou definovany obdelnikovym rozdelenim. Norma presne specifikuje jak 
>> ma vypadat dR1^2 (to je
>> tech 0.3ohm^2 a tedy co presne dosazovat do rovnic)
>>
>> V robotice toto pouzivame na zjisteni jak presne dojede rameno robotu 
>> na pozici kdyz ma delky ramen
>> zmerene na milimetry a serva meri na +- stupen. Naopak inverzi 
>> jakobianu lze zjistit jake servo musi
>> mit parametry aby jsme se dostali na kyzenou presnost. Da se to ruzne 
>> prehazovat vidlema.
>>
>> Nekdo rekne Monte Carlo ... ale to je jednosmerne, nedaji se tam 
>> prave zjistit ty zpetne zavislosti.
>> A navic, ja jsem u studentskych praci radeji, kdyz se poti student, 
>> ne procesor :-)
>>
>> S pozdravem,
>>
>>    Frantisek Burian
>>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list