[OT:] Energie v gumovem svazku

[Miroslav Mraz]

Můžu se zeptat co hulíte ?
Musí to být dost kvalitní matroš...

Mrazík

Dne 11. 03. 19 v 21:25 Tomáš Halabala napsal(a):
> Zdravím a děkuji za zajímavou konverzaci.
> 
> Přináším zde možná rozuzlení celého tématu. Takže kdo chce znát odpověď 
> na otázky položené v tomto vlákně ať čte až do konce!
> 
> Podle mě ta hmotnost se mění podle toho vzorečku od rozcuchaného pána 
> jen v rámci vztažné soustavy. Tedy při vynesení gumičky do druhého patra 
> se změní hmotnost ve vztažné soustavě vůči Zemi o tuto energii.
> 
> Čili vlastně zároveň tento vzoreček říká, že vzoreček pro výpočet 
> gravitační (přítažlivé) síly v závislosti na vzdálenosti od země nebo 
> zobecněně na vzdálenosti dvou těles, ve kterých figuruje hmotnost těchto 
> těles má chybu rovnající se této energii právě proto, že podle 
> chlupatého pána vlastně hmotnost těch dvou těles při rozdílných 
> vzdálenostech nelze považovat za konstantní. Teď nevím jestli mě někdo 
> pochopil :-)
> 
> No ale to nevadí. Co je ovšem důležitější a co chci hlavně tímto 
> příspěvkem říci je, že lze následující úvahou dokázat, že vzdálenost 
> dvou kuliček (molekul), jak tady někdo napsal, nemůže ovlivňovat 
> hmotnost tělesa jako celku. A to ani chemické složení, ani nic jiného, 
> co se v té natažené gumě změní oproti gumě nenatažené. NIC ABSOLUTNÍHO, 
> žádný absolutní parametr a ani parametr relativní měřený v jiné vztažné 
> soustavě, nemůže tuto hmotnost (hmotnost celku - celého tělesa) 
> ovlivňovat, prostě nemůže.
> 
> Dostávám se k jádru věci. Proč nemůže? Protože těch vztažných soustav 
> existuje nekonečně mnoho. Tedy každé těleso (každá hmota) má nekonečně 
> mnoho hmotností. Pro každou vztažnou soustavu má těleso svou vlastní 
> hmotnost, v každé vztažné soustavě je měřena jedna hmotnost tělesa. Pro 
> některou soustavu se hmotnost tělesa přemístěním zvětší a pro jinou se 
> zase zmenší.
> 
> Dále pokračuji s popřením tvrzení, že se hmotnost natočené gumičky změní 
> oproti gumičce nenatočené (nenatažené). Lépe řečeno popřu toto tvrzení v 
> tom smyslu, v jakém bylo zamýšleno. Nelze zde totiž aplikovat vzoreček 
> rozdrchmaného pána, protože energie, která se do natočení gumičky vloží 
> a která se z natočené gumičky opět dostane uvolněním zpátky není stejná 
> energie, která by mohla ovlivnit hmotnost natočené gumičky jako celku 
> vůči zemi, protože je tato energie uložena v jiné vztažné soustavě než v 
> soustavě Země vs gumička. Nýbrž jedná se o vztažnou soustavu jeden konec 
> gumičky vs. druhý konec gumičky. Tedy celá gumička vůči zemi hmotnost 
> nezmění, ale změní hmotnost jednotlivé částice hmoty vůči sobě uvnitř 
> gumičky. Prostě je to jednoduché. Nenatažená gumička, tak jak ji 
> chápeme, píšu tak jak ji "chápeme", protože o nenatažené gumičce se dá 
> stejně tak zároveň říct, že je natažená. Pojem nataženost gumičky má 
> totiž také nekonečné množství vztažných soustav. Kdybychom totiž třeba 
> tu gumičku zmrazili a přenesli na jinou planetu, po rozmrazení se 
> zdeformuje protože se naráz bude nacházet v jiném prostředí. Stejně tak 
> lze vymyslet jakoukoli jinou vztažnou soustavu, třeba soustavu, která už 
> je stočená jako ta gumička a v této soustavě bude stočená gumička 
> nestočená a naopak. No prostě je potřeba si uvědomit tu relativitu. Jak 
> energie, tak hmotnost jsou v tom vzorečku relativní hodnoty a je potřeba 
> je relativně vnímat.
> Takže nelze míchat relativní energii vzniklou stočením gumičky v 
> soustavě jeden konec vůči druhému konci, s energií gumičky vůči zemi. Ta 
> energie stočené gumičky se totiž nevybije v soustavě vůči zemi, ale v 
> soustavě dvou konců. Energie v soustavě gumička vs. Země se natočením 
> gumičky téměř nezmění a tedy se nezmění ani ta lidsky vnímaná hmotnost, 
> tedy váha na váze, která měří sílu působení gravitace.
> Pořád je to jakási hra se silami. Čili energie (ta hlavní převažující), 
> protože těch energií je tam také hned nekonečno, ale bavíme se o té 
> jedné (točivé), se neukládá a neodebírá nikam jinam, než do sil. V 
> rovnovážném stavu v každé vztažné soustavě má gumička svou hmotnost i 
> svou energii. Ta kinetická energie rakety nebo hozeného míčku či 
> čehokoli je také měřená vždy v nějaké vztažné soustavě. Energie gumičky 
> ať už nestočené nebo stočené je úplně diametrálně odlišná v soustavě 
> vůči Zemi než v soustavě vůči Jupiteru. Když stočíme gumičku, stočíme 
> tím nepatrně i Zemi a ještě nepatrněji i Jupiter, ale ne tím, samotným 
> stočením, protože tu energii na stočení vytváříme ve vztažné soustavě 
> dvou konců, ale tím, že ta stočená gumička změní pár parametrů i vůči 
> Zemi a Jupiteru, dotkne se energie gumičky všech soustav, změní se totiž 
> její tvar, nepatrně i velikost, bez toho to nejde, ale hlavně se změní 
> vzdálenost jednotlivých parciálních částic gumičky uvnitř a tyto 
> vzdálenosti se nejvíce změní ve směru od jednoho konce k druhému a ještě 
> k tomu v hodně zamotané a docela dost dlouhé spirále. Proto v této 
> soustavě vytvoříme největší energetický rozdíl. A vybije ji hlavně zase 
> ta síla v této soustavě, tedy částice vnější silou oddálené nebo 
> přiblížené se budou chtít vrátit do svého rovnovážného stavu a vrátí 
> energii opět zpátky do stejné soustavy. A nebude to ani Země ani 
> Jupiter, co se roztočí, bude to třeba ta vrtule letadýlka.
> 
> A tak dále a tak dále. O tom by se dalo mluvit nekonečně dlouho ;-)
> 
> Závěr:
> Ten vzoreček od vlasáče platí ve všech vztažných soustavách, ale 
> nemůžeme v něm zaplantat E1 s m2, tedy energii ve vztažné soustavě 1 s 
> hmotností ve vztažné soustavě 2, nýbrž vždy E1 s m1, E2 s m2 atd.
> 
> Takže ani ta změna stavu natočené gumičky nemůže být absolutního 
> charakteru, hmotnost gumičky nemůže ovlivňovat žádný z absolutních 
> parametrů. Proto se to také celé jmenuje "teorie relativity". Ta změna 
> hmotnosti je RELATIVNÍ! Čili také celý pojem "hmotnost" je pojem relativní.
> 
> Přeji všem pěkný zadumaný večer nebo den, podle toho, kdy si tento 
> příspěvek budete pročítat, i to je totiž relativní ;-)
> Na světě a v běžném životě je mnohem více relativních věcí a vztahů, než 
> si běžně člověk připouští, protože všechno co jsme se naučili a co známe 
> je zase vztaženo k nějaké referenci. I zloděj je jednou zloduch a jednou 
> dobrý člověk. Taky slovo hodně je jednou málo a jindy moc. Atd. atd. 
> Končím, jinak si ten text kvůli své délce ani nikdo nepřečte a mé velké 
> úsilí bude mít jen pramalý vliv na člověka :-D
> 
> Tomáš Halabala
> 
>