[OT:] Energie v gumovem svazku

[Tomáš Halabala]

Zdravím a děkuji za zajímavou konverzaci.

Přináším zde možná rozuzlení celého tématu. Takže kdo chce znát odpověď 
na otázky položené v tomto vlákně ať čte až do konce!

Podle mě ta hmotnost se mění podle toho vzorečku od rozcuchaného pána 
jen v rámci vztažné soustavy. Tedy při vynesení gumičky do druhého patra 
se změní hmotnost ve vztažné soustavě vůči Zemi o tuto energii.

Čili vlastně zároveň tento vzoreček říká, že vzoreček pro výpočet 
gravitační (přítažlivé) síly v závislosti na vzdálenosti od země nebo 
zobecněně na vzdálenosti dvou těles, ve kterých figuruje hmotnost těchto 
těles má chybu rovnající se této energii právě proto, že podle 
chlupatého pána vlastně hmotnost těch dvou těles při rozdílných 
vzdálenostech nelze považovat za konstantní. Teď nevím jestli mě někdo 
pochopil :-)

No ale to nevadí. Co je ovšem důležitější a co chci hlavně tímto 
příspěvkem říci je, že lze následující úvahou dokázat, že vzdálenost 
dvou kuliček (molekul), jak tady někdo napsal, nemůže ovlivňovat 
hmotnost tělesa jako celku. A to ani chemické složení, ani nic jiného, 
co se v té natažené gumě změní oproti gumě nenatažené. NIC ABSOLUTNÍHO, 
žádný absolutní parametr a ani parametr relativní měřený v jiné vztažné 
soustavě, nemůže tuto hmotnost (hmotnost celku - celého tělesa) 
ovlivňovat, prostě nemůže.

Dostávám se k jádru věci. Proč nemůže? Protože těch vztažných soustav 
existuje nekonečně mnoho. Tedy každé těleso (každá hmota) má nekonečně 
mnoho hmotností. Pro každou vztažnou soustavu má těleso svou vlastní 
hmotnost, v každé vztažné soustavě je měřena jedna hmotnost tělesa. Pro 
některou soustavu se hmotnost tělesa přemístěním zvětší a pro jinou se 
zase zmenší.

Dále pokračuji s popřením tvrzení, že se hmotnost natočené gumičky změní 
oproti gumičce nenatočené (nenatažené). Lépe řečeno popřu toto tvrzení v 
tom smyslu, v jakém bylo zamýšleno. Nelze zde totiž aplikovat vzoreček 
rozdrchmaného pána, protože energie, která se do natočení gumičky vloží 
a která se z natočené gumičky opět dostane uvolněním zpátky není stejná 
energie, která by mohla ovlivnit hmotnost natočené gumičky jako celku 
vůči zemi, protože je tato energie uložena v jiné vztažné soustavě než v 
soustavě Země vs gumička. Nýbrž jedná se o vztažnou soustavu jeden konec 
gumičky vs. druhý konec gumičky. Tedy celá gumička vůči zemi hmotnost 
nezmění, ale změní hmotnost jednotlivé částice hmoty vůči sobě uvnitř 
gumičky. Prostě je to jednoduché. Nenatažená gumička, tak jak ji 
chápeme, píšu tak jak ji "chápeme", protože o nenatažené gumičce se dá 
stejně tak zároveň říct, že je natažená. Pojem nataženost gumičky má 
totiž také nekonečné množství vztažných soustav. Kdybychom totiž třeba 
tu gumičku zmrazili a přenesli na jinou planetu, po rozmrazení se 
zdeformuje protože se naráz bude nacházet v jiném prostředí. Stejně tak 
lze vymyslet jakoukoli jinou vztažnou soustavu, třeba soustavu, která už 
je stočená jako ta gumička a v této soustavě bude stočená gumička 
nestočená a naopak. No prostě je potřeba si uvědomit tu relativitu. Jak 
energie, tak hmotnost jsou v tom vzorečku relativní hodnoty a je potřeba 
je relativně vnímat.
Takže nelze míchat relativní energii vzniklou stočením gumičky v 
soustavě jeden konec vůči druhému konci, s energií gumičky vůči zemi. Ta 
energie stočené gumičky se totiž nevybije v soustavě vůči zemi, ale v 
soustavě dvou konců. Energie v soustavě gumička vs. Země se natočením 
gumičky téměř nezmění a tedy se nezmění ani ta lidsky vnímaná hmotnost, 
tedy váha na váze, která měří sílu působení gravitace.
Pořád je to jakási hra se silami. Čili energie (ta hlavní převažující), 
protože těch energií je tam také hned nekonečno, ale bavíme se o té 
jedné (točivé), se neukládá a neodebírá nikam jinam, než do sil. V 
rovnovážném stavu v každé vztažné soustavě má gumička svou hmotnost i 
svou energii. Ta kinetická energie rakety nebo hozeného míčku či 
čehokoli je také měřená vždy v nějaké vztažné soustavě. Energie gumičky 
ať už nestočené nebo stočené je úplně diametrálně odlišná v soustavě 
vůči Zemi než v soustavě vůči Jupiteru. Když stočíme gumičku, stočíme 
tím nepatrně i Zemi a ještě nepatrněji i Jupiter, ale ne tím, samotným 
stočením, protože tu energii na stočení vytváříme ve vztažné soustavě 
dvou konců, ale tím, že ta stočená gumička změní pár parametrů i vůči 
Zemi a Jupiteru, dotkne se energie gumičky všech soustav, změní se totiž 
její tvar, nepatrně i velikost, bez toho to nejde, ale hlavně se změní 
vzdálenost jednotlivých parciálních částic gumičky uvnitř a tyto 
vzdálenosti se nejvíce změní ve směru od jednoho konce k druhému a ještě 
k tomu v hodně zamotané a docela dost dlouhé spirále. Proto v této 
soustavě vytvoříme největší energetický rozdíl. A vybije ji hlavně zase 
ta síla v této soustavě, tedy částice vnější silou oddálené nebo 
přiblížené se budou chtít vrátit do svého rovnovážného stavu a vrátí 
energii opět zpátky do stejné soustavy. A nebude to ani Země ani 
Jupiter, co se roztočí, bude to třeba ta vrtule letadýlka.

A tak dále a tak dále. O tom by se dalo mluvit nekonečně dlouho ;-)

Závěr:
Ten vzoreček od vlasáče platí ve všech vztažných soustavách, ale 
nemůžeme v něm zaplantat E1 s m2, tedy energii ve vztažné soustavě 1 s 
hmotností ve vztažné soustavě 2, nýbrž vždy E1 s m1, E2 s m2 atd.

Takže ani ta změna stavu natočené gumičky nemůže být absolutního 
charakteru, hmotnost gumičky nemůže ovlivňovat žádný z absolutních 
parametrů. Proto se to také celé jmenuje "teorie relativity". Ta změna 
hmotnosti je RELATIVNÍ! Čili také celý pojem "hmotnost" je pojem relativní.

Přeji všem pěkný zadumaný večer nebo den, podle toho, kdy si tento 
příspěvek budete pročítat, i to je totiž relativní ;-)
Na světě a v běžném životě je mnohem více relativních věcí a vztahů, než 
si běžně člověk připouští, protože všechno co jsme se naučili a co známe 
je zase vztaženo k nějaké referenci. I zloděj je jednou zloduch a jednou 
dobrý člověk. Taky slovo hodně je jednou málo a jindy moc. Atd. atd. 
Končím, jinak si ten text kvůli své délce ani nikdo nepřečte a mé velké 
úsilí bude mít jen pramalý vliv na člověka :-D

Tomáš Halabala


Dne 07.03.2019 v 13:44 Jindrich Fucik napsal(a):
> Já bych se nebál použít ještě jednodušší úlohu.
> Vezmeme třeba ten gumový svazek, nebo klidně i něco jiného a vyneseme to z přízemí do druhého patra.
> Tím jsme tomu zvětšili potenciální energii, takže by se dalo očekávat, že to také bude těžší.
> A to že tam ta energie je, to se dá snadno ověřit, třeba tak, že to hodíme (pustíme) z okna na zem a tím dojde k výměně té potenciální energie za kinetickou, která se na konci dráhy vyzáří mimo jiné, jako zvuková vlna :)