Railgun

[Pavel Hudecek]

V předchozím pokusu, kdy jsme měřili proud (jednalo se ale jen o 1 delší 
drát a max bylo 30 kA* - 45 V na bočníku), průběh vypadal téměř přesně jako 
vybíjení C do R, takže tak nějak předpokládám, že R bude v reálu dominantní. 
Mám ještě koupenou diodu, co jsem chtěl dát antiparalelně k C, ale po těchto 
měřeních jsem usoudil, že nebude potřeba.

*Napadlo mě, že u inkriminovaného osciloskopu nebyla seřízena kompenzace 
sond, takže těch kA mohlo bejt víc i míň:-)

Jinak, když se u těch railgunů použijí VN kondíky, je průběh takhle 
rezonanční. Chování při rychlostech, kdy začíná být nezanedbatelné 
indukované napětí, odpovídá lineární verzi sériového elektromotoru. Ještě 
jsem četl o použití setrvačníkového rotačního DC generátoru. Tam ale byla 
nepříjemnost v podobě akumulace energie v rostoucí indukčnosti, která se 
nakonec "použila" k pálení konců kolejnic.

Kdysi jsme to už zkoušeli s nějakými starými kondy o dost větší kapacity a 
výsledek byl, že projektil dopadnul asi 2 m daleko. Takže mě těch 60 m/s 
příjemně překvapilo (ale je otázka, zda z těch 60 není 59 
elektrotermálních).

Za nějaký čas bude pokračování, mám koupené další 3 kondíky, Cu pásky a taky 
chci všechno utěsnit a udělat zadní špunt, což poněkud podpoří 
elektrotermální složku. Kdyby byl výsledek o dost lepší, tak přikoupím další 
C:-)

Ale zaujala mě ta věta o indukčnosti vedení "Protože indukčnost vedení na 
jednotku délky je (až na nějaký bezrozměrný geometrický faktor) prakticky 
rovna permeabilitě prostředí ", bylo by k tomu nějaké podrobnější 
vysvětlení?

PH

-----Původní zpráva----- 
From: Miroslav Mraz
Zase až tak moc raketová věda to není. Hodil jsem to na
https://kizarm.github.io/math/railgun/index.html
Můžete si s tím pohrát, celkem to dává očekávané výsledky, možná
zjistíte, že se nemusíte až tak moc trápit s hloubkou vniku. Kapacita
kondíku je tak velká, že i hodně malá indukčnost přívodů je dost znát,
přechodový děj má celkem harmonický charakter, nejsou tam žádné divoké
skoky.
V podstatě pokud si uděláte hrubý odhad pomocí středoškolské fyziky, moc
se nemůžete splést. Disipací energie se zabývat nebudu i když k tomu
návod je. Je v tom moc neznámých parametrů. My jsme to chtěli s
kamarádem taky postavit, ale když vidím výsledky tak asi to odpískáme.

Mrazík

Dne 06. 12. 19 v 12:11 Pavel Hudecek napsal(a):
> Na výsledek jsem zvědav, pro mě je tam moc "přehlasovaných" písmenek:-)
>
> PH
>
> -----Původní zpráva----- From: Miroslav Mraz
> Docela mě zajímalo, jak se to počítá. Včera jsem hledal, hledal ale
> nenašel. Tak si říkám, zkusím pro to sestavit nějaké rovnice a když jsem
> zkoumal jak to udělat co nejjednodušeji, objevil jsem zcela náhodou to,
> co jsem včera tak pracně hledal. Takže v
> https://www.aldebaran.cz/studium/mechanika.pdf
> najdete v kapitole 1.4.6 příklad 19 a v něm je odvozen docela složitým
> způsobem lagranžián právě tohoto problému (vztah 1.153). Přes víkend z
> toho zkusím udělat diferenciální rovnice a prohnat je nějakým tím
> Runge-Kutta. Uvidíme co z toho vyleze.