Re: Přizpůsobení vedení k anténě

balu balu na k-net.fr
Neděle Prosinec 23 19:20:55 CET 2018


este doplnim k tomu co vravel Martin.

Uplne systematicka zaciatocnicka chyba je pouzivanie rozliatej zeme bez 
rozmyslania.

Casto byva isolation parameter na nule a "zem" je velmi blizko vedenia. 
Toto znacne znizuje jeho impedanciu, takze si vypocitate 50 Ohm, ale 
efektivne tam bude napriklad 25. Pokial tomu do podrobna nerozumiete a 
nechcete cielene navrhovat coplanar waveguide, je najlepsie nechat medzi 
vedenim a hocicim naokolo (nie len zemou) vzdialenost minimalne 1-2 
sirky vedenia. Skor tie dve.

Dalsi problem je pripojenie samotneho konektora. Pokial je dierovy, 
okolo stredneho pinu je nutne nechat dostatocnu izolacnu medzeru (vid 
vyssie). Niekto nema problem navrhnut motiv a zapajkovat SMA konektor na 
vrchnu stranu dosky, kde je ale tiez vo vrchnej vrstve aj napajacie 
vedenie a dotykaju sa. Jednosmerny skrat tam vacsinou koli nepajivej 
maske nevznikne, ale vysokofrekvencne je to vyskratovane na zem.

Ak je konektor edge mount a mikropasikovy, treba zabezpecit, aby bola 
zem riadne pripojena ku referencnej rovine mikropasika (zem pod 
vedenim). Obycajne sa dava niekolko (aspon 6) prekovenych dier priamo 
tam, kde sa spajkuju prichitavacie zemne pady.

Velmi oblubeny problem je nevhodne rozvrhnuta hrubka vrstiev a s tym 
suvisiace diskontinuity na prechodoch ku suciastkam. Pre dvojvrstvovy 
FR4 hrubky 1.5mm vychadza sirka mikropasikoveho vedenia 3-4mm pre 50 
Ohm. Casto vidavam, ze ma navrhar potom problem toto pripojit ku 0402 
suciastke, alebo 0.35mm pinu u integracu. Alebo naopak, u viacvrstvovej 
dosky je vrstva top tak tenka (napr. 0.1mm), ze tam 50 Ohm vedenie 
vychadza na 0.2mm, ale nemaju problem to pripojit ku padu 5x5mm a stale 
si myslia, ze to je impedancne prisposobene.

Posledna vec na ktoru by som upozornil je riadny prechod 
vysokofrekvencneho signalu cez vrstvy. Na vysokych frekvenciach  tecie 
vsetka energia sustredena pod vedenim. Takze ked chceme prejst na druhu 
stranu dosky, je nutne vytvorit "navratovu cestu" hned okolo vedenia 
(prekovene diery v GND).

b.



On 23/12/2018 18:57, OK1UGA wrote:
> Řešit impedanci vedení od zdroje až ke konektoru je naprosto nezbytné. 
> impedance obvykle bývá 50 ohmů a na tuto impedanci musí být vedení 
> spočítané. Při nedodržení impedance se v lepším případě zvětší útlum 
> vedení, v horším případě se Vám může povést vedení dostat do rezonance a 
> pak se vedení může chovat jako zkrat nebo útlum v řádu desítek decibelů. 
> Pokud je vedení správně navrženo,na jeho délce nezáleží (jen se délkou 
> zvětšuje útlum). Tímto samozřejmě celou problematiku silně zjednodušuji, 
> ale pro začátek je to to nejdůležitější co potřebujete vědět.
> 
>      Martin.
> 
> Dne 23.12.2018 v 18:27 cizek.milan na seznam.cz napsal(a):
>>
>> Ahoj,
>>
>> jsem v tomto lajk, ale rád bych se zeptal. Pro návrh DPS používám 
>> Eagle 7.
>>
>> Poslední dobou si dost hraju s 868MHz a GSM (GPRS/EDGE/3G), přičemž 
>> většinou dávám na DPS nějaký konektor (SMA/u.FL) a pak používám různé 
>> anténky za ali apod nebo pigtail s N a větší ant.
>>
>> Zajímalo by mne, jestli má smysl nějak řešit (a jak) přizpůsobení 
>> vedení ke konektoru, řešit jeho délku?
>>
>> Umí být nějak v tomto nápomocen Eagle?
>>
>> Třeba u jedněch modulů 868Mhz jsem si všiml, že podél propoje 
>> k anténně dávají GND prokovy po obou stranách.
>>
>> Díky.
>>
>> Milan


Další informace o konferenci Hw-list