trubka jako zvukovod

[Vláďa Anděl]

Neznám ardurino a nevidím důvod se s tím zabývat. Ale k tomu 
programování - i když ani já se nepovažuju za programátora. V dávnověku 
jsme začínali s 8 bitovým počítačem Sapi1 od Edy Smutného. Řídili jsme s 
tím měření kapacity baterek, současné zařízení je tady 
http://piknymburk.cz/merbat.html
Kolega psal program v basicu a hned ze začátku mu bylo jasné, že v tom 
nejde všechno. A tak nakonec basic volal ze svého assemblerského 
programu. V asm se ovládaly periferie, přerušení a vůbec všechno, kde 
záleželo na čase. Basic dělal výpočty, tisknul na tiskárnu. Když jsme 
přešli na céčko a na procesory 51, kombinovali jsme zase céčko a asm. 
Kolega programátor psal ty svoje velké, stylově čisté strukturované 
programy, ale když potřeboval třeba ovládat převodník, neměl tušení o 
nějakém časování. Tohle jsem mu musel napsat já v assembleru. Jemu 
nejvíc vyhovuje psát programy pro PC. Paměť nekonečná :-) o rychlosti 
procesoru taky nemusí přemýšlet. Pak někde na lince visí nějaký MCU a 
ten dělá to, co v PC nejde.
Když jsem ze starých 8051 přešel na Silabsy, nedokázal jsem v tom jejich 
vývojovém prostředí rozchodit, aby spolupracoval program v C a v asm. Je 
to nějaký problém, který se na jejich fóru řeší už dlouho. Kolega má už 
dost starý překladač + vývojové prostředí Keil a tam to chodí. Nakonec 
jsem si uvědomil že
1. počet strojových cyklů některých instrukcí je proměnlivý a přesné 
časování s tím stejně neudělám
2. procesory jsou tak rychlé, že časovat něco počítáním strojových cyklů 
vlastně nepotřebuju a stačí to slušně (tedy nestylově) napsat v céčku.
Ardurino má (alespoň co podle různých pomluv vím) nějaký hodně 
neefektivní překladač a nejde s ním všechno. To je daň za jednoduchost. 
Ale v průmyslu se používají PLC a ty na tom asi taky nebudou líp, spíš 
hůř. Když zase jiný kolega pomocí PLC řídil lokomotivu, nedokázal s tím 
na 300 Hz udělat PWM pro řízení trakčního dynama. Tohle jsem mu taky 
musel dělat s MCU. Myslím že i ardurino má své místo na světě, jen s tím 
holt nejde všechno.
Anděl

Dne 5.1.2017 v 2:25 Petr Labaj napsal(a):
> No a vadí to něčemu? Podle mě spíš naopak.
> Jsou to lidé, kteří by se jinak k programování/elektronice nedostali 
> vůbec.
> Takže určitě lepší takhle než vůbec.
>
> Nakonec je to podobné tomu, když my elektronici třeba opravujeme auto,
> omítáme opadanou stěnu a podobně. Taky většinou nejsme etalonem
> profesionality v daném (nám cizím) oboru.
>
> Pokud nám to ti lepiči necpou třeba do řízení ABS v autě, tak jen ať 
> se baví.
> A zrovna ty řídicí systémy v autech dělají těžcí profíci. A když se 
> objevil
> problém se zrychlujícími-se Toyotami, tak někdo udělal reverse 
> engineering
> toho SW v řídicí jednotce. A byly tam takové prasárny, že by to možná
> takhle blbě nenapsali ani ti lepiči.
>
> PL
>
> ******************************
>
> Dne 5.1.2017 v 0:48 Jiri Foldyna napsal(a):
>> Pro označení této čeledi skladníků-programátorů jeden kolega před 
>> lety zavedl označení "lepič komponent" nebo "PHP stříkač" (podle 
>> toho, pro jaké prostředí byly jejich výtvory určeny). Čest výjimkám :-)
>>
>> jf
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>