trubka jako zvukovod

[Jaroslav Buchta]

Arduino pouziva normalni GNU prekladac, propojeni s assemblerem jde 
velmi dobre ale az na vyjimky k nemu neni moc duvod.
Software je IMHO napsan take slusne, nechci ho nejak protlacovat ale 
kdyz clovek vi, co dela, tak nevidim proble. Nakonec na tom bezi i 3D 
tiskarny, rizeni tri os KM v realnem case a jede to v pohode.
Soucasna PLC uz PWM vystupy mivaji.

Dne 05.01.2017 v 11:23 Vláďa Anděl napsal(a):
> Neznám ardurino a nevidím důvod se s tím zabývat. Ale k tomu 
> programování - i když ani já se nepovažuju za programátora. V 
> dávnověku jsme začínali s 8 bitovým počítačem Sapi1 od Edy Smutného. 
> Řídili jsme s tím měření kapacity baterek, současné zařízení je tady 
> http://piknymburk.cz/merbat.html
> Kolega psal program v basicu a hned ze začátku mu bylo jasné, že v tom 
> nejde všechno. A tak nakonec basic volal ze svého assemblerského 
> programu. V asm se ovládaly periferie, přerušení a vůbec všechno, kde 
> záleželo na čase. Basic dělal výpočty, tisknul na tiskárnu. Když jsme 
> přešli na céčko a na procesory 51, kombinovali jsme zase céčko a asm. 
> Kolega programátor psal ty svoje velké, stylově čisté strukturované 
> programy, ale když potřeboval třeba ovládat převodník, neměl tušení o 
> nějakém časování. Tohle jsem mu musel napsat já v assembleru. Jemu 
> nejvíc vyhovuje psát programy pro PC. Paměť nekonečná :-) o rychlosti 
> procesoru taky nemusí přemýšlet. Pak někde na lince visí nějaký MCU a 
> ten dělá to, co v PC nejde.
> Když jsem ze starých 8051 přešel na Silabsy, nedokázal jsem v tom 
> jejich vývojovém prostředí rozchodit, aby spolupracoval program v C a 
> v asm. Je to nějaký problém, který se na jejich fóru řeší už dlouho. 
> Kolega má už dost starý překladač + vývojové prostředí Keil a tam to 
> chodí. Nakonec jsem si uvědomil že
> 1. počet strojových cyklů některých instrukcí je proměnlivý a přesné 
> časování s tím stejně neudělám
> 2. procesory jsou tak rychlé, že časovat něco počítáním strojových 
> cyklů vlastně nepotřebuju a stačí to slušně (tedy nestylově) napsat v 
> céčku.
> Ardurino má (alespoň co podle různých pomluv vím) nějaký hodně 
> neefektivní překladač a nejde s ním všechno. To je daň za 
> jednoduchost. Ale v průmyslu se používají PLC a ty na tom asi taky 
> nebudou líp, spíš hůř. Když zase jiný kolega pomocí PLC řídil 
> lokomotivu, nedokázal s tím na 300 Hz udělat PWM pro řízení trakčního 
> dynama. Tohle jsem mu taky musel dělat s MCU. Myslím že i ardurino má 
> své místo na světě, jen s tím holt nejde všechno.
> Anděl
>
> Dne 5.1.2017 v 2:25 Petr Labaj napsal(a):
>> No a vadí to něčemu? Podle mě spíš naopak.
>> Jsou to lidé, kteří by se jinak k programování/elektronice nedostali 
>> vůbec.
>> Takže určitě lepší takhle než vůbec.
>>
>> Nakonec je to podobné tomu, když my elektronici třeba opravujeme auto,
>> omítáme opadanou stěnu a podobně. Taky většinou nejsme etalonem
>> profesionality v daném (nám cizím) oboru.
>>
>> Pokud nám to ti lepiči necpou třeba do řízení ABS v autě, tak jen ať 
>> se baví.
>> A zrovna ty řídicí systémy v autech dělají těžcí profíci. A když se 
>> objevil
>> problém se zrychlujícími-se Toyotami, tak někdo udělal reverse 
>> engineering
>> toho SW v řídicí jednotce. A byly tam takové prasárny, že by to možná
>> takhle blbě nenapsali ani ti lepiči.
>>
>> PL
>>
>> ******************************
>>
>> Dne 5.1.2017 v 0:48 Jiri Foldyna napsal(a):
>>> Pro označení této čeledi skladníků-programátorů jeden kolega před 
>>> lety zavedl označení "lepič komponent" nebo "PHP stříkač" (podle 
>>> toho, pro jaké prostředí byly jejich výtvory určeny). Čest výjimkám :-)
>>>
>>> jf
>>
>> _______________________________________________
>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>> Hw-list na list.hw.cz
>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list