stavebnice Merkur - nebudte naivni

Pavel Kadečka pavel.kadecka na gmail.com
Pátek Prosinec 29 22:17:53 CET 2017


Jsem taky rozvedený, mám dvě děti (holky) 5 a 8 let. (Plus další od
přítulkyně, které je 11.) Někdy se nudí a neví, coby, když jim
navrhnu, s čím by si mohly hrát, tak nechtějí. Tak si to něco vezmu a
začnu si hrát sám a ony se přidají.

Taky nemá smysl ptát se jich, jestli chtějí ven, jestli chtějí na
výlet tam a tam nebo co by chtěly dělat... je potřeba něco vymyslet a
vzít je tam a obvykle je to tam baví. (Samozřejmě, taky se stane, že
člověk něco vymyslí a šlápne vedle, ale to se nedá nic dělat...
každopádně je lepší něco podnikat než sedět doma na prdeli a koukat se
na televizi.)

Trošku problém je, že jsou to všechno holky, takže s nima dělám někdy
klučičí program, například jsme byli v muzeu ve Kbelech podívat se na
letadla nebo máme vláčky H0 a stavíme koleje nebo máme autíčka na
dálkové ovládání a jezdíme - je jedno, že jsou to holky, taky je to
baví.

Pravda je, že když mně bylo 15, táta koupil počítač (tehdy 486ku) a
docela nás to s bráchou (o rok starší) pohltilo. A to tehdy nebyl
internet, resp. byl, ale začínal, jen na vytáčeném modemu, drahé to
bylo atd. Většinou jsme na počítači stejně hráli hry, na druhou stranu
nám to dalo nějaké malé základy angličtiny, instalovat programy,
vyznat se v souborovém systému... to kolikrát dnešní uživatelé netuší,
přestože jsou 24/7 na PC nebo smartphone (= jsou na facebooku), jak a
kam se ukládá soubor, to je dobrodružná operace, nedejbože si něco
stáhnout a uložit, ono to je někde na ploše nebo kam se to sakra
podělo a jak se to vlastně jmenovalo...

Ale i když jsme měli počítač, dělali jsme i jiné věci, nebyli jsme u
něj furt, navíc jsme se o něj museli dělit (takže mě to motivovalo k
tomu, postavit si svůj vlastní a postupně ho vylepšovat...).

Dneska jsou počítače mnohem větší žrouty času než dřív, protože
zabíjet čas brouzdáním po fejsbůku a lajkováním kdečeho a počítáním
kdo mi co lajknul, je hrozně cool. Ale dají se dělat i jiné věci,
třeba jít na hřiště.

Byla tu debata o úpadku bastlení, dnes je jednoduché koupit všechno
hotové nebo nějaké moduly a vyrábět něco od součástky už skoro nemá
smysl. Ještě mám legendární router Asus WL-500Gx, který jsem jednou
donutil přehrávat internetové rádio. Nemělo to žádné rozhraní, příkazy
se posílaly přes terminál a naťukal jsem tam automatický start jedné
stanice po spuštění... někde byla pěkná konstrukce, kde k tomu někdo
přidělal displej a ovládání. Ale k čemu to dneska, když to samé umí
mobil nebo tablet s wifinou?

Takže se člověk vrací k něčemu tak primitivnímu, jako modelína nebo
keramika (ne sám, s dětma). Nebo si oživuje dvacetiletý počítač s
DOSem a windows 95, přestože to vlastně nemá smysl, když dneska každý
mobil umí to samé a ještě mnohem líp... Nebo si sám dělá nějaký malý
servis na autě, přestože by bylo jednoduší to nechat někde udělat...

Nakonec, spousta práce se dnes dělá na počítači a zůstává někde v
počítači, na nějakém disku a není to ani nic hmatatelného. Nějaký ten
software, kód, grafika, databáze. Takže pokud kluk tráví spoustu času
na PC, třeba z něj by z něj mohlo být něco takového. Tvořit se dá i na
PC.

Pavel Kadečka.

Dne 29. prosince 2017 19:22 J. Polívka <jpolivka na volny.cz> napsal(a):
> Ano, máte naprostou pravdu.
> V rozvedných domácnostech je to daleko horší a u nás, (u mne), dvojnásob.
> Nechci to zde popisovat. Kluk se z toho vyhrabal a s mnohým se bude ještě
> muset vypořádat.
> A ani netuší co ho poznamenalo i když ví vše. Snažím se, ale puberta u něho
> už trvá dost dlouho, (je mu 20), ano taky následek té situace.
> Jsem rád, že udělal maturitu, že umí velmi dobře anglicky a že chce jít dál
> studovat.
> Podpořím ho jak budu moct.
> Jindra Polívka
>
>
> Dne 29. 12. 2017 v 19:12 Pavel Kadečka napsal(a):
>> Podle mých zkušeností děti něco zaujme, pokud si s tím hrajete taky.
>> Prostě samy by si s tím hrát nezačaly, ale když začnu já, přidají se.
>>
>> P.K.


Další informace o konferenci Hw-list