Re: EET - kolik to teda reálně stojí?

[Stanislav Šmejkal]

> Jen jsem se zeptal :) Takze jestli tomu rozumim spravne, tak ti co nejakym zpusobem vydelavaji na sebe nebo v ramci firmy, musi mit EET. Tim ze vydelavaji na sebe a sve pripadne zamestnance musi platit dane. Misto toho, aby dane odvedli statu ve velikosti, kterou po nich stat pozadoval pred zavedenim EET, odvedou dane za castku zisku ponizenou o investice do EET. Rozumim tomu spravne?  Protoze pokud ano, nechapu o cem ta debata je.

Já vám to povím na příkladu. Moje máma, dnes už v důchodovém věku si 
před 15 lety zařídila krámek. A protože v té době platila povinnost 
pořídit si registrační pokladnu jako na Slovensku, investovala asi 8000 
Kč do registrační pokladny. Pokladna registrovala do fiskálního modulu 
všechny prodeje za celých 15 let a při každé denní uzávěrce tiskla 
totály za celých těch 15 let. To že pár měsíců po nákupu byly 
registrační pokladny zrušeny, je věc druhá. Patnáct let jela v reálu a 
pokladnu mohla ošidit pouze tak, že by tam tu tržbu nenaklepala (jako 
dnes s EET). Ekonomický výkon obchodu se švadlenku ve městě, které má 
samo 2200 obyvatel (spádově asi 4000) je tak malý, že po odečtení 
nákladů daně neplatí stejně jako je neplatí většina obyvatel této země. 
To je záležitost slevy na dani ve výši 24840 Kč ročně. Tento aspekt bude 
důležitý o kousek dále.

Teď přišlo slavné Babišovo EET a já to znám vlastně jen z pohledu 
přípravy na akci, skutečné náklady jsem už nesledoval. Chtěla 
jednoduchou věc, chtěla pokladnu jako dřív (do tisíce položek), žádné 
tablety, aplikace, samostatné tiskárny atd. Samotná tiskárna komplet bez 
karetní konektivity stojí cca 10000 Kč. Z té částky šlo uplatnit jako 
slevu na dani 5000 Kč, jenže to by musela vydělat tolik, aby daně 
platila, takže celé to zatáhla ze svého. Cenu měsíčního paušálu za 
připojení k internetu, případný servis si odhadněte sám, jde o stokoruny 
měsíčně. Navíc teď nová ministryně chystá úpravy účtenkové loterie, 
vymýšlí QR kódy, ústavní soud zamázl uvádění DIČ, to jsou všechno 
úpravy, které bude muset někdo udělat a naúčtovat.

Zisk obchodu byl cca 12000 měsíčně, celkové dlouhodobé náklady na EET 
odhaduji na 1500 měsíčně. Vše si malý obchodník platí ze svého. Takže v 
malých obcích do 5000 obyvatel jde maloobchod do háje, drobné služby 
půjdou s další vlnou. O vesnicích do 500 obyvatel vůbec nemluvím, tam je 
obchod nebo hospoda spíš entuziazmus nebo ještě lépe charita.

A to stále není to nejhorší. Nejhorší je, že podnikatelé, ať drobní, tak 
středně velcí, jsou považováni automaticky za zloděje a podvodníky, 
kteří neplatí daně. A není to jen doména těch chudých duchem, tímto 
názorem je prolezlá státní správa, velké firmy i akademická sféra. 
Dneska je úplně běžné chovat se k samostatným lidem jako ke kulakům v 
padesátých letech a málokdo má odvahu otevřít hubu a někoho se zastat. 
Jen u mé mámy byl finančák od zavedení EET několikrát. A stát dělá 
všechno proto, aby se udávání, fízlování a šmírování stalo normálním 
stejně jako za normalizace (viz účtenková loterie).

A otázka na závěr, kterou mi mezitím zodpověděl Petr Zahradník. Kdo si 
jako myslíte, že ty zvýšené náklady zaplatí? No přece spotřebitelé, máma 
se pást nepůjde, takže při přepisování seznamu zboží do nové kasy 
"aktualizovala" ceny.

Standa