Dlouhe rozsveceni zarivek

[Radek Benedikt]

Ahoj,
> Pokud máte rád jednoduchá řešení, tak lze udělat něco podobného, jako jsem
> měl několik let provizorně nad stolem, když jsem při instalaci svítidla
> zjistil, že nemám startér:
> a) startér nahradit tlačítkem - při rozsvěcení stisknout a počkat, až se
> vyditelně nažhaví vlákna, případně i zapálí výboj okolo nich a pak pustit -
> úspěšnost startu 100 %
> b) realizovat (a) a navíc vypínač nahradit rozpínacím tlačítkem - při
> rozsvěcení pak není potřeba mačkat 2 věci, ale zas musíte chvíli podržet i
> zhasínací tlačítko.

Kdyz uz jsi to tu vytahl, tak se pridam:

b) je moc slozite a roky praxe na koleji overene, ze neni potreba. I kdyz 
nevim jako jsou na tom dnesni zarivky. Kdyz jsme chteli na koleji rozumne 
svitit, tak bylo nejjednodussi nekde sehnat (v Myslikarne leta pane...) 
tlumivku, k ni par dratu, pajku a zvonkove tlacitko. Zapinalo se to presne 
tak jak je v navodu pod bodem a). Zhasnuti uz chtelo neco malo vic praxe, 
bylo potreba vyboj v zarivce sfouknout tim spravne dlouhym stiskem tlacitka, 
kratke ho neshodilo a dlouhe nahralo zhavici vlakna, ze to nez vychladla 
neslo vypnout.

Nicmene bych to dnes nikomu nedoporucoval, je to preci jen trochu hard-core, 
obdobne ohrivani parku po elektrikarsku.
	(Dve vicka od piva s naletovanymi draty a bananky, kontaktni horcice a 
Avomet! dneska by stacil i nejaky cinsky sunt s dostatecne dimenzovanym 10A 
rozsahem proudu. Ten Avomet byl dost podstatny, ohraty parek ma ten jedinny a 
spravny zlom VA charakteristiky, urcujici to prave ohrati. Je to obdobne 
nabijeno baterek, za odpovidajicim zlomem uz neni co nabijet. A bezdotykovym 
teplomerem jsme tehda nedisponovali, i kdyz profici meli i velky soupaci 
reostat pro tuning ohrivaciho proudu)
	Holt kazde povolani ma sve, topenari zas nedaji dopustit na parky ohrate 
autogenem.

Radek (benedikt2hw.cz)